Hvězdná noc

Co obraz zobrazuje

Obraz zachycuje noční krajinu u Saint-Rémy-de-Provence na jihu Francie. Horní dvě třetiny plátna zabírá obloha, po které se valí spirály a vlny světla. Září na ní jedenáct hvězd obklopených kruhy, vpravo nahoře srpek měsíce. Pod oblohou se táhne pásmo modrých kopců. V údolí leží malá vesnice s rozsvícenými okny a štíhlou kostelní věží. Levou stranu obrazu vyplňuje tmavý cypřiš, který sahá od spodního okraje až vysoko do nebe a propojuje zemi s oblohou. Celek je namalovaný krátkými, hustými tahy, které mají na každém místě jiný směr. Převládají modré a žluté tóny. MoMA obraz popisuje jako pozorování skutečnosti, které se od ní zároveň vědomě odpoutává.

Cypřiš v popředí

Cypřiš je namalovaný dlouhými zvlněnými tahy tmavě zelené a hnědé, které šlehají vzhůru jako plameny. Podle MoMA ve skutečnosti stál dál, než ho Van Gogh namaloval. Cypřiše se v evropské kultuře pojí se smrtí, zda tak Van Gogh strom myslel, je ale sporné.

Vesnice a kostelní věž

Vesnice pod kopci z okna ústavu vidět nebyla. MoMA uvádí, že Van Gogh ji složil z jiných pohledů. Domy mají jen naznačené tvary a žluté tečky oken. Štíhlá věž kostela bývá srovnávána s kostely v Nizozemsku.

Srpek měsíce

Vpravo nahoře svítí oranžovožlutý srpek měsíce v širokém kruhu světlých tahů. Podle MoMA Van Gogh tvary nebeských těles upravil a dodal jim záři, kterou by na skutečné obloze nikdo neviděl.

Vír uprostřed oblohy

Středem nebe se valí dvě do sebe zaklesnuté spirály. Bývají vykládány jako vítr mistral, jako ohlas tehdejších astronomických kreseb mlhovin nebo jako výraz malířova rozrušení. Jednoznačný výklad neexistuje.

Jitřenka

Velká bílá hvězda nalevo od středu je podle MoMA planeta Venuše, jitřenka. Van Gogh na začátku června 1889 napsal bratrovi: „Dnes ráno jsem z okna dlouho před východem slunce viděl krajinu, v níž nebylo nic než jitřenka, která vypadala velmi velká.“

Příběh vzniku

Po zhroucení v Arles se Van Gogh 8. 5. 1889 nechal dobrovolně přijmout do ústavu Saint-Paul-de-Mausole v Saint-Rémy-de-Provence. Strávil tam rok a namaloval kolem 150 obrazů. Z okna svého pokoje viděl ohrazené pole a za ním kopce Alpilles. Ve dne směl malovat v dílně v přízemí a později i v okolí ústavu.

Hvězdná noc vznikla v polovině června 1889. Kolem 18. června psal Van Gogh bratrovi Theovi, že má konečně hotovou krajinu s olivovníky a také novou studii hvězdného nebe. Podle MoMA obraz nemaloval v noci, ale během několika denních sezení. Vycházel ze skic a z toho, co si pamatoval, a scénu volně přeskládal: přidal vesnici, cypřiš přiblížil a nebe rozvlnil.

Sám si obrazu příliš necenil. Když 28. 9. 1889 posílal Theovi do Paříže zásilku pláten, Hvězdnou noc nakonec přibalil. Theo odpověděl 22. 10. 1889, že u nových pláten, jako je vesnice v měsíčním světle, cítí přílišnou snahu o styl, která podle něj věcem bere skutečný cit. Na konci listopadu napsal malíři Émilu Bernardovi, že si znovu dovolil namalovat příliš velké hvězdy a považuje to za další nezdar.

Po smrti obou bratrů se o pozůstalost starala Theova vdova Jo van Gogh-Bongerová, která obraz později prodala. Plátno pak prošlo několika soukromými sbírkami. Museum of Modern Art v New Yorku ho získalo v roce 1941 výměnou za jiná díla z odkazu sběratelky Lillie P. Blissové. Odtud pochází i inventární číslo 472.1941.

Proč je tak slavný

Malba, ve které je vidět každý tah

Hustá barva, krátké rytmické tahy a sytý kontrast modré se žlutou dělají z obrazu učebnicový příklad Van Goghova rukopisu. MoMA o něm píše, že ohlásil obrat moderní malby k náladě, výrazu a symbolu.

