Třetí květen 1808

Co obraz zobrazuje

Obraz zachycuje noční popravu na kraji Madridu. Vpravo stojí v těsné řadě francouzští vojáci zády k divákovi. Mají vysoké čáky, pláště a pušky s bajonety namířené jedním směrem. Jejich tváře nejsou vidět. Na zemi mezi nimi a obětmi stojí velká hranatá lucerna, jediný zdroj světla. Vlevo se k úbočí kopce tísní skupina zajatců. Muž v bílé košili a žlutých kalhotách klečí s rozpaženýma rukama a dívá se přímo do hlavní. Kolem něj se jiní modlí, zakrývají si tvář nebo hledí do země. V popředí leží těla již zastřelených v kalužích krve a zezadu přicházejí další odsouzení. V pozadí se z tmy vynořuje město s kostelní věží. Barvy jsou omezené na zemité tóny a černou, ze kterých vystupuje bílá košile a červená krev.

Goya pracoval s perspektivou nezvykle. Většinu scény vidíme zhruba ve výšce očí, jen na mrtvé v levém dolním rohu se díváme shora, takže se divák ocitá nad těly. Barva je nanesená zrnitě a matně, tahy nejsou uhlazené. Oběti i vojáci stojí blíž u sebe, než by bylo při popravě reálné. Dobová kritika to brala jako chybu, pozdější výklady jako záměr, který vzdálenost mezi katem a obětí zkracuje na minimum.

Muž v bílé košili

Nejsvětlejší postava obrazu klečí, a přesto je vyšší než ostatní. Rozpažené ruce bývají srovnávány s ukřižováním a na pravé dlani je podle anglické Wikipedie znak připomínající stigma. Je to přitom anonymní člověk bez jména.

Popravčí četa

Vojáci tvoří jeden tmavý blok. Mají stejný postoj, stejné nakročení i stejně namířené pušky. Goya jim nedal tváře, takže působí jako stroj, ne jako lidé.

Lucerna na zemi

Lucerna osvětluje oběti a nechává vojáky ve stínu. Světlo tu nemá náboženský význam jako v barokní malbě, jen umožňuje dokončit popravu.

Město v pozadí

Za kopcem stojí tmavá silueta města s věží. Podle anglické Wikipedie jde pravděpodobně o madridské kasárny, které Francouzi využívali. Pod městem je naznačený dav s pochodněmi.

Ti, kdo se nemohou dívat

Vlevo si několik mužů zakrývá obličej. Podobné gesto se objevuje v Goyově grafickém cyklu Hrůzy války, jehož list „Nelze se na to dívat“ má příbuznou kompozici.

Příběh vzniku

V listopadu 1807 vstoupila do Španělska francouzská vojska pod záminkou tažení do Portugalska. Na jaře 1808 Napoleon donutil španělského krále Karla IV. k abdikaci a na trůn dosadil svého bratra Josefa Bonaparta. Když se 2. května 1808 rozšířila zpráva, že do Francie mají odvézt poslední členy královské rodiny, Madrid povstal. Maršál Murat povstání potlačil a nařídil, aby každý zatčený se zbraní v ruce byl zastřelen. V noci a ráno 3. května pak francouzští vojáci na několika místech Madridu popravili stovky lidí.

Goya v té době zůstal dvorním malířem a přísahal věrnost novému králi Josefovi, válečné hrůzy ale zaznamenával v kresbách a grafikách. V únoru 1814, po vyhnání Francouzů, požádal prozatímní vládu, aby mohl štětcem zvěčnit nejslavnější činy povstání proti „tyranovi Evropy“. Vláda souhlasila a Goya ještě v roce 1814 namaloval dvojici stejně velkých obrazů: Druhý květen 1808 s útokem povstalců na jízdu a Třetí květen 1808 s popravami. Zda byl některé z událostí přítomen, není známo.

Obraz po dokončení nevzbudil zájem. Vrátivší se král Ferdinand VII. dával přednost klasicistnímu umění a lidové povstání nebylo oblíbeným tématem. Inventář Prada ho zmiňuje v roce 1834, v tištěném katalogu muzea se objevil až v roce 1872. Během španělské občanské války oba obrazy poškodila nehoda nákladního auta, které je převáželo do bezpečí ve Valencii. Restaurovány byly v roce 2008 k dvoustému výročí povstání.

Proč je tak slavný

Válka bez hrdinů

Goya neukázal vítěze ani slavnou bitvu, ale anonymní oběti a beztvaré vrahy. Historik umění Kenneth Clark ho označil za první velký obraz, který je revoluční stylem, námětem i záměrem.

