Mistr vyšebrodského oltáře

Život v kostce

Malíř bez jména (kolem 1340)

Jméno tohoto malíře neznáme. Historici umění ho pojmenovali podle jeho hlavního díla, cyklu devíti deskových obrazů ze života Krista, který se dochoval v cisterciáckém klášteře ve Vyšším Brodě v jižních Čechách. Datum narození ani smrti nejsou známé. Jaroslav Pešina, autor monografie o mistrovi, ho považoval za Čecha a jeho dílnu kladl do Prahy nebo do jejího okolí. Barevnost a objemné postavy prozrazují, že znal italskou malbu z okruhu Giotta a sienských malířů. Část badatelů proto předpokládá, že podnikl studijní cestu na jih, snad přes Klosterneuburg do Benátek. Jeho činnost se klade do let kolem 1340–1360.

Vyšebrodský cyklus (kolem 1345–1350)

Hlavní dílo vzniklo podle Národní galerie a české odborné literatury v letech kolem 1345–1350. Tvoří ho devět desek o rozměru zhruba 99 × 92 cm: Zvěstování, Narození Páně, Klanění tří králů, Kristus na hoře Olivetské, Ukřižování, Oplakávání, Zmrtvýchvstání, Nanebevstoupení a Seslání Ducha svatého. Objednavatelem byl nejspíš nejvyšší komoří Českého království Petr I. z Rožmberka, který je na desce s Narozením zobrazen jako klečící donátor. Zemřel 14. 10. 1347 a dokončení cyklu podle literatury zajistil jeho syn Jošt z Rožmberka. Celý cyklus nenamaloval jeden malíř. Mistrovi se připisují hlavně Zvěstování, Narození, Klanění tří králů a Zmrtvýchvstání, ostatní desky dva pomocníci z dílny. Původní určení je sporné: tradičně se uvádí oltář vyšebrodského klášterního kostela, historička umění Hana Hlaváčková ale navrhla, že obrazy mohly vzniknout pro korunovaci Karla IV. v roce 1347 ve svatovítské katedrále.

Co obrazy vyprávějí

Devět výjevů tvoří tři trojice: dětství Krista, utrpení a vzkříšení. Uprostřed stojí Ukřižování. Jednotlivé scény odpovídají hlavním církevním svátkům a jsou plné symbolů. Na Zvěstování přichází anděl v bohatém plášti s liliemi na modrém poli, motivem z heraldiky francouzských králů z rodu Valois, a Maria sedí na trůnu s korunou jako královna nebes. Nechybějí pávi jako znamení věčnosti a strom s dvojitým kmenem. Česká literatura spojuje některé motivy s korunovací Karla IV. a Blanky z Valois 2. 9. 1347. Na Narození Páně leží Maria na lůžku pod přístřeškem a líbá dítě, Josef s porodní bábou v popředí chystají koupel a v pozadí anděl zvěstuje radost pastýřům. Josef, který se stará o novorozence, byl v umění první poloviny 14. století spíš výjimkou.

Madony a dílna (1345–1360)

Dílna se vedle cyklu věnovala hlavně obrazům Panny Marie s dítětem. S mistrem nebo jeho okruhem se podle stylu spojuje Madona z Veveří, Madona vyšehradská a Kladská madona, kterou dnes vlastní Gemäldegalerie v Berlíně. U řady z nich je připsání sporné a sbírky je často uvádějí jen jako díla „českého mistra“. Po roce 1360 se nová díla spojovaná s jeho dílnou neobjevují, odtud se usuzuje na mistrovu smrt.

Osudy cyklu (1938–2014)

Před hrozící válkou byl cyklus v roce 1938 převezen do pražské Obrazárny, předchůdkyně Národní galerie. Za války ho zabrali nacisté a měl skončit v Hitlerově plánovaném muzeu v rakouském Linci. Americká armáda ho na konci války našla v solném dole v rakouském Bad Aussee, přes sběrné místo v Mnichově se v roce 1947 vrátil do Prahy. V roce 2014 ho Národní galerie v rámci církevních restitucí vydala cisterciáckému opatství ve Vyšším Brodě a obrazy zůstaly v galerii jako dlouhodobá zápůjčka. Dnes jsou vystaveny v Klášteře sv. Anežky České.

Jak maloval

Mistr maloval temperou, tedy barvou pojenou podle restaurátorských průzkumů želatinou, na javorové desky potažené lněným plátnem a křídovým podkladem. Kresbu nejprve vyryl a načrtl uhlem, pozadí zlatil na tmavě fialovém podkladu (polimentu). Pleťové tóny skládal z mnoha tenkých vrstev a podmaleb podle byzantské tradice, což ve střední Evropě té doby nemá obdobu. Postavy stojí na plochém zlatém pozadí, ale mají objem, těžké šaty a živou mimiku. Krajinu a architekturu zjednodušuje do kulis podobně jako italští malíři z okruhu Giotta. Typické jsou zářivé, jemně odstupňované barvy: ve scénách z dětství Krista světlé tóny se zlatem, v pašijových scénách temnější a vážnější barevnost. Každý obraz je přitom plný drobných symbolů, například pávů, lilií nebo stromu s dvojitým kmenem ve Zvěstování.