Příběh vzniku v ústavu

Obraz vznikl v době, kdy malíř bojoval s nemocí a přitom maloval téměř bez přestávky. Okolnosti známe z jeho dopisů bratrovi, které se dochovaly a jsou volně dostupné online.

Obraz, který znají i lidé mimo muzea

MoMA ho vystavuje trvale ve sbírkové expozici v 5. patře a jeho motiv se objevuje na plakátech, zápisnících i v muzejním obchodě. Hvězdnou noc tak poznají i lidé, kteří v New Yorku nikdy nebyli.

Co si z obrazu vzít pro vlastní malbu

Kompozice stojí na kontrastu svislé a vodorovné osy. Tmavý cypřiš vlevo je jediný výrazný svislý prvek a vyvažuje široké pásy kopců a nebe. Obloha zabírá asi dvě třetiny plochy, takže hlavní děj se odehrává nahoře. Oko vede vlnící se linie zleva doprava, od hvězd přes vír až k měsíci, a pak dolů k vesnici. Světlé body (hvězdy, měsíc, okna) jsou rozmístěné po celém obraze a drží ho pohromadě. Pro vlastní malbu si z toho můžete vzít hlavně tři věci: jasnou hlavní osu, rytmus opakovaných tvarů a omezenou paletu dvou hlavních barev, modré a žluté, doplněnou tmavou zelení.

Paleta

• Tmavá ultramarínová
  #25325B
• Kobaltová modř
  #36518F
• Světlá šedomodrá
  #90A6C5
• Žlutá okrová
  #AA9929
• Bledá citronová
  #C5C697
• Tmavá olivová zeleň
  #374434

Barvy jsou orientačně odečtené z digitální reprodukce a od originálu se mohou lišit.

Pohyb dejte do směru tahu

Na jednoduché ploše, třeba na obloze nebo vodě, veďte všechny tahy jedním směrem a pak ho postupně stáčejte do oblouku. Plocha se rozpohybuje bez dalšího detailu.

Světlo malujte prstenci

Kolem světelného zdroje položte několik soustředných kruhů krátkých tahů, od nejsvětlejší barvy po tmavší. Záře vznikne bez rozmazávání.

Jedna svislice proti horizontu

Do široké krajiny přidejte jeden výrazný svislý prvek, strom, věž nebo postavu. Obraz tím získá napětí a oko se má o co opřít.

Jak ho vidět naživo

Hvězdná noc visí v Museum of Modern Art (MoMA), 11 West 53 Street, New York. K 15. 10. 2026 je podle webu muzea vystavená v 5. patře v sále 501 (Alfred H. Barr, Jr. Galleries) spolu s dalšími díly z let 1880–1940. Ve stejném sále visí i Van Goghovy Olivovníky z léta 1889.

Vstupenky kupte předem na oficiálním webu MoMA a vyhněte se přeprodejcům. Před cestou si na webu muzea ověřte, že obraz není zapůjčený.

Nejbližší dílo autora od Prahy: obraz Zelené obilí (1889) ze stejného pobytu v Saint-Rémy vlastní Národní galerie Praha. Vystavení si ověřte u galerie. Další díla najdete na stránce obrazy Van Gogha naživo.

Zajímavosti a mýty

• Mýtus: Van Gogh Hvězdnou noc maloval v noci pod širým nebem. Podle MoMA ji maloval během několika sezení ve dne a vycházel z dřívějšího pozorování.
• Záměna: Hvězdná noc nad Rhônou je jiný obraz. Van Gogh ho namaloval v Arles v září 1888 a visí v pařížském Musée d’Orsay.
• Van Gogh obraz za zdařilý nepovažoval. V dopise Émilu Bernardovi z listopadu 1889 ho označil za další nezdar s příliš velkými hvězdami.
• Vesnice ani kostel z okna ústavu vidět nebyly. Van Gogh je do krajiny doplnil z jiných pohledů.

Další díla autora

• 
  Slunečnice

  1888 · National Gallery, Londýn
• 
  Kavárenská terasa v noci

  1888 · Kröller-Müller Museum, Otterlo
• 
  Ložnice v Arles

  1888 · Van Gogh Museum, Amsterdam
• 
  Pšeničné pole s havrany

  1890 · Van Gogh Museum, Amsterdam

Podobné obrazy

• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Hráči karet

  Paul Cézanne · 1890–1895 · postimpresionismus
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  V Moulin Rouge

  Henri de Toulouse-Lautrec · 1892–1895 · postimpresionismus
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Odkud přicházíme? Kdo jsme? Kam jdeme?

  Paul Gauguin · 1897–1898 · postimpresionismus
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Nedělní odpoledne na ostrově La Grande Jatte

  Georges Seurat · 1884–1886 · pointilismus