Vyslanci

Co obraz zobrazuje

Na obraze stojí v životní velikosti dva mladí muži před zeleným damaškovým závěsem. Vlevo je Jean de Dinteville, francouzský vyslanec u anglického dvora, v růžovém saténu a černém plášti lemovaném kožešinou. Vpravo stojí jeho přítel Georges de Selve, biskup z Lavauru, v dlouhém tmavém oděvu duchovního. Podle latinských nápisů na pochvě dýky a na hraně knihy je Dintevillovi 28 let a de Selvovi 24. Mezi nimi stojí dvoupatrový stolek s pečlivě namalovanými předměty. Nahoře leží nebeský glóbus, sluneční hodiny a další přístroje k měření času a pozorování oblohy, na tureckém koberci. Dole pozemský glóbus, učebnice aritmetiky, loutna, pouzdro s flétnami a otevřená kniha s Lutherovými písněmi. Dlážděnou podlahou se u nohou mužů táhne šikmý protáhlý tvar, který se zepředu nedá rozpoznat.

Zdeformovaná lebka

Šedý protáhlý tvar je lidská lebka namalovaná technikou anamorfózy, tedy záměrně zkreslené perspektivy. Podle National Gallery se správně ukáže, když se na obraz podíváte zespodu z pravého rohu. Lebka připomíná smrtelnost: všechno bohatství a vědění kolem jednou pomine.

Přístroje na horní polici

Na horní polici leží nebeský glóbus a mnohostěnné sluneční hodiny, které podle National Gallery pocházejí od Nicholase Kratzera, astronoma krále Jindřicha VIII. Předměty ukazují vzdělání obou mužů a jejich zájem o čas a vesmír.

Loutna s prasklou strunou

Jedna struna loutny je prasklá a v pouzdře s flétnami jedna flétna chybí. National Gallery to vykládá jako znamení nesouladu. Vedle leží otevřený zpěvník s písněmi Martina Luthera. Rok 1533 byl dobou sporů mezi katolíky a protestanty i mezi Anglií a Římem.

Pozemský glóbus

Na pozemském glóbu je podle National Gallery vyznačena i malá obec Polisy ve Francii, kde stál Dintevillův zámek. Obraz tam po návratu do vlasti visel. Glóbus kopíruje mapu neznámého původu, které se dnes podle obrazu říká „glóbus Vyslanců“.

Příběh vzniku

Jean de Dinteville pobýval v roce 1533 v Londýně jako vyslanec francouzského krále Františka I. Bylo to dramatické období: Jindřich VIII. se rozcházel s papežem kvůli rozvodu s Kateřinou Aragonskou a v červnu 1533 byla korunována jeho nová žena Anna Boleynová. Dintevilla v Londýně navštívil jeho přítel Georges de Selve. Hans Holbein mladší žil od roku 1532 podruhé v Anglii a maloval portréty pro lidi z okruhu dvora.

Obraz objednal Dinteville. Holbein na něm pracoval v roce 1533 a datum připsal pod svůj podpis na podlaze. Dinteville si obraz zřejmě kolem listopadu 1533 odvezl domů do Francie, na zámek Polisy. V inventáři zámku je poprvé zapsán v lednu 1589. Pak přešel do rukou dalších francouzských šlechtických rodin, v roce 1787 se prodával v Paříži a koupil ho obchodník s uměním Jean-Baptiste-Pierre Lebrun.

V letech 1808–1809 obraz koupil anglický hrabě z Radnoru a vystavil ho na hradě Longford. V roce 1890 ho jeho potomek prodal National Gallery spolu se dvěma dalšími obrazy za 55 000 liber. Na nákup přispěl stát a tři soukromí dárci. Při restaurování v roce 1997 museli restaurátoři doplnit poškozenou část lebky, což vyvolalo kritiku.

Proč je tak slavný

Optický trik s lebkou

Anamorfní lebka patří k nejznámějším příkladům zkreslené perspektivy v malířství. Návštěvníci National Gallery chodí kolem obrazu a hledají místo, odkud lebku uvidí.

Zátiší plné symbolů

Glóby, přístroje, knihy a nástroje jsou namalované s přesností, která umožňuje určit i konkrétní předměty. Jejich význam se dodnes vykládá různě.

