Mistr třeboňského oltáře
Malíř · gotika
Mistr třeboňského oltáře je anonymní český gotický malíř z doby kolem roku 1380, autor desek Třeboňského oltáře a předchůdce českého krásného slohu.
Život v kostce
Neznámý malíř pražského dvora
Skutečné jméno Mistra třeboňského oltáře neznáme. Historici umění ho pojmenovali podle oltáře z kostela sv. Jiljí při klášteře augustiniánských kanovníků v Třeboni, který Rožmberkové založili v roce 1367. Působil v Praze kolem let 1370–1390, tedy na sklonku vlády Karla IV. a za Václava IV. Jeho původ je sporný: část badatelů ho hledá ve francouzsko-vlámském prostředí, jiní předpokládají, že vyrostl v Čechách. Historik umění Jan Royt, autor monografie o mistrovi, se přiklonil k názoru Alberta Kutala, že byl spolupracovníkem Mistra Theodorika a podílel se na výzdobě Karlštejna. Objevil se i pokus ztotožnit ho s třeboňským kanovníkem a malířem Michalem z listiny z roku 1404; jde ale jen o hypotézu.
Třeboňský oltář (kolem 1380)
Z oltáře se dochovaly tři oboustranně malované desky ze smrkových prken potažených plátnem, každá vysoká asi 133 cm. Na přední straně s červeným pozadím jsou pašijové scény Kristus na hoře Olivetské, Kladení Krista do hrobu a Zmrtvýchvstání Krista. Na zadní straně se zlatým pozadím jsou vždy tři světci nebo světice, například svatá Kateřina, Máří Magdalena a Markéta. Červené pozadí patřilo zavřenému oltáři pro všední dny, zlaté otevřenému. Většina badatelů datuje desky kolem roku 1380; historik umění Jiří Fajt klade oltář krátce po tento rok. Původní podobu oltáře nikdo nezná a odborníci navrhli několik rekonstrukcí, většinou se středovým Ukřižováním. Podle velikosti dochovaných desek musel být celý oltář vysoký zhruba 2,6–2,7 metru a široký asi 2 metry. Zakázku mohl podle německé literatury zprostředkovat Petr II. z Rožmberka, probošt kaple Všech svatých na Pražském hradě, který třeboňský klášter spolu s bratry založil jako rodové pohřebiště. Z doby Václava IV. známe jménem jen dva dvorní malíře, Johanna a Bohunka; zda je jeden z nich Mistrem třeboňského oltáře, zůstává otevřené.
Madony a další desky (1380–1390)
Restaurátorské průzkumy v 60. a 70. letech 20. století potvrdily, že mistrovi a jeho dílně lze přisoudit osm desek. Patří k nim Ukřižování z kostela sv. Barbory u Třeboně, Adorace Krista z Hluboké a menší obrazy na lipovém dřevě: Madona Ara Coeli ze svatovítské katedrály a Madona roudnická z doby kolem 1385–1390. Na Madoně roudnické drží korunovaná Panna Marie nahého Ježíška a její jemná tvář předjímá takzvané krásné madony z přelomu 14. a 15. století. Obraz pochází z kostela sv. Václava při kapucínském klášteře v Roudnici nad Labem. Krása Mariiny tváře se v literatuře spojuje s viděním pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna z roku 1388, který proto bývá zvažován jako možný objednavatel. Po roce 1390 dílna podle literatury zaniká, snad kvůli mistrově smrti. Jeho vliv je ale znát ještě na oltáři ze zámku Pähl z doby kolem 1400–1410, který dnes vlastní Bavorské národní muzeum v Mnichově.
Jak se desky dostaly do Prahy
Třeboňský klášter byl zrušen v roce 1785 a augustiniáni ho následujícího roku opustili. Oltář byl zřejmě tehdy rozebrán a jednotlivé desky skončily v kostelích v okolí Třeboně. První zpráva o dvou deskách z kostelíka ve Svaté Majdaléně vyšla v roce 1843 v Časopise Národního muzea. Dnes jsou všechny tři desky oltáře ve sbírce Národní galerie Praha a vystavuje je Klášter sv. Anežky České.
Jak maloval
Mistr maloval temperou na desky potažené lněným plátnem s podkladem z křemičité hlinky a křídy. Podkresbu dělal štětcem železitou červení a místa pro zlacení vyryl. Barvu nanášel v tenkých průsvitných lazurách (průhledných vrstvách) přes olovnatou bělobu, takže světlo prochází vrstvami a barvy vyzařují. Na rozdíl od starších mistrů, kteří stavěli obraz z jednotlivých detailů, řešil prostor a děj jako celek. Kompozici staví na výrazných úhlopříčkách: na desce Kristus na hoře Olivetské dělí šikmá skála modlícího se Krista od spících apoštolů a přicházejícího Jidáše. Kromě diagonály používá i elipsu, dobře patrnou na Kladení do hrobu. Postavy modeluje světlem a stínem, prostor je hlubší a scéna působí jako noční vidění. Proto bývá označován za jednoho z nejvýznamnějších koloristů střední Evropy své doby.
