Ilja Repin

Život v kostce

Čuhujiv a cesta na akademii (1844–1869)

Ilja Jefimovič Repin se narodil 5. 8. 1844 (podle tehdejšího juliánského kalendáře 24. 7.) v Čuhujivu nedaleko Charkova. Město tehdy patřilo k Ruskému impériu, dnes leží na Ukrajině. Jeho otec byl vojenský osadník, který sloužil u hulánského pluku a později obchodoval s koňmi. Jako třináctiletý se Ilja učil u místního malíře ikon Ivana Bunakova a brzy sám maloval ikony a portréty pro kostely a zámožné sousedy. V roce 1863 odjel do Petrohradu a začátkem roku 1864 ho přijali na Císařskou akademii umění. Velký vliv na něj měli malíř Ivan Kramskoj a kritik Vladimir Stasov, s nimiž se tam sblížil.

Burlaci na Volze a cesta do Paříže (1870–1876)

Muže, kteří na laně táhnou lodě proti proudu, poprvé uviděl podle Ruského muzea na Něvě v roce 1868. Kontrast mezi nimi a elegantními chodci na nábřeží mu nedal spát. Na Volhu se pak za nimi vydal a maloval přímo podle skutečných lidí. Z těchto studií vznikl v letech 1870–1873 obraz Burlaci na Volze, který na světové výstavě ve Vídni v roce 1873 přinesl Repinovi první mezinárodní uznání. Jako stipendista akademie pak v letech 1873–1876 pobýval v Itálii a hlavně v Paříži. Viděl tam díla impresionistů, například Édouarda Maneta, a maloval v plenéru (venku, přímo v krajině). Impresionistou se nestal, jejich práce se světlem ale jeho paletu rozjasnila.

Velké obrazy 80. let (1876–1891)

Po návratu žil Repin nejprve v Moskvě, od roku 1882 v Petrohradu, a přidal se k peredvižnikům (sdružení realistických malířů, kteří pořádali putovní výstavy po celé říši). Vznikly jeho nejznámější obrazy: Křížové procesí v Kurské gubernii (1880–1883), Ivan Hrozný a jeho syn Ivan 16. listopadu 1581 (1883–1885) a Nečekali ho (1884–1888). Křížové procesí ukazuje dlouhý zástup poutníků, kněží, žebráků i policistů, kteří doprovázejí ikonu po prašné cestě. Nečekali ho zachycuje chvíli, kdy do pokoje nečekaně vstoupí muž vracející se z vyhnanství a rodina na něj hledí. Obraz Ivana Hrozného vzbudil skandál a car Alexandr III. na čas zakázal ho vystavovat. Nejdéle pracoval na Záporožských kozácích, kteří píší posměšný dopis tureckému sultánovi: první skicu udělal podle Ruského muzea v roce 1878, dokončil je v roce 1891 a obraz koupil Alexandr III. Současně maloval portréty, například Lva Tolstého, se kterým se přátelil třicet let, nebo skladatele Modesta Musorgského.

Profesor a život v Kuokkale (1894–1930)

V letech 1894–1907 učil na petrohradské akademii. V roce 1901 dostal státní zakázku na obří skupinový portrét Slavnostní zasedání Státní rady, plátno o rozměrech 400 × 877 cm, které dokončil s pomocí dvou žáků v roce 1903. Na konci 90. let koupil pozemek v Kuokkale na Karelské šíji, tehdy ve Finském velkoknížectví, a postavil si tam dům Penaty. Žil v něm se spisovatelkou Natalií Nordmanovou a hostil tam umělce a spisovatele, mezi nimi například spisovatele Maxima Gorkého nebo kritika Vladimira Stasova. Když Finsko v roce 1917 vyhlásilo nezávislost, ocitl se Repin za hranicí. Do sovětského Ruska se už nevrátil, přestože ho zvali. Zemřel v Penatech 29. 9. 1930 ve věku 86 let a je pohřben v zahradě domu. Kuokkala po druhé světové válce připadla Sovětskému svazu a dnes se jmenuje Repino.

Jak maloval

Repin maloval olejem na plátno a pracoval pomalu a důkladně. Před velkým obrazem kreslil a maloval desítky studií hlav, postav i prostředí, často podle skutečných lidí, které potkal. Burlaky na Volze maloval podle mužů, s nimiž se na řece seznámil, a pro Záporožské kozáky mu stáli modelem přátelé a učitelé z akademie. Typické jsou pro něj velké kompozice s mnoha postavami, ve kterých má každá tvář vlastní výraz a vlastní příběh. Divák pak čte obraz jako divadelní scénu: kdo se směje, kdo se lekl, kdo je unavený. Světlo a barvu se naučil vnímat v Paříži, kde viděl práce impresionistů. Na rozdíl od nich ho ale nezajímal prchavý dojem, ale člověk a jeho situace. Barvu nanášel volně, viditelnými tahy, a nejjasnější místa nechával vystoupit z tmavšího okolí. Ke svým obrazům se často vracel, upravoval je i po letech a některé náměty namaloval ve více verzích. U obrazu Nečekali ho přemaloval tvář vracejícího se muže ještě poté, co obraz v roce 1885 koupil Pavel Treťjakov.

