Petr Brandl

Život v kostce

Syn krejčího z Malé Strany (1668–1688)

Petr Jan Brandl se narodil 24. 10. 1668 na Malé Straně v Praze. Otec Michal byl německý krejčí, který si později přivydělával výčepem, matka Alžběta, rozená Hrbková, pocházela z české selské rodiny z jihočeských Přestanic. Petr studoval na jezuitském gymnáziu u sv. Mikuláše na Malé Straně a kolem let 1683–1688 se vyučil malířem u Kristiána Schrödera. Schröder pracoval pro obrazárnu Pražského hradu, kterou později spravoval, a umožnil žákovi studovat tamní obrazy Tiziana, Veroneseho, Tintoretta, Guida Reniho a Rubense. Brandl podle dostupných pramenů nikdy nepodnikl obvyklou studijní cestu do ciziny. Z domácích malířů ho nejvíc ovlivnil o generaci starší Karel Škréta, ze současníků Michael Leopold Willmann, Jan Kryštof Liška a Michael Václav Halbax. Matčin bratr Marek Hrbek byl uznávaný pražský zlatník, který pracoval i pro katedrálu sv. Víta. Sám malíř se podepisoval latinsky Petrus Brandl.

Hledaný malíř a dlužník (1693–1715)

V roce 1693 se oženil s Františkou Helenou, dcerou malíře a rytce J. B. Klosse, a měli spolu tři děti. Do pražského malířského cechu musel vstoupit v roce 1694 kvůli císařskému nařízení a brzy se s ním dostal do sporu, protože neplatil poplatky. Za obrazy dostával dobře zaplaceno, ale peníze rychle utrácel, byl často zadlužený a několikrát skončil ve vězení. Kolem roku 1697 namaloval Vlastní podobiznu zvanou Lobkovická, kolem roku 1703 další autoportrét v paruce, který dnes visí ve Strahovské obrazárně. Roku 1716 vznikla Alegorie sochařství, podle literatury protějšek Alegorie malířství od Jana Kupeckého, s nímž Brandl v Praze spolupracoval.

Oltáře pro kláštery a šlechtu (1715–1730)

Jeho hlavními zákazníky byly velké kláštery benediktinů, cisterciáků a karmelitánů a šlechtické rody Šternberků, Lažanských, Černínů a Lobkoviců. Pro benediktinský kostel sv. Markéty v Břevnově namaloval v letech 1718–1723 sérii oltářních obrazů, mezi nimi Smrt svatého Benedikta a Zavraždění sv. Václava. Následovaly Sen proroka Eliáše (1724) pro karmelitány na Malé Straně, Klanění tří králů pro zámeckou kapli ve Smiřicích (1727) a Nanebevzetí Panny Marie pro cisterciácký Sedlec (1728). Kolem roku 1730 vznikl Simeon s Ježíškem, jeden z jeho nejznámějších obrazů. Malířovu tvář zachycuje i pozdní Vlastní podobizna s gestem počítání na prstech z let 1722–1725. Pro farní kostel v Manětíně namaloval v letech 1715–1716 Křest Kristův, pro boční oltář kostela sv. Klimenta v Klementinu Svatého Linharta navštěvujícího vězně (1716–1717) a pro zámek v Jindřichově Hradci v roce 1721 velké plátno s Historií Josefa Egyptského. Uzdravení slepého Tobiáše z roku 1705 patří Muzeu hlavního města Prahy a je zapůjčeno do expozice Národní galerie. Přátelil se se sochařem Matyášem Bernardem Braunem.

Konec v Kutné Hoře (1730–1735)

Na sklonku života se přestěhoval do Kutné Hory a koupil tam podíl ve zlatém dole v naději, že splatí dluhy. To se nepovedlo. Zemřel 24. 9. 1735 v Kutné Hoře v chudobě, ve věku 66 let, a byl pohřben u kostela Matky Boží Na Náměti. Ještě v letech 1731–1732 maloval hlavní oltářní obraz Nanebevzetí Panny Marie pro cisterciácké opatství v Krzeszowě v dnešním Polsku.