Nová řeč malby

Hrubý rukopis, omezená paleta a světlo z jediné lucerny odmítají akademickou krásu. Obraz proto bývá řazen k prvním dílům moderní malby.

Vzor pro další generace

Na Goyu navázal Édouard Manet obrazy Poprava císaře Maxmiliána a Pablo Picasso Guernicou a Masakrem v Koreji. Kompozice se dodnes objevuje v protiválečných obrazech a plakátech.

Co si z obrazu vzít pro vlastní malbu

Obraz je rozdělený na dvě poloviny: vlevo světlá, neuspořádaná skupina obětí, vpravo tmavá, pravidelná řada vojáků. Mezi nimi je jen úzký pruh země a lucerna, takže napětí vzniká přímo v prostoru mezi nimi. Linie pušek vede oko zprava doleva přímo k bílé košili, která je nejsvětlejší plochou obrazu. Pozadí je téměř černé a nic neodvádí pozornost. Pro vlastní malbu si vezměte hlavně princip jednoho zdroje světla: rozhodněte, odkud světlo jde, a podle toho rozdělte plochy na osvětlené a stinné. Silný kontrast pak udělá hlavní práci za vás.

Paleta

• Noční černomodrá
  #161B21
• Lomená bílá
  #E9E9E8
• Okrová žlutá
  #D1B16F
• Šedá olivová
  #676865
• Zemitá hnědá
  #504636
• Tmavá krevní červená
  #7A2A1E

Barvy jsou orientačně odečtené z digitální reprodukce a od originálu se mohou lišit.

Jeden zdroj světla

Než začnete, určete jediný zdroj světla, lampu, okno nebo slunce. Osvětlené plochy malujte světle a teple, odvrácené tmavě a chladně.

Opakování proti chaosu

Stejný tvar několikrát za sebou působí pevně a klidně, nepravidelná skupina naopak živě. Postavte je vedle sebe a vznikne napětí.

Nejsvětlejší místo jen jedno

Čistou bílou šetřete na jediné místo, kam má oko dopadnout. Všechno ostatní nechte o tón tmavší.

Chci namalovat svůj vlastní obraz plný kontrastu

Na malířském večeru ArtMoment si za tři hodiny namalujete vlastní obraz s lektorem, i když jste nikdy nemalovali. Vyberte si nejbližší termín nebo zážitek, který vás láká.

Jak ho vidět naživo

Třetí květen 1808 patří do sbírky Museo Nacional del Prado na Paseo del Prado v Madridu, spolu se svým protějškem Druhý květen 1808. Prado vlastní největší soubor Goyových obrazů na světě včetně černých maleb, například Saturna požírajícího svého syna. Web muzea automatickou kontrolu blokuje, proto si aktuální vystavení a sál ověřte přímo na oficiálních stránkách Prada, kde koupíte i vstupenky. Vyhněte se přeprodejcům.

Nejbližší dílo autora od Prahy: Portrét Dona Miguela de Lardizábal z roku 1815 vlastní Národní galerie Praha. Vystavení si ověřte u galerie. Další místa najdete na stránce obrazy Francisca Goyi naživo.

Zajímavosti a mýty

• Známý symbol míru od Geralda Holtoma pro britskou kampaň za jaderné odzbrojení spojuje vlajkové signály pro písmena N a D a zároveň odkazuje na Goyův Třetí květen.
• Goya namaloval obraz šest let po události, v roce 1814. Zda popravy viděl na vlastní oči, není doloženo, i když se to později často tvrdilo.
• Oba květnové obrazy opustily Madrid podle anglické Wikipedie jen jednou, při evakuaci do Valencie za občanské války, a cestou je poškodila nehoda nákladního auta.
• V roce 2009 vybralo Prado Třetí květen mezi 14 svých nejdůležitějších obrazů, které zpřístupnilo v aplikaci Google Earth ve velmi vysokém rozlišení.
• V roce 2006 vystavilo Prado s muzeem Reina Sofía Třetí květen, Picassovu Guernicu a Manetovu Popravu císaře Maxmiliána v jednom sále.

Další díla autora

• 
  Saturn požírá svého syna

  1820–1823 · Museo del Prado, Madrid
• 
  Nahá Maja

  kolem 1797–1800 · Museo del Prado, Madrid
• 
  Druhý květen 1808

  1814 · Museo del Prado, Madrid
• 
  Rodina Karla IV.

  1800 · Museo del Prado, Madrid

Podobné obrazy

• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Poutník nad mořem mlhy

  Caspar David Friedrich · cca 1817 · romantismus
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Vor Medúzy

  Théodore Géricault · 1818–1819 · romantismus
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Vůz se senem

  John Constable · 1821 · romantismus
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Svoboda vede lid

  Eugène Delacroix · 1830 · romantismus