Portrét doby

Obraz zachycuje mladé diplomaty v roce, kdy se Anglie oddělovala od papeže a Evropu rozdělovala reformace. Holbein tak namaloval i portrét neklidné doby.

Co si z obrazu vzít pro vlastní malbu

Kompozice je téměř čtvercová a přísně souměrná. Dvě stojící postavy tvoří po stranách dva tmavé sloupy, mezi nimi je stolek jako světlá vodorovná osa. Zelený závěs vzadu vyrovnává všechny barvy a nechává vyniknout růžovou, bílou kožešinu a červený koberec. Lebka šikmo přes podlahu tuto souměrnost záměrně narušuje a dává obrazu napětí. Pro vlastní malbu si můžete vzít hlavně tohle: v klidné souměrné kompozici stačí jeden šikmý prvek a obraz ožije.

Paleta

• Smaragdová zeleň
  #2E4A1E
• Tmavá olivová
  #27300F
• Růžový karmín
  #C46A78
• Hnědá černá
  #18170F
• Lomená bílá
  #E3DDCF
• Okrová zlatá
  #B98E45

Barvy jsou orientačně odečtené z digitální reprodukce a od originálu se mohou lišit.

Jeden šikmý prvek do souměrnosti

Když máte obraz rozvržený souměrně, přidejte jednu výraznou šikmou linii, třeba stín, cestu nebo větev. Kompozice získá pohyb a napětí.

Neutrální pozadí pro barvy

Vyberte jednu tlumenou barvu na velké pozadí, třeba tmavou zeleň. Sytější barvy v popředí se na ní budou vyjímat.

Zátiší jako vyprávění

Předměty na stole nebo poličce vybírejte tak, aby něco říkaly o místě nebo člověku. I obyčejné věci pak obrazu dodají příběh.

Chci namalovat vlastní obraz inspirovaný dílem Vyslanci

Na malířském večeru ArtMoment si za tři hodiny namalujete vlastní obraz s lektorem, i když jste nikdy nemalovali. Vyberte si nejbližší termín nebo zážitek, který vás láká.

Jak ho vidět naživo

Vyslanci visí v National Gallery na Trafalgarském náměstí v Londýně, k 23. 10. 2026 v sále 4 s názvem The Spectacle of Portraiture (portrétní malba 1500–1600). Vstup do stálé sbírky je zdarma, galerie ale doporučuje rezervovat si předem bezplatnou vstupenku na oficiálním webu National Gallery. U obrazu si stoupněte k jeho pravému okraji a podívejte se šikmo dolů na podlahu, lebka se pak srovná.

Nejbližší dílo autora od Prahy: portrét Charlese de Solier, pána z Morette, v Gemäldegalerie Alte Meister v Drážďanech. Další místa najdete na stránce kde vidět Holbeinovy obrazy.

Zajímavosti a mýty

• V češtině má obraz dva názvy: Vyslanci a Ambasadoři. Anglicky se jmenuje The Ambassadors, galerie ho vede i pod jmény obou portrétovaných.
• Vlevo nahoře je za zeleným závěsem napůl schovaný malý krucifix. Spolu s lebkou bývá vykládán jako připomínka smrti a naděje na vzkříšení.
• Mozaiková podlaha na obraze podle anglické Wikipedie vychází z dlažby před hlavním oltářem Westminsterského opatství v Londýně.
• National Gallery koupila obraz v roce 1890 za 55 000 liber spolu se dvěma dalšími díly. Na nákup přispěla vláda i tři soukromí dárci.

Další díla autora

• 
  Portrét Jindřicha VIII.

  kolem 1537 · Museo Nacional Thyssen-Bornemisza, Madrid
• 
  Sir Thomas More

  1527 · Frick Collection, New York
• 
  Erasmus Rotterdamský

  1523 · Musée du Louvre, Paříž
• 
  Charles de Solier, pán z Morette

  1534/1535 · Gemäldegalerie Alte Meister, Drážďany

Podobné obrazy

• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Růžencová slavnost

  Albrecht Dürer · 1506 · severská renesance
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Babylonská věž

  Pieter Bruegel starší · 1563 · severská renesance
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Zahrada pozemských rozkoší

  Hieronymus Bosch · cca 1490–1510 · severská renesance
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Arnolfiniho svