Georges Seurat

Život v kostce

Paříž, akademie a kresba (1859–1883)

Georges-Pierre Seurat se narodil 2. 12. 1859 v Paříži do zámožné rodiny. Peníze mu díky tomu nikdy nechyběly a celý život, kromě letních pobytů u moře, strávil v Paříži. Kreslit začal na městské škole kreslení a sochařství nedaleko rodinného bytu na bulváru Magenta. V roce 1878 nastoupil na pařížskou École des Beaux-Arts k malíři Henrimu Lehmannovi, kde prošel klasickým akademickým výcvikem: kreslil podle sádrových odlitků antických soch a kopíroval staré mistry. V listopadu 1879 školu opustil kvůli ročnímu vojenskému výcviku v Brestu. Po návratu sdílel ateliér s přítelem, malířem Edmondem Aman-Jeanem, a dva roky se soustředil hlavně na černobílou kresbu. Jako první dílo vystavil na oficiálním pařížském Salonu v roce 1883 portrét Aman-Jeana, kreslený křídou konté (tvrdou kreslicí křídou). Pečlivě si přitom zapisoval poznámky o tom, jak barvy používal Eugène Delacroix.

Koupání v Asnières a nezávislí (1883–1884)

Celý rok 1883 pracoval na svém prvním velkém obraze Koupání v Asnières. Plátno široké 3 metry ukazuje muže a chlapce, kteří odpočívají na břehu Seiny v průmyslovém předměstí severozápadně od Paříže. Ještě nemá tečkovou techniku, ale postavy jsou strnulé jako sochy a scéna je zalitá světlem. Seurat obraz chystal podle desítek kreseb a olejových skic, které dělal venku, samotné plátno ale maloval v ateliéru. Porota Salonu ho v roce 1884 odmítla, a tak ho v květnu vystavil se Skupinou nezávislých umělců. Brzy nato spoluzaložil s Paulem Signakem a dalšími malíři Společnost nezávislých umělců (Société des Artistes Indépendants), na jejíž výstavy pak pravidelně posílal svá díla.

La Grande Jatte a zrod neoimpresionismu (1884–1888)

V létě 1884 začal pracovat na obraze Nedělní odpoledne na ostrově La Grande Jatte. Dva roky chodil na ostrov v Seině kreslit a k obrazu vzniklo kolem šedesáti studií. Hotové plátno, široké přes 3 metry, poprvé vystavil v roce 1886 na osmé a poslední výstavě impresionistů. Kritik Félix Fénéon pro jeho malbu tehdy použil označení neoimpresionismus. K Seuratovu postupu se přidal Paul Signac i starší Camille Pissarro a ateliér navštívil také Vincent van Gogh. Léta trávil u moře na pobřeží Normandie: v roce 1885 v Grandcampu, v roce 1886 v Honfleuru a v roce 1888 v Port-en-Bessin. V letech 1887–1888 vznikla noční Cirkusová přehlídka, první z jeho obrazů ze světa zábavy.

Poslední roky (1889–1891)

V roce 1889 se k němu do ateliéru na bulváru Clichy nastěhovala modelka Madeleine Knoblochová. Vztah před rodinou i přáteli tajil a jedinou její podobiznu vystavil v roce 1890 jako Pudrující se mladou ženu. Dne 16. 2. 1890 se jim narodil syn Pierre-Georges. Ve stejném roce vystavil obraz kankánu Le Chahut a léto strávil v přístavu Gravelines na severu Francie. V březnu 1891 poslal na Salon nezávislých nedokončený Cirkus. Georges Seurat zemřel o několik dní později, 29. 3. 1891, v domě svých rodičů v Paříži po krátké nemoci, ve věku 31 let. Příčinu smrti zdroje neuvádějí jednotně. Je pohřben na hřbitově Père-Lachaise. Malý syn zemřel krátce po něm.

Jak maloval

Seurat maloval olejem na plátno a na malé dřevěné destičky, na kterých si zkoušel barvy a kompozice venku. Velké obrazy pak skládal v ateliéru. Jeho metoda vychází z dobových knih o barvách, například od chemika Michela Eugèna Chevreula: dvě čisté barvy položené těsně vedle sebe se při pohledu z dálky spojí v oku diváka. Tomu se říká optické míchání (barvy se nemíchají na paletě, ale až v oku). Seurat proto kladl na plátno drobné body a krátké tahy čistých barev a vedle sebe stavěl doplňkové dvojice, třeba oranžovou a modrou nebo červenou a zelenou. Sám techniku nazýval spíš divizionismem nebo chromoluminarismem, slovo pointilismus (od francouzského point, tečka) se ujalo až později. Od impresionistů ho odlišuje promyšlenost: místo rychlého zachycení okamžiku plánoval každou postavu, obrys i směr linie. Věřil, že linie mají vlastní náladu. Na obraze Le Chahut podle Kröller-Müller Museum míří vzhůru úplně všechno, nohy tanečnic, ruka dirigenta, kníry mužů i krk kontrabasu, aby obraz působil vesele a rozjařeně. Kreslil křídou konté na drsný papír, takže tmavá místa vznikala jen z hustoty zrnitých stop.

