Edgar Degas

Život v kostce

Bankéřův syn z Paříže (1834–1859)

Hilaire-Germain-Edgar De Gas se narodil 19. 7. 1834 v Paříži jako nejstarší z pěti dětí. Otec Auguste byl bankéř, matka Célestine Mussonová pocházela z kreolské rodiny v New Orleans a zemřela, když bylo Edgarovi třináct let. Na prestižním lyceu Louis-le-Grand se učil latinu, řečtinu a dějepis. Po maturitě v roce 1853 nastoupil na přání otce na práva, ale studium brzy opustil. Kopíroval obrazy v Louvru a pak se školil u malíře Louise Lamotha, žáka Ingrese, který kladl důraz na přesnou kresbu. V roce 1855 ho přijali na pařížskou École des Beaux-Arts. Už v červenci 1856 ale odjel do Itálie za příbuznými v Neapoli a Florencii a strávil tam skoro tři roky. Kopíroval renesanční mistry a sám sebe používal jako model. Podle Getty Museum v Itálii namaloval nebo nakreslil nejméně patnáct autoportrétů. Jméno si později zjednodušil na Degas.

Od historie k moderní Paříži (1859–1873)

Po návratu do Paříže začal velký skupinový portrét neapolské tety a její rodiny, Rodinu Bellelliových. Pracoval na něm s přestávkami až do konce 60. let a plátno měří přes dva metry na výšku. Zpočátku chtěl být malířem historických výjevů. Salon v roce 1865 přijal jeho obraz Pohromy města Orléansu, potom už ale podle Metropolitního muzea historické náměty nemaloval. Na venkově u přítele Paula Valpinçona si v roce 1861 poprvé zkoušel kreslit koně a dostihy. Na začátku 60. let se seznámil s Édouardem Manetem a jeho okruhem. Za prusko-francouzské války v roce 1870 sloužil v Národní gardě a při výcviku ve střelbě se ukázalo, že má vadný zrak. Oči ho pak trápily celý život. V letech 1872–1873 strávil několik měsíců u příbuzných v New Orleans, kde namaloval obraz Kancelář obchodu s bavlnou.

Impresionisté, balet a pastel (1874–1890)

Na jaře 1874 patřil k organizátorům první společné výstavy skupiny, které kritici začali říkat impresionisté. Z osmi výstav, které se konaly do roku 1886, obeslal sedm. Sám se ale impresionistou nazývat nechtěl a raději mluvil o realistech nebo nezávislých. Od začátku 70. let se jeho hlavním tématem stal balet. Metropolitní muzeum uvádí, že baletu věnoval přibližně 1 500 děl. V letech 1873–1876 vznikla Taneční hodina s baletním mistrem Julesem Perrotem, v roce 1874 příbuzná Taneční třída, kterou si objednal operní zpěvák Jean-Baptiste Faure. Maloval také kavárny, kabarety, modistky, pradleny a dostihy. Pro obraz Absint z let 1875–1876 posadil do kavárny Nouvelle Athènes na náměstí Pigalle herečku Ellen Andréovou a rytce Marcellina Desboutina. Musée d’Orsay ho dává do souvislosti s románem Émila Zoly Zabiják, který vyšel o pár let později. Na impresionistické výstavě v roce 1881 vystavil voskovou sochu Malé čtrnáctileté tanečnice. Od druhé poloviny 70. let stále častěji sahal po pastelu a kolem roku 1885 v něm vytvářel většinu svých hlavních prací. Na poslední výstavě skupiny v roce 1886 ukázal sérii pastelových aktů žen při koupeli. Spřátelil se s americkou malířkou Mary Cassattovou, zkoušel lepty, monotypy i fotografii.

Slábnoucí zrak a poslední léta (1890–1917)

Od konce 80. let se mu zrak dál zhoršoval. Soustředil se proto hlavně na baletky a akty v pastelu a stále víc modeloval figury z vosku, které nikdy nevystavoval. Peníze z prodeje vlastních obrazů vkládal do sbírky umění. Kupoval díla Ingrese, Delacroixe a El Greca i obrazy současníků, například Maneta, Gauguina a Van Gogha. Žil sám a nikdy se neoženil. V roce 1912 musel opustit dům a ateliér na Montmartru, kde pracoval přes dvacet let, a podle dostupných pramenů pak už prakticky netvořil. Zemřel 27. 9. 1917 v Paříži ve věku 83 let. V ateliéru po něm zůstalo kolem 150 voskových sošek a 74 z nich slévárna Hébrard v následujících letech odlila do bronzu.

