Smrt Marata

Co obraz zobrazuje

Obraz ukazuje Jeana-Paula Marata krátce po smrti. Leží ve vaně přikryté bílým prostěradlem, hlavu má ovinutou bílým šátkem a skloněnou ke straně. Pravá ruka mu visí přes okraj vany až k podlaze a ještě drží brk. Levá ruka leží na prkně pokrytém zeleným suknem a svírá dopis. Na hrudi je vidět ránu, z níž teče krev do vody a na prostěradlo. Na zemi vlevo leží zakrvácený nůž. Před vanou stojí obyčejná dřevěná bedna, na které je kalamář, brk a další lístek, a na její přední stěně nápis „À MARAT, DAVID“ a „L’an deux“. Horní polovinu plátna zabírá prázdná, tmavá a jemně se chvějící stěna. Žádná vražedkyně, žádný pokoj, jen postava a několik předmětů.

Text bruselského muzea upozorňuje, co všechno David vynechal: chybí byt, vražedkyně i přátelé a Marat je nahý, takže ho nedatuje ani oblečení. Z obyčejné scény zůstalo jen to, co z Marata podle malíře dělá hrdinu: psací potřeby jako znak práce, dopis jako znak ochoty pomoci, vana jako znak utrpení a zakrvácený nůž jako znak oběti. Louvre si všímá, že prázdné pozadí je namalované chvějivým rukopisem typickým pro Davida.

Tvář a turban

Marat má zavřené oči a klidný výraz, jako by spal. Tvář i tělo zalévá měkké světlo, kterým David podle anglické Wikipedie navazuje na zobrazení křesťanských mučedníků.

Dopis v ruce

Podle Louvru je to dopis, kterým se Charlotte Corday dostala k Maratovi. Na papíře je datum 13. července 1793 a její jméno. Text dopisu na obraze ale podle anglické Wikipedie není doslovnou citací.

Bedna s věnováním

Místo stolu má Marat hrubou dřevěnou bednu. Louvre ji vykládá jako znak skromnosti, kterou Marat hlásal. Nápis „Maratovi, David“ je podle Louvru věnování, které vyjadřuje přátelství obou mužů.

Visící paže s brkem

Paže svěšená k zemi bývá srovnávána s Michelangelovou Pietou a s Caravaggiovým Uložením do hrobu. David tak revolučního novináře zobrazil podobně jako křesťanského mučedníka.

Kalamář a lístek

Na bedně stojí kalamář a leží další popsaný lístek. Podle textu bruselského muzea odkazují psací potřeby k Maratově revoluční činnosti, dopis k jeho ochotě pomáhat.

Příběh vzniku

Jean-Paul Marat byl jedním z vůdců radikálních jakobínů a od září 1789 vydával noviny L’Ami du peuple (Přítel lidu). Trpěl bolestivou kožní nemocí, a proto trávil hodně času ve vaně, kde i pracoval. Večer 13. července 1793 se k němu do bytu v Paříži dostala Charlotte Corday, zastánkyně umírněných girondistů z Caen. Bodla ho nožem do hrudi a neutíkala. Po krátkém procesu byla popravena.

David byl v té době nejen nejznámějším francouzským malířem, ale i poslancem Národního konventu, členem Výboru všeobecné bezpečnosti a Maratovým přítelem. Konvent ho podle Louvru požádal o obraz hned druhý den po vraždě. Podle textu bruselského muzea David řekl: „Myslel jsem, že bude zajímavé ukázat ho tak, jak jsem ho našel, při psaní pro blaho lidu.“ Obraz dokončil během několika měsíců téhož roku. Spolu s dřívějším obrazem zavražděného poslance Le Peletiera visel po obou stranách řečnické tribuny Konventu.

Od roku 1795 až do Davidovy smrti zůstával obraz stranou zájmu; podle anglické Wikipedie ho v době malířova exilu v Belgii ve Francii ukrýval jeho žák Antoine-Jean Gros. Davidův ateliér vytvořil několik replik, které jsou dnes v Remeši, Dijonu, Versailles a v Louvru. Bruselské muzeum ho uvádí jako odkaz Julese Davida-Chassagnola z roku 1886 a ve sbírce ho má od roku 1893. David sám zemřel v Bruselu v roce 1825.

Proč je tak slavný

Politická ikona

Obraz vznikl na objednávku revoluční vlády a z Marata udělal mučedníka republiky. Louvre ho popisuje jako mocný obraz politické komunikace, který se natrvalo zapsal do paměti.