Co se od Mistra třeboňského oltáře naučit: 4 tipy pro akryl
- Úhlopříčka nese pohybPostavte hlavní tvar šikmo přes plátno, třeba svah, větev nebo cestu. Šikmá linie dodá obrazu napětí, vodorovná ho uklidní.
- Sytý barevný podkladZkuste pozadí místo bílé zalít jednou sytou barvou, třeba tmavě červenou. Světlé tvary před ní budou zářit jako na nočním jevišti.
- Lazura přes světloNa zaschlou světlou vrstvu přetáhněte velmi řídkou barvu smíchanou s médiem. Vznikne průzračný tón, který krycí barvou nenamícháte.
- Celek před detailemNejdřív rozvrhněte velké světlé a tmavé plochy celého obrazu. Detaily přidávejte až nakonec a jen tam, kam má oko dojít.
Chci malovat jako Mistr třeboňského oltáře
Na malířském večeru ArtMoment si za tři hodiny namalujete vlastní obraz s lektorem, i když jste nikdy nemalovali. Vyberte si nejbližší termín nebo zážitek, který vás láká.
Nejslavnější obrazy
Tři desky Třeboňského oltáře a Madona roudnická jsou v Národní galerii Praha. Obrázky jsou věrné reprodukce volných děl z Wikimedia Commons.
kolem 1380 · tempera na dřevě potaženém plátnem, 132,8 × 91,7 cm, Národní galerie Praha (O 477)
Kristus na hoře Olivetskékolem 1380 · tempera na dřevě potaženém plátnem, 132,8 × 92 cm, Národní galerie Praha (O 476)
Kladení Krista do hrobukolem 1380 · tempera na dřevě potaženém plátnem, 132,8 × 91,7 cm, Národní galerie Praha (O 1266)
Svatá Kateřina, Máří Magdalena a svatá Markétakolem 1380 · zadní strana desky Kristus na hoře Olivetské, Národní galerie Praha
Madona roudnickákolem 1385–1390 · tempera a zlato na lipovém dřevě, 90 × 68 cm, Národní galerie Praha (O 7102)
Adorace Krista z Hlubokékolem 1380 · tempera a zlato na smrkovém dřevě, 129 × 98 cm; Wikidata uvádí sbírku Alšovy jihočeské galerie, německá literatura Národní památkový ústav (HL 7356)
Kde vidět jeho obrazy naživo
Téměř všechna mistrova díla jsou v Česku. Hlavní soubor vystavuje Národní galerie Praha ve stálé expozici středověkého umění. Stav jsme kontrolovali na oficiálních webech 23. 10. 2026; před návštěvou si ho ověřte.
| Galerie | Město | Co tam uvidíte | Odkaz |
|---|---|---|---|
| Národní galerie Praha, Klášter sv. Anežky Českénejblíž Praze | 🇨🇿 Praha | Tři oboustranné desky Třeboňského oltáře v expozici Středověké umění v Čechách a střední Evropa 1200–1550; ve sbírce jsou i Madona roudnická, Madona Ara Coeli a Ukřižování od sv. Barbory. Ověřte aktuální expozici. | Expozice a vstupenky |
| Alšova jihočeská galerie | 🇨🇿 Hluboká nad Vltavou | Adorace Krista z Hluboké (kolem 1380). Vlastnictví a vystavení se ve zdrojích liší, ověřte aktuální expozici. | Oficiální web |
Nejblíž máte mistra přímo v Praze, v Klášteře sv. Anežky České. Na desky Třeboňského oltáře se podívejte i zezadu, jsou malované z obou stran.
Zajímavosti
- Každá ze tří desek Třeboňského oltáře je malovaná z obou stran: vpředu pašijová scéna na červeném pozadí, vzadu tři světci na zlatém pozadí.
- Na desce Zmrtvýchvstání vystupuje Kristus před hrobem, který je stále zavřený a zapečetěný, a stráže kolem spí. Šikmo postavený hrob tvoří úhlopříčku celé kompozice.
- Madona roudnická byla zároveň relikviářem: v ozdobné sponě (agrafě) na plášti Panny Marie byla podle literatury uložena částečka jejího roucha.
- Mistr třeboňského oltáře podle literatury vyšel nejspíš z dílny Mistra Theodorika a jeho vliv sahal až do Bavorska a Frank.
- O mistrovi vyšly v posledních letech dvě české monografie: Jan Royt, Mistr Třeboňského oltáře (2013), a Antonín Novák, Mistr třeboňského oltáře v zrcadle své doby (2022).
Časté otázky
Kdo byl Mistr třeboňského oltáře?
Mistr třeboňského oltáře je anonymní český gotický malíř, který působil v Praze kolem let 1370–1390. Pojmenovaný je podle oltáře z kostela sv. Jiljí v Třeboni.