Co se od Seurata naučit: 4 tipy pro akryl

• Skládejte plochu z tečekNamočte do akrylu konec štětce nebo vatovou tyčinku a pokládejte drobné body těsně vedle sebe. Začněte na malé ploše, třeba na obloze. Z dálky se tečky slijí do souvislé barvy, která přitom zůstane živá.
• Míchejte barvy v okuMísto zelené namíchané na paletě položte vedle sebe tečky žluté a modré. Do stínu přidejte body doplňkové barvy, například fialové ke žluté. Odstupte na dva metry a sledujte, jak se barvy spojí.
• Linie určují náladuSeurat věřil, že linie mířící vzhůru působí vesele, vodorovné uklidňují a klesající smutní. Zkuste stejný jednoduchý motiv namalovat jednou se stoupajícími a podruhé s vodorovnými liniemi.
• Nejdřív podklad, pak bodyAkryl schne rychle, toho využijte. Nejdřív namalujte celé plochy tenkou vrstvou ve středním tónu, nechte je zaschnout a teprve potom přidávejte tečky světlejších a tmavších barev. Obraz tak nebude mít prázdná místa.

Chci malovat jako Georges Seurat

Na malířském večeru ArtMoment si za tři hodiny namalujete vlastní obraz s lektorem, i když jste nikdy nemalovali. Vyberte si nejbližší termín nebo zážitek, který vás láká.

Nejslavnější obrazy

Seurat zemřel ve 31 letech a velkých obrazů namaloval jen několik, k nim ale stovky kreseb, skic a menších krajin. Většina hlavních děl je v amerických a západoevropských muzeích. Výběr začíná dílem, o kterém na ArtMoment připravujeme samostatnou stránku. Všechna díla jsou volné dílo.

• 
  Nedělní odpoledne na ostrově La Grande Jatte

  1884–1886 · Art Institute of Chicago
• 
  Koupání v Asnières

  1884 · National Gallery, Londýn
• 
  Cirkusová přehlídka (Parade de cirque)

  1887–1888 · Metropolitan Museum of Art, New York
• 
  Le Chahut (Kankán)

  1889–1890 · Kröller-Müller Museum, Otterlo
• 
  Cirkus

  1891, nedokončeno · Musée d'Orsay, Paříž
• 
  „Maria“ v Honfleuru

  1886 · Národní galerie Praha

Kde vidět jeho obrazy naživo

Seuratovy obrazy jsou rozptýlené po muzeích v Evropě a v Americe. Tabulka uvádí galerie s ověřeným dílem, stav jsme kontrolovali na webech galerií 21. 10. 2026. Před cestou si vystavení ověřte na webu galerie.

Nejblíž máte Seurata přímo v Praze: Národní galerie má ve sbírce obraz „Maria“ v Honfleuru, přístavní scénu z léta 1886. Online katalog galerie je teď mimo provoz, proto si vystavení ve Veletržním paláci ověřte u galerie.

Zajímavosti

• Seurat sám slovo pointilismus nepoužíval. Svou metodu označoval jako divizionismus nebo chromoluminarismus a důležité pro něj bylo oddělení barev, ne samotné tečky.
• Obraz La Grande Jatte má namalovaný okraj z teček, který Seurat přidal až v letech 1888–1889, tedy dva roky po prvním vystavení. Rám z barevných bodů měl obraz uzavřít a ztlumit přechod ke stěně.
• Na obraze Pudrující se mladá žena ze sbírky Courtauld Gallery byl původně v levém horním rohu odraz samotného Seurata u malířského stojanu. Malíř ho přemaloval vázou s květinami, jak ukázal až průzkum obrazu.
• Nedělní odpoledne na ostrově La Grande Jatte inspirovalo muzikál Stephena Sondheima Sunday in the Park with George z roku 1984, který získal Pulitzerovu cenu. Obraz se objevuje i ve filmu Volný den Ferrise Buellera.
• Ačkoli zemřel ve 31 letech, ovlivnil celou generaci malířů. K jeho metodě se přidali Paul Signac a Camille Pissarro a s tečkovou malbou později experimentovali i Henri Matisse, Piet Mondrian a Vasilij Kandinskij.

Související malíři

• Bez obrázku
  Paul Gauguin

  🇫🇷 1848–1903 · postimpresionismus
• Bez obrázku
  Edgar Degas

  🇫🇷 1834–1917 · impresionismus
• Bez obrázku
  Paul Cézanne

  🇫🇷 1839–1906 · postimpresionismus
• Bez obrázku
  Vincent van Gogh

  🇳🇱 1853–1890 · postimpresionismus