Jak maloval

Brandl maloval olejem na plátně a jeho rukopis je rozpoznatelný na první pohled. Barvu nanášel v silné, husté vrstvě (impasto), takže tahy štětce tvoří na povrchu skutečný reliéf a světlá místa doslova vystupují z obrazu. Pracoval s výrazným šerosvitem: postavy osvětluje ostré světlo z jedné strany, zbytek obrazu se ztrácí v teplé hnědé tmě. Postavy jsou plastické a pohyb i gesta dramatické. Na rozdíl od uhlazených současníků nechává tahy štětce viditelné, zvlášť na vousech, vlasech a látkách, které maluje rychle a široce. Barevnost je zemitá, s tlumenými červenými a okrovými tóny a několika jasnými světly. Rané obrazy mají elegantní, pohyblivé kompozice běžné v tehdejší barokní malbě, s věkem se jeho rukopis uvolňuje a zhušťuje. Vedle náboženských témat maloval portréty a příležitostně i světské náměty, například žánrové scény. Kvalita jeho děl je nevyrovnaná: vedle vrcholných prací existují rychle malované zakázky, zvlášť z pozdního období.

Co se od Petra Brandla naučit: 4 tipy pro akryl

• Hustá barva do světelDo nejsvětlejších míst naneste barvu silně, nejlépe s pastovacím gelem nebo špachtlí. Reliéf chytá skutečné světlo a obraz ožije.
• Jedno světlo z bokuRozhodněte se, odkud svítí, a stínujte důsledně jen na opačné straně. Polovina tváře ve tmě působí dramaticky.
• Nechte tahy viditelnéVlasy, vousy nebo látku malujte rychlými širokými tahy a už je nerozmazávejte. Energie tahu je víc než hladký povrch.
• Teplá tma místo černéPozadí nemíchejte z černé. Smíchejte tmavou z umbry, karmínu a modré, stíny pak zůstanou teplé a živé.

Chci malovat jako Petr Brandl

Na malířském večeru ArtMoment si za tři hodiny namalujete vlastní obraz s lektorem, i když jste nikdy nemalovali. Vyberte si nejbližší termín nebo zážitek, který vás láká.

Nejslavnější obrazy

Brandlovy obrazy vlastní hlavně Národní galerie Praha, oltářní obrazy zůstaly v kostelích a klášterech po Čechách. Obrázky jsou věrné reprodukce volných děl z Wikimedia Commons.

• 
  Simeon s Ježíškem

  kolem 1730 · olej na plátně, 78 × 60 cm, Národní galerie Praha (O 578)
• 
  Vlastní podobizna s gestem počítání na prstech

  1722–1725 · olej na plátně, 68 × 54 cm, Národní galerie Praha (O 17424)
• 
  Lot a jeho dcery

  kolem 1710 · olej na plátně, 80,2 × 103 cm, Národní galerie Praha (O 12683)
• 
  Alegorie sochařství

  1716 · olej na plátně, 90 × 79 cm, Národní galerie Praha (O 2738); protějšek Alegorie malířství Jana Kupeckého
• 
  Kající se sv. Máří Magdalena

  olej na plátně, 114 × 84 cm, Národní galerie Praha (O 19134)
• 
  Hlava starce

  olej na plátně, 59 × 45 cm, Nationalmuseum, Stockholm (NM 251)

Kde vidět jeho obrazy naživo

Nejvíc Brandlových obrazů je v Praze a ve středních Čechách. Stav jsme kontrolovali na oficiálních webech 23. 10. 2026; před návštěvou si ho ověřte.

Nejblíž máte Brandla přímo v Praze. Ve Schwarzenberském paláci na Hradčanském náměstí a ve Strahovské obrazárně uvidíte jeho autoportréty, v Břevnově oltářní obrazy na místě, pro které vznikly.

Zajímavosti

• Brandl namaloval řadu autoportrétů. Národní galerie vlastní mimo jiné mladistvou Lobkovickou podobiznu a pozdní podobiznu, na které malíř odpočítává na prstech.
• Přestože za obrazy dostával vysoké honoráře, kvůli dluhům se několikrát ocitl ve vězení a zemřel v chudobě.
• Brandl podle všeho nikdy nebyl na studijní cestě v cizině. Italské a vlámské malířství poznal na obrazech z hradní obrazárny v Praze.
• Jeho Alegorie sochařství z roku 1716 bývá považována za protějšek Alegorie malířství od Jana Kupeckého; oba obrazy jsou v Národní galerii Praha.
• Národní galerie mu v roce 2016 věnovala dvousvazkovou monografii o 927 stranách od Jaromíra Neumanna a Andrey Steckerové.

Související malíři

• Bez obrázku
  Jan Kupecký

  🇨🇿 1667–1740 · baroko
• Bez obrázku
  Karel Škréta

  🇨🇿 1610–1674 · baroko
• Bez obrázku
  Václav Hollar

  🇨🇿 1607–1677 · baroko
• Bez obrázku
  Rembrandt van Rijn

  🇳🇱 1606–1669 · baroko