Co se od Mistra vyšebrodského oltáře naučit: 4 tipy pro akryl

• Barevnost podle náladyJasné, světlé barvy použijte pro radostný motiv, tlumené a tmavší pro vážný. Stejný námět pak vyzní úplně jinak jen díky paletě.
• Krajina jako kulisaSkály, stromy a domy zjednodušte do několika plochých tvarů za hlavním motivem. Nemusí být realistické, stačí, když vymezí prostor.
• Tenké vrstvy pro pleťTvář nemalujte jednou krycí barvou. Položte tmavší podmalbu a přes ni dvě nebo tři řidší, světlejší vrstvy. Pleť dostane hloubku.
• Drobný detail jako příběhPřidejte do obrazu jeden malý předmět s významem, třeba květinu nebo ptáka. Divák se k obrazu vrátí, aby ho našel.

Chci malovat jako Mistr vyšebrodského oltáře

Na malířském večeru ArtMoment si za tři hodiny namalujete vlastní obraz s lektorem, i když jste nikdy nemalovali. Vyberte si nejbližší termín nebo zážitek, který vás láká.

Nejslavnější obrazy

Všechny desky Vyšebrodského cyklu jsou v Praze. Ukazujeme ty, které se připisují přímo mistrovi, a madonu z doby kolem roku 1350, kterou na aukci v roce 2019 získalo Metropolitní muzeum v New Yorku. Obrázky jsou věrné reprodukce volných děl.

• 
  Vyšebrodský cyklus: Narození Páně

  kolem 1345–1350 · tempera na dřevě, Národní galerie Praha (O 6787), zápůjčka opatství Vyšší Brod
• 
  Zvěstování Panně Marii

  kolem 1345–1350 · tempera na dřevě, 98,5 × 93 cm, Národní galerie Praha (O 6786)
• 
  Klanění tří králů

  kolem 1345–1350 · tempera na dřevě, 99,5 × 92,5 cm, Národní galerie Praha (O 6788)
• 
  Zmrtvýchvstání Krista

  kolem 1345–1350 · tempera na dřevě, Národní galerie Praha (O 6792)
• 
  Ukřižování

  kolem 1345–1350 · středová deska cyklu, podle literatury dílo mistrovy dílny, Národní galerie Praha (O 6790)
• 
  Trůnící Panna Marie s dítětem

  kolem 1345–1350 · 25,8 × 20,2 cm, The Metropolitan Museum of Art, New York (muzeum uvádí „český malíř“); na aukci 2019 připsána Mistru vyšebrodského oltáře · Na webu muzea

Kde vidět jeho obrazy naživo

Mistrova hlavní díla jsou v Praze. Vyšebrodský cyklus patří od roku 2014 cisterciáckému opatství ve Vyšším Brodě a Národní galerie ho vystavuje jako dlouhodobou zápůjčku. Stav jsme kontrolovali na oficiálních webech 23. 10. 2026; před návštěvou si ho ověřte.

Nejblíž máte mistra přímo v Praze, v Klášteře sv. Anežky České na Starém Městě, kde visí celý Vyšebrodský cyklus pohromadě.

Zajímavosti

• Na desce s Narozením Páně je vpravo dole drobná klečící postava donátora, nejspíš Petra I. z Rožmberka, který cyklus objednal.
• Za druhé světové války skončil Vyšebrodský cyklus mezi uloupenými díly v solném dole v rakouském Bad Aussee. Do Národní galerie se vrátil v roce 1947.
• V roce 2019 se ve francouzském Dijonu vydražila malá deska Trůnící Madony připsaná Mistru vyšebrodského oltáře za 5 milionů eur, osminásobek odhadu. Koupilo ji Metropolitní muzeum v New Yorku.
• Jiný obraz se Zvěstováním připisovaný mistrovi chtěla v roce 2019 koupit Národní galerie za 65 milionů korun; jednání podle ČT24 ztroskotala na ceně.
• Vyšebrodský cyklus vydala Národní galerie v roce 2014 v církevních restitucích cisterciákům z Vyššího Brodu. Obrazy přesto zůstaly v Praze jako bezplatná dlouhodobá zápůjčka.

Související malíři

• Bez obrázku
  Mistr Theodorik

  🇨🇿 –1381 · gotika
• Bez obrázku
  Mistr třeboňského oltáře

  🇨🇿 – · gotika
• Bez obrázku
  Giotto di Bondone

  🇮🇹 cca 1267–1337 · protorenesance
• Bez obrázku
  Leonardo da Vinci

  🇮🇹 1452–1519 · renesance