Co se od Repina naučit: 4 tipy pro akryl

• Nejdřív malé studieNež začnete velké plátno, namalujte si na kousek papíru dvě nebo tři rychlé skici motivu. Vyzkoušíte si rozvržení i barvy a na hlavním obraze pak budete vědět, kam co patří.
• Každá postava něco děláPokud malujete víc lidí nebo zvířat, dejte každému jiný pohyb nebo směr pohledu. Obraz pak nepůsobí jako řada stejných figurek, ale jako scéna, která se právě odehrává.
• Světlo z tmavého okolíPodmalujte plochu tmavším tónem a nejsvětlejší místa, třeba tvář nebo oblohu, položte až nakonec hustší světlou barvou. Oko diváka se k nim samo stočí.
• Malujte podle skutečnostiPostavte si před sebe skutečný předmět, květinu nebo fotku, kterou jste sami pořídili. Pozorujte, kde je stín a kde světlo, a nemalujte zpaměti. Výsledek bude živější.

Chci malovat jako Ilja Repin

Na malířském večeru ArtMoment si za tři hodiny namalujete vlastní obraz s lektorem, i když jste nikdy nemalovali. Vyberte si nejbližší termín nebo zážitek, který vás láká.

Nejslavnější obrazy

Nejslavnější Repinova plátna jsou velká a mají mnoho postav. Většina z nich je ve dvou ruských galeriích, Ruském muzeu v Petrohradu a Treťjakovské galerii v Moskvě. Výběr doplňuje portrét z helsinského Atenea, které má řadu jeho děl.

• 
  Burlaci na Volze

  1870–1873 · Ruské muzeum, Petrohrad
• 
  Záporožští kozáci píší dopis tureckému sultánovi

  1880–1891 · Ruské muzeum, Petrohrad
• 
  Ivan Hrozný a jeho syn Ivan 16. listopadu 1581

  1883–1885 · Treťjakovská galerie, Moskva
• 
  Nečekali ho

  1884–1888 · Treťjakovská galerie, Moskva
• 
  Křížové procesí v Kurské gubernii

  1880–1883 · Treťjakovská galerie, Moskva
• 
  Portrét Jelizavety Zvancevové

  1889 · Ateneum, Helsinky

Kde vidět jeho obrazy naživo

Hlavní Repinova díla visí v Ruském muzeu v Petrohradu a v Treťjakovské galerii v Moskvě. Ruské galerie uvádíme jen v textu, bez praktických tipů na návštěvu. Tabulka obsahuje galerie mimo Rusko, kde jsme konkrétní dílo ověřili ve sbírce 21. 10. 2026. Před cestou si stav expozice vždy ověřte na webu galerie.

Nejblíž Praze: Repinův Autoportrét z roku 1915 ve sbírce Národní galerie Praha. Online katalog NG byl při ověření nedostupný, vystavení si proto ověřte přímo u galerie. Druhou verzi Záporožských kozáků vlastní Charkovské umělecké muzeum na Ukrajině.

Zajímavosti

• Obraz Ivan Hrozný a jeho syn Ivan byl dvakrát poškozen. V roce 1913 ho pořezal návštěvník nožem a Repin se podílel na opravě. V roce 2018 ho jiný návštěvník protrhl kovovou tyčí.
• Modelem pro umírajícího careviče na obraze Ivana Hrozného byl spisovatel Vsevolod Garšin. Jeho portrét od Repina z roku 1884 dnes visí v Metropolitním muzeu v New Yorku.
• Metropolitní muzeum v New Yorku uvádí Repina jako ukrajinského malíře narozeného v Ruském impériu a jeho jméno píše v ukrajinské podobě Illia Repin.
• Obraz Záporožští kozáci koupil car Alexandr III. za 35 000 rublů. Do sbírky Ruského muzea se dostal v roce 1897.
• Repin daroval část svých obrazů a sbírky Finsku. Finská národní galerie má jeho díla z tohoto daru ve sbírce od 5. 3. 1920.

Související malíři

• Bez obrázku
  Winslow Homer

  🇺🇸 1836–1910 · realismus
• Bez obrázku
  Gustave Courbet

  🇫🇷 1819–1877 · realismus
• Bez obrázku
  Jean-François Millet

  🇫🇷 1814–1875 · realismus
• Bez obrázku
  John Singer Sargent

  🇺🇸 1856–1925 · realismus / portrét