Jak maloval

Degas vycházel z akademické průpravy a celý život byl hlavně kreslíř. Na rozdíl od přátel impresionistů nemaloval venku v plenéru. Pracoval v ateliéru podle náčrtů, paměti, modelů a později i fotografií. Musée d’Orsay u obrazu Absint upozorňuje, že scéna působí jako momentka z kavárny, ale vznikla promyšleně v ateliéru. Zajímalo ho umělé světlo divadel a kaváren, které ostře vykreslí obrys postavy. Typické jsou pro něj neobvyklé úhly pohledu: scénu vidíme zboku, shora nebo přes rameno a postavy jsou na kraji obrazu uříznuté. Tyto výřezy převzal z japonských dřevořezů. Podlaha v jeho baletních sálech často prudce ubíhá do hloubky po diagonále. Od 70. let pracoval stále víc pastelem (barevnou křídou), který nanášel ve vrstvách, šrafoval ho a kombinoval suchý pastel s vlhkým nebo s kvašem. Vyzkoušel i monotyp (jedinečný tisk z malby na kovové desce), který pak dotvářel pastelem. Rané obrazy mají tmavší paletu poučenou starými mistry, s přibývajícími lety jeho barvy sílily a tahy se uvolňovaly. Oblíbené náměty opakoval desítkykrát v různých obměnách a obraz nerad prohlásil za hotový.

Co se od Degase naučit: 4 tipy pro akryl

• Postavu klidně ořízněteNemusíte mít celý motiv uprostřed. Posuňte hlavní tvar ke kraji plátna a část ho nechte za okrajem. Obraz pak působí jako zachycený okamžik a prázdná plocha vedle motivu dodá kompozici napětí.
• Zvolte neobvyklý pohledZkuste motiv namalovat trochu shora nebo z nízkého úhlu. Nechte podlahu, stůl nebo cestu běžet šikmo do hloubky. Diagonála vtáhne oko do obrazu mnohem víc než vodorovná linie uprostřed.
• Nejdřív linie, pak barvaNež začnete vybarvovat, nakreslete tvary tenkým štětcem a zředěnou tmavou barvou. Pořádná kresba je kostra obrazu. Barva pak jen doplní to, co už linie vymezila.
• Šrafujte suchým štětcemNaberte trochu neředěného akrylu na suchý štětec a položte přes zaschlou vrstvu krátké souběžné tahy jiné barvy. Spodní barva bude prosvítat, podobně jako u Degasových pastelů, a plocha získá živou strukturu.

Chci malovat jako Edgar Degas

Na malířském večeru ArtMoment si za tři hodiny namalujete vlastní obraz s lektorem, i když jste nikdy nemalovali. Vyberte si nejbližší termín nebo zážitek, který vás láká.

Nejslavnější obrazy

Degas maloval olejem i pastelem a jeho obrazy vlastní muzea po celém světě. Nejvíc slavných pláten má Musée d’Orsay v Paříži. Výběr začíná dílem, o kterém na ArtMoment chystáme samostatnou stránku.

• 
  Taneční hodina

  1873–1876 · Musée d’Orsay, Paříž
• 
  Taneční třída

  1874 · Metropolitan Museum of Art, New York
• 
  Absint (V kavárně)

  1875–1876 · Musée d’Orsay, Paříž
• 
  Rodina Bellelliových

  1858–1869 · Musée d’Orsay, Paříž
• 
  Orchestr opery

  kolem 1870 · Musée d’Orsay, Paříž
• 
  Po koupeli, žena se osušuje

  kolem 1890–1895, pastel · National Gallery, Londýn

Kde vidět jeho obrazy naživo

Obrazy a pastely Degase mají desítky muzeí. Tabulka uvádí galerie s ověřeným konkrétním dílem; stav vystavení jsme kontrolovali na webech galerií 21. 10. 2026. Nejblíž od Prahy jsou Drážďany, kde Albertinum vystavuje jeho malou olejovou studii. Před cestou si vystavení vždy ověřte na webu galerie.

Nejblíž Praze: Podobizna Lorenza Paganse ve sbírce Národní galerie Praha. Online katalog NG byl při ověření mimo provoz, proto si vystavení ověřte přímo u galerie. Jisté je vystavení Dámy s kukátkem v drážďanském Albertinu.

Zajímavosti

• Za impresionistu se Degas nepovažoval. Metropolitní muzeum uvádí, že raději mluvil o sobě jako o realistovi nebo nezávislém, přestože pomáhal pořádat výstavy skupiny.
• Malá čtrnáctiletá tanečnice byla jediná socha, kterou za života vystavil. Měla skutečné vlasy a látkovou sukni a kritiky v roce 1881 šokovala svým realismem.
• Kolem 1 500 děl, tedy přes polovinu jeho tvorby, věnoval baletu. Ještě víc než představení ho přitom zajímaly zkoušky, cvičení a chvíle odpočinku v zákulisí.
• Obraz Kancelář obchodu s bavlnou v New Orleans koupilo v roce 1878 muzeum ve francouzském Pau. Šlo o první Degasovo dílo, které získalo muzeum.
• Modelům z obrazu Absint, herečce Ellen Andréové a rytci Marcellinu Desboutinovi, obraz poškodil pověst. Podle Musée d’Orsay musel Degas veřejně vysvětlit, že nejsou alkoholici.

Související malíři

• Bez obrázku
  Pierre-Auguste Renoir

  🇫🇷 1841–1919 · impresionismus
• Bez obrázku
  Gustave Caillebotte

  🇫🇷 1848–1894 · impresionismus
• Bez obrázku
  Alfred Sisley

  🇬🇧 1839–1899 · impresionismus
• Bez obrázku
  Claude Monet

  🇫🇷 1840–1926 · impresionismus