Gismonda

Co obraz zobrazuje

Plakát je vysoký a úzký, skoro v poměru jedna ku třem. Celou výšku zabírá Sarah Bernhardtová v roli Gismondy, byzantské šlechtičny, v kostýmu ze závěrečného dějství hry. Stojí klidně, téměř bez pohybu, z profilu, ve vlasech má čelenku z orchidejí a v pravé ruce drží dlouhou palmovou ratolest. Na sobě má těžké zlatavé roucho s vyšívanými ornamenty, přes ramena přehozenou štólu a pod ní světlý šat s jemným vzorem.

Za hlavou herečky se klene oblouk podobný mozaice v byzantském kostele. Na něm je napsáno jméno BERNHARDT, nahoře velkými písmeny název hry GISMONDA. Dole pod jejíma nohama se táhne stuha s nápisem Théâtre de la Renaissance, divadla, kde se hra hrála. Barvy jsou tlumené: zlatá, pískově hnědá, světle modrá a krémová. Pařížané byli zvyklí na křiklavé, pestré plakáty, a tak Gismonda působila vznešeně a nezvykle.

Hlava a mozaikový oblouk

Kolem hlavy herečky se klene oblouk, který napodobuje byzantskou mozaiku z drobných kostiček. Jméno BERNHARDT je v něm vyskládané z ozdobných písmen. Podobný oblouk za hlavou pak Mucha použil na všech dalších divadelních plakátech. Orchideje ve vlasech tvoří světlou korunu nad tváří.

Zdobené roucho

Roucho je pokryté jemnými ornamenty v zlatavých a hnědých tónech. Mucha je kreslí pevnou obrysovou linkou a plochy jen jemně tónuje. Tento postup je typický pro jeho litografie: každá barva se tiskne zvlášť.

Palmová ratolest

Gismonda drží palmovou ratolest, kterou ve hře nese ve velikonočním procesí na konci hry. Dlouhé šikmé listy přerušují jinak svislou kompozici a dávají jí rytmus.

Divadlo a tiskárna

Dole se vine stuha s nápisem Théâtre de la Renaissance. Vlevo je podpis Mucha a v pravém dolním rohu drobně název tiskárny Imprimeries Lemercier, Paris, kde plakát vznikl.

Příběh vzniku

Alfons Mucha žil v Paříži od roku 1887 a živil se jako ilustrátor knih a časopisů. O Vánocích 1894 vypomáhal příteli s korekturami v tiskárně Lemercier. Herečka Sarah Bernhardtová tehdy narychlo potřebovala nový plakát ke hře Victoriena Sardoua Gismonda. Stálí výtvarníci tiskárny byli na svátky pryč, a tak zakázka připadla Muchovi.

Plakát se v pařížských ulicích objevil 1. 1. 1895, pár dní před premiérou hry 4. 1. 1895 v Théâtre de la Renaissance. Bernhardtová hru režírovala a hrála v ní hlavní roli. Plakát se jí natolik líbil, že s Muchou podepsala smlouvu na šest let. Navrhoval pro ni další plakáty, například ke hrám Dáma s kaméliemi, Lorenzaccio, Medea, Tosca nebo Hamlet, a také kostýmy a scény. Gismondu použila i během svého amerického turné v roce 1896.

U Parižanů měl plakát obrovský úspěch. Podle Muchova muzea ho sběratelé v noci odřezávali ze zdí nebo podpláceli vylepovače, aby získali výtisk. Úspěch Gismondy přivedl Muchu k tiskaři Champenoisovi, pro kterého pak vytvořil dekorativní panó a reklamní plakáty. Dnes mají tisky Gismondy sbírky v Česku i v zahraničí, mimo jiné Muchovo muzeum a Uměleckoprůmyslové museum v Praze a Victoria and Albert Museum v Londýně.

Proč je tak slavný

Nový formát plakátu

Dlouhý úzký pruh s postavou skoro v životní velikosti a klidnou tlumenou paletou byl v Paříži novinkou. Plakát vypadal spíš jako okno v kostele než jako reklama.

Příběh náhody

Neznámý ilustrátor dostal zakázku jen proto, že ostatní byli o Vánocích na dovolené. O pár týdnů později o něm mluvila celá Paříž a Sarah Bernhardtová s ním podepsala šestiletou smlouvu.

