Fernand Léger

Život v kostce

Z Normandie do Paříže (1881–1908)

Joseph Fernand Henri Léger se narodil 4. 2. 1881 v Argentanu v Normandii v rodině chovatele dobytka. Rodina umělecké dráze nepřála, a tak se v letech 1897–1899 vyučil u architekta v Caen. V roce 1900 odešel do Paříže, kde se živil jako kreslič v architektonické kanceláři a retušér fotografií. Na École des Beaux-Arts ho nepřijali, výuku u akademického malíře Jeana-Léona Gérôma ale navštěvoval jako neoficiální student. Chodil také na Académie Julian. Naplno se malbě začal věnovat až kolem pětadvaceti let a první obrazy ovlivnil impresionismus. Většinu z nich později zničil. Zlom přinesla v roce 1907 retrospektiva Paula Cézanna na Podzimním salonu: od té doby stavěl obraz z jednoduchých geometrických těles.

Kubismus a válka (1909–1918)

V roce 1909 si pronajal ateliér v umělecké kolonii La Ruche na Montparnassu a spřátelil se s Robertem Delaunayem, Alexandrem Archipenkem, Guillaumem Apollinairem či Blaisem Cendrarsem. Na Podzimním salonu 1910 ukázal obraz Akty v lese, na kterém jsou postavy i stromy složené z válců a kuželů. Kritici jeho styl kvůli tomu posměšně nazvali „tubismus“ (podle trubek). V roce 1911 vystavoval na Salonu nezávislých s kubisty a patřil ke skupině z Puteaux (Section d’Or). V říjnu 1913 podepsal smlouvu s obchodníkem Danielem-Henrym Kahnweilerem, který zastupoval i Picassa a Braqua. V srpnu 1914 narukoval a dva roky strávil na frontě v Argonnách. V září 1916 ho u Verdunu těžce zasáhl yperit. Během zotavování namaloval obraz Hráči karet (1917), na kterém vojáci připomínají kovové stroje.

Strojová doba a film (1919–1939)

V prosinci 1919 se oženil s Jeanne-Augustine Lohyovou. Téhož roku dokončil velké plátno Město, které shrnuje ruch moderní Paříže: lešení, schodiště, plakáty a postavy podobné figurínám. V roce 1920 se seznámil s architektem Le Corbusierem a blízký mu byl puristický směr, který chtěl moderní svět zobrazovat řádem a jasnou stavbou. V roce 1924 natočil s Dudleym Murphym, Man Rayem a skladatelem Georgem Antheilem experimentální film Mechanický balet, sled záběrů předmětů, strojů a lidských tváří bez děje. Od roku 1924 učil s Amédéem Ozenfantem na Académie Moderne. Ve 30. letech se jeho postavy zaoblily a obraz se uvolnil. V roce 1931 poprvé navštívil Spojené státy a v roce 1935 mu newyorská Museum of Modern Art uspořádala výstavu.

Amerika a pozdní dílo (1940–1955)

Druhou světovou válku prožil v letech 1940–1945 v USA a učil mimo jiné na Yaleově univerzitě. Neonové reklamy na Broadwayi ho podle jeho slov přivedly k obrazům, kde barevné pruhy běží nezávisle na černě obkreslených postavách. Vznikly tak například Potápěči. Po návratu do Francie v roce 1945 vstoupil do komunistické strany a maloval stavbaře, akrobaty, cyklisty a výlety do přírody. Navrhoval mozaiky, vitráže, keramiku i divadelní scény. V roce 1950 mu zemřela manželka, v roce 1952 se oženil se svou žačkou Nadiou Chodasevičovou. Téhož roku byly v sále Valného shromáždění sídla OSN v New Yorku instalovány dvě jeho nástěnné malby. V roce 1954 dokončil obraz Velká přehlídka. Fernand Léger zemřel 17. 8. 1955 ve svém domě v Gif-sur-Yvette u Paříže ve věku 74 let a je tam i pohřben.

Odkaz

V roce 1960 otevřela vdova Nadia Léger v Biot na Azurovém pobřeží muzeum věnované jen jemu, od roku 1969 je to francouzské národní muzeum s největší sbírkou jeho díla. Léger byl jedním z prvních malířů, kteří udělali ze strojů, reklam a předmětů běžné spotřeby hlavní námět obrazu, a proto bývá označován za předchůdce pop-artu. Desítky let učil a jeho ateliérem prošli například Louise Bourgeois, Sam Francis, Asger Jorn nebo Hans Hartung.

Jak maloval

Léger maloval olejem na plátně a stavěl obraz jako konstrukci. Postavy, stromy i předměty skládal z válců, kuželů a koulí a modeloval je výraznými bílými odlesky, takže působí kovově. Na rozdíl od Picassa a Braqua nerozkládal předmět na drobné plošky v tlumených hnědých tónech. Pracoval s čistými základními barvami (červenou, žlutou, modrou) doplněnými černou, bílou a zelenou a stavěl je vedle sebe v ostrých kontrastech; sám mluvil o „zákonu kontrastu“. Koláž kubistů nepoužíval. Obrysy kreslil silnou černou linkou, prostor zplošťoval a perspektivu skoro potlačil. Lidské postavě úmyslně nedával výraz: tvář je u něj stejně důležitá jako láhev, kolo nebo list, protože ji bral jako tvar a barvu, ne jako nositele pocitů. V pozdních obrazech oddělil barvu od kresby: přes černě obkreslené figury položil volné pruhy barev. Tuto zkušenost pak přenesl i do velkých nástěnných maleb, mozaik a vitráží pro konkrétní stavby.