Současnost místo antiky

David, malíř antických hrdinů, tu poprvé namaloval čerstvou událost a skutečného člověka. Historik umění T. J. Clark obraz označil za první modernistické dílo.

Obraz, který se cituje

Kompozici převzali nebo parodovali malíři od Picassa a Muncha po současné umělce, objevuje se ve filmech, na obalech desek i ve videoklipech.

Co si z obrazu vzít pro vlastní malbu

Obraz je rozdělený vodorovně na dvě poloviny. Dolní nese veškerý děj: postavu, vanu, bednu a předměty. Horní je prázdná tmavá stěna, která scénu tíží a dává jí ticho. Světlo přichází zleva a dopadá na tvář, paži a prostěradlo, zatímco okolí zůstává v šeru. Svislé linie bedny a visící paže stojí proti vodorovné vaně a drží kompozici v klidu. Pro vlastní malbu si vezměte odvahu nechat velkou část plátna prázdnou a omezit se na pár předmětů, které příběh vyprávějí samy.

Paleta

• Tmavá olivová hnědá
  #2D281F
• Teplá okrová
  #76693F
• Lomená bílá prostěradla
  #D8D2BF
• Mechově zelená
  #454521
• Dřevěná hnědá
  #6E4E1E
• Tlumená červená
  #8A2A20

Barvy jsou orientačně odečtené z digitální reprodukce a od originálu se mohou lišit.

Prázdná plocha jako součást obrazu

Nechte třetinu až polovinu plátna jen jednou barvou. Neznamená to nedokončený obraz, prázdno dá hlavnímu motivu vzduch a váhu.

Pozadí, které se chvěje

Tmavé pozadí nemalujte jednolitě. Naneste ho krátkými křížovými tahy ve dvou blízkých odstínech, aby plocha žila.

Málo předmětů, jasný příběh

Vyberte dva tři předměty, které o námětu řeknou nejvíc, a ostatní vynechte. Divák si zbytek domyslí.

Chci namalovat svůj vlastní obraz se silným světlem

Na malířském večeru ArtMoment si za tři hodiny namalujete vlastní obraz s lektorem, i když jste nikdy nemalovali. Vyberte si nejbližší termín nebo zážitek, který vás láká.

Jak ho vidět naživo

Smrt Marata patří do sbírky Královských muzeí krásných umění Belgie a bývá vystavená v Musée Old Masters na Rue de la Régence 3 v Bruselu. Od 15. 10. 2025 do 26. 1. 2026 byla zapůjčená na výstavu Jacques-Louis David v pařížském Louvru. Aktuální vystavení a vstupenky si ověřte na oficiálním webu muzea. Repliku z Davidova ateliéru vystavuje Louvre.

Nejbližší dílo autora od Prahy: verze obrazu Napoleon překračuje Alpy ze sbírky Kunsthistorisches Museum, vystavovaná ve vídeňském Belvederu. Vystavení si ověřte u galerie. Další místa najdete na stránce obrazy Jacquese-Louise Davida naživo.

Zajímavosti a mýty

• Marat skutečně pracoval ve vaně. Ulevoval si tak od bolestivé kožní nemoci a v okamžiku vraždy podle anglické Wikipedie opravoval korekturu svých novin.
• Na bedně je místo letopočtu nápis „L’an deux“, rok II podle revolučního kalendáře, a na dopise datum 13. července 1793.
• Skutečný dopis, který měl Marat u sebe, se podle anglické Wikipedie dochoval i se skvrnami od krve a vody.
• V roce 2022 věnovalo bruselské muzeum obrazu samostatnou výstavu. Průzkum zobrazovacími metodami při ní poprvé ukázal podkresbu pod malbou.
• Obraz i David skončili v Bruselu: malíř tam zemřel v exilu v roce 1825 a jeho Marat tam visí od konce 19. století.

Další díla autora

• 
  Napoleon překračuje Alpy

  1801–1805 (pět verzí) · Malmaison, Charlottenburg, Versailles, Vídeň
• 
  Korunovace Napoleona

  1805–1807 · Musée du Louvre, Paříž
• 
  Přísaha Horatiů

  1784 · Musée du Louvre, Paříž
• 
  Smrt Sókratova

  1787 · Metropolitan Museum of Art, New York

Podobné obrazy

• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Velká odaliska

  Jean-Auguste-Dominique Ingres · 1814 · klasicismus
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Nahá Maja

  Francisco Goya · 1797–1800 · romantismus
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Mnich u moře

  Caspar David Friedrich · 1808–1810 · romantismus
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Vor Medúzy

  Théodore Géricault · 1818–1819 · romantismus