Začátek „stylu Mucha“

Gismonda nastartovala Muchovu kariéru v Paříži. Ženská postava, ornament a oblouk za hlavou se pak staly poznávacím znamením jeho plakátů a panó.

Co si z obrazu vzít pro vlastní malbu

Kompozice je postavená na jedné svislé ose. Postava vyplňuje celou výšku úzkého formátu a nic ji nerozptyluje. Vodorovné prvky, nápis nahoře a stuha dole, fungují jako rám. Půlkruh za hlavou přitahuje pohled k obličeji, palmová ratolest přidává jedinou šikmou linii. Pro vlastní obraz si z toho můžete vzít úzký formát, který zdůrazní výšku motivu, a oblouk nebo kruh za hlavní postavou, který ji oddělí od pozadí.

Paleta

• Krémová
  #E4CFB4
• Pískově zlatá
  #BA9F78
• Tlumená olivová
  #948769
• Šedozelená
  #9C9B85
• Tmavá olivově šedá
  #6C7060
• Bledá modrá
  #B8C6C9

Barvy jsou orientačně odečtené z digitální reprodukce výtisku a od originálu se mohou lišit.

Vyzkoušejte úzký formát

Namalujte motiv na vysoké úzké plátno, třeba 30 × 90 cm. Postava, strom nebo květina získá eleganci a obraz bude působit klidně.

Oblouk za motivem

Za hlavní motiv namalujte světlý půlkruh nebo kruh. Oddělí motiv od pozadí a pohled se k němu sám vrátí.

Tlumená paleta s jednou linkou

Plochy vymalujte ve dvou až třech jemných tónech a hlavní tvary obtáhněte tmavší tenkou linkou. Obraz dostane čistotu plakátu.

Chci namalovat svoji Gismondu

Na malířském večeru ArtMoment si za tři hodiny namalujete vlastní obraz s lektorem, i když jste nikdy nemalovali. Vyberte si nejbližší termín nebo zážitek, který vás láká.

Jak ho vidět naživo

Gismonda je plakát, tedy tisk, který vyšel ve více exemplářích. Nejsnáze ho uvidíte v Muchově muzeu v Kaunickém paláci, Panská 7, Praha 1. Jeho expozice pařížských plakátů podle webu muzea Gismondu zahrnuje. Vstupenky kupte na oficiálním webu Muchova muzea.

Tisk Gismondy má i Uměleckoprůmyslové museum v Praze, z něhož pochází reprodukce na této stránce. Národní galerie Praha eviduje Gismondu ve sbírce pod číslem O 14503; vystavení si ověřte u galerie. V zahraničí má dva tisky londýnské Victoria and Albert Museum, ty ale nejsou trvale vystavené. Papírové tisky jsou citlivé na světlo, proto je sbírky vystavují jen po omezenou dobu.

Další Muchova díla v Praze najdete na stránce Alfons Mucha.

Zajímavosti a mýty

• Plakát vznikl během pár dní o Vánocích 1894, protože běžní výtvarníci tiskárny Lemercier byli na dovolené.
• Podle Muchova muzea sběratelé plakát v noci odřezávali ze zdí nebo podpláceli vylepovače, aby ho získali.
• Původní tisk se skládá ze dvou spojených archů a měří kolem dvou metrů na výšku. Postava je tak skoro v životní velikosti.
• Sarah Bernhardtová plakát použila i na svém americkém turné v roce 1896.
• Mucha pro Bernhardtovou vytvořil šest dalších plakátů. Posledním byl Hamlet z roku 1899, ve kterém hrála hlavní mužskou roli.

Další díla autora

• 
  Slovanská epopej

  1910–1928 · zámek Moravský Krumlov
• 
  Roční doby

  1896 · dekorativní panó, barevná litografie
• 
  Zvěrokruh

  1896 · barevná litografie
• 
  Muchova vitráž v katedrále sv. Víta

  1931 · katedrála sv. Víta, Praha

Podobné obrazy

• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Polibek

  Gustav Klimt · 1907–1908 · secese
• Chráněné dílo, bez obrázku
  Splynutí duší

  Max Švabinský · 1896 · symbolismus
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Černé jezero

  Jan Preisler · 1904 · symbolismus
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Ostrov mrtvých

  Arnold Böcklin · 1880 · symbolismus