Co se od Légera naučit: 4 tipy pro akryl

• Skládejte z válců a kuželůPostavu nebo strom si nejdřív rozkreslete na jednoduchá tělesa. Válec pro ruku, kužel pro korunu. Obraz tak získá pevnou stavbu ještě před první barvou.
• Kovový lesk bílým odleskemNa zaoblený tvar naneste plnou barvu a na jednu stranu přidejte úzký pruh čisté bílé. Ostrý přechod udělá z obyčejného tvaru lesklý, téměř kovový předmět.
• Barevné pruhy mimo kresbuNamalujte na plátno několik širokých pruhů jasných barev. Až zaschnou, obtáhněte přes ně motiv silnou černou linkou, která se barvám nepřizpůsobuje.
• Jen čisté barvy a černáOmezte paletu na červenou, žlutou, modrou, bílou a černou a nemíchejte je. Kontrast sousedních ploch dodá obrazu energii plakátu.

Chci malovat jako Fernand Léger

Na malířském večeru ArtMoment si za tři hodiny namalujete vlastní obraz s lektorem, i když jste nikdy nemalovali. Vyberte si nejbližší termín nebo zážitek, který vás láká.

Nejslavnější obrazy

Obrázky Légerových děl na této stránce neukazujeme. Každé dílo si můžete prohlédnout na webu galerie, která ho vlastní.

• Bez obrázku, prohlédněte si dílo na webu galerie
  Město

  1919 · Philadelphia Museum of Art · Prohlédnout na webu galerie
• Bez obrázku, prohlédněte si dílo na webu galerie
  Tři ženy (Velká snídaně)

  1921–1922 · Museum of Modern Art, New York · Prohlédnout na webu galerie
• Bez obrázku, prohlédněte si dílo na webu galerie
  Velká přehlídka

  1954 · Solomon R. Guggenheim Museum, New York · Prohlédnout na webu galerie
• Bez obrázku, prohlédněte si dílo na webu galerie
  Akty v lese

  1909–1911 · Kröller-Müller Museum, Otterlo · Prohlédnout na webu galerie
• Bez obrázku, prohlédněte si dílo na webu galerie
  Hráči karet

  1917 · Kröller-Müller Museum, Otterlo · Prohlédnout na webu galerie
• Bez obrázku, prohlédněte si dílo na webu galerie
  Volný čas – pocta Louisi Davidovi

  1948–1949 · Centre Pompidou, Paříž (do 25. 1. 2027 zapůjčeno do Centre Pompidou-Metz) · Prohlédnout na webu galerie
• Bez obrázku, prohlédněte si dílo na webu galerie
  Tři hudebníci

  1944 · Museum of Modern Art, New York · Prohlédnout na webu galerie

Kde vidět jeho obrazy naživo

Největší soubor Légerova díla má národní muzeum v Biot, další hlavní obrazy jsou v Nizozemsku a v USA. Stav vystavení jsme ověřovali na webech galerií 21. 10. 2026. Expozice se mění, před cestou si ji vždy ověřte.

Nejblíž Praze: vídeňská Albertina má ve sbírce Légerovy grafiky a kresby. Jeho obrazy v Česku trvale vystavené nejsou. Pařížské Centre Pompidou je od září 2025 kvůli rekonstrukci zavřené a svá díla zapůjčuje jiným muzeím.

Zajímavosti

• Přezdívku „tubista“ dostal od kritiků podle válcovitých tvarů na obraze Akty v lese. Kubisté se tak jmenovali podle krychlí, Léger podle trubek.
• Za první světové války ho u Verdunu v roce 1916 zasáhl bojový plyn. Pohled na lesklou hlaveň děla na slunci ho podle jeho vzpomínek přiměl vrátit se od abstrakce ke skutečným věcem.
• Film Mechanický balet z roku 1924 nemá děj ani herce v obvyklém smyslu. Opakuje záběry rtů, kuchyňského nádobí a strojů v rytmu.
• V sále Valného shromáždění v sídle OSN v New Yorku visí od roku 1952 dvě Légerovy nástěnné malby.
• Dům v Gif-sur-Yvette odkázal Francouzské komunistické straně. Později se v něm vedla část jednání o pařížských mírových dohodách o Vietnamu.

Související malíři

• Bez obrázku
  Georges Braque

  🇫🇷 1882–1963 · kubismus
• Bez obrázku
  Pablo Picasso

  🇪🇸 1881–1973 · kubismus
• Bez obrázku
  František Kupka

  🇨🇿 1871–1957 · abstrakce
• Bez obrázku
  Piet Mondrian

  🇳🇱 1872–1944 · neoplasticismus / De Stijl