Kdy žil Mistr třeboňského oltáře?
Data narození ani úmrtí nejsou známá. Jeho tvorba vrcholí kolem let 1375–1385 a dílna podle literatury zaniká po roce 1390.
Jaké je nejslavnější dílo Mistra třeboňského oltáře?
Nejslavnější jsou tři desky Třeboňského oltáře z doby kolem roku 1380, zejména Zmrtvýchvstání Krista a Kristus na hoře Olivetské. Známá je i Madona roudnická.
Kde vidět Třeboňský oltář?
Třeboňský oltář je ve sbírce Národní galerie Praha a vystavuje ho Klášter sv. Anežky České v Praze. Ve stejné expozici je i Madona roudnická.
Jakou technikou Mistr třeboňského oltáře maloval?
Maloval temperou v tenkých průsvitných vrstvách na dřevěné desky potažené plátnem. Prostor stavěl na úhlopříčkách a postavy modeloval světlem a stínem.
Související malíři
- Bez obrázku🇨🇿 –1381 · gotika
- Bez obrázku🇨🇿 – · gotika
- Bez obrázku🇮🇹 cca 1267–1337 · protorenesance
- Bez obrázku🇮🇹 1452–1519 · renesance
Zdroje
- Wikidata: Mistr třeboňského oltáře (Q958362) a Třeboňský oltář (Q2428392)
- Národní galerie Praha: expozice Středověké umění v Čechách a střední Evropa 1200–1550
- Wikipedie (česky): Mistr Třeboňského oltáře
- Wikipedie (anglicky): Master of the Třeboň Altarpiece
- Wikipedie (německy): Meister von Wittingau (inventární čísla a rozměry desek)
- Literatura: Jan Royt, Mistr Třeboňského oltáře, Karolinum, Praha 2013
Obrázky a licence
Zmrtvýchvstání Krista (Třeboňský oltář), Mistr třeboňského oltáře, kolem 1380. Národní galerie Praha (O 477). Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Olt%C3%A1%C5%99_t%C5%99ebo%C5%88sk%C3%BD,_Zmrtv%C3%BDchvst%C3%A1n%C3%AD_Krista,_N%C3%A1rodn%C3%AD_galerie_v_Praze.jpg. Licence: PD-Art (PD-old-100-expired).
Kristus na hoře Olivetské (Třeboňský oltář), Mistr třeboňského oltáře, kolem 1380. Národní galerie Praha (O 476). Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Olt%C3%A1%C5%99_t%C5%99ebo%C5%88sk%C3%BD,_Kristus_na_ho%C5%99e_Olivetsk%C3%A9,_N%C3%A1rodn%C3%AD_galerie_v_Praze.jpg. Licence: PD-Art (PD-old); fotografie Národní galerie v Praze, CC BY-SA 4.0.
Kladení Krista do hrobu (Třeboňský oltář), Mistr třeboňského oltáře, kolem 1380. Národní galerie Praha (O 1266). Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Olt%C3%A1%C5%99_t%C5%99ebo%C5%88sk%C3%BD,_Kladen%C3%AD_Krista_do_hrobu,_N%C3%A1rodn%C3%AD_galerie_v_Praze.jpg. Licence: PD-Art (PD-old); fotografie Národní galerie v Praze, CC BY-SA 4.0.
Svatá Kateřina, Máří Magdalena a svatá Markéta (Třeboňský oltář, zadní strana), Mistr třeboňského oltáře, kolem 1380. Národní galerie Praha. Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Olt%C3%A1%C5%99_t%C5%99ebo%C5%88sk%C3%BD,_Sv.Kate%C5%99ina,sv.M%C3%A1%C5%99%C3%AD_Magdalena,_sv._Mark%C3%A9ta,_N%C3%A1rodn%C3%AD_galerie_v_Praze.jpg. Licence: PD-Art (PD-old); fotografie Národní galerie v Praze, CC BY-SA 4.0.
Madona roudnická, Mistr třeboňského oltáře, kolem 1385–1390. Národní galerie Praha (O 7102). Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Madona_roudnick%C3%A1,_N%C3%A1rodn%C3%AD_galerie_v_Praze.jpg. Licence: PD-Art (PD-old-100-expired).
Adorace Krista z Hluboké, Mistr třeboňského oltáře, kolem 1380. Hluboká nad Vltavou. Zdroj: Wikimedia Commons, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Adorace_P%C3%A1n%C4%9B_z_Hlubok%C3%A9_nad_Vltavou,_AJG_Hlubok%C3%A1_nad_Vltavou.jpg. Licence: PD-Art (PD-old-100); fotografie Ladislav Bulva / Alšova jihočeská galerie, CC BY-SA 4.0.
Na malířských večerech ArtMoment nemalujeme díla ani motivy Mistra třeboňského oltáře. Každý maluje obraz podle předlohy, kterou si vybere – máme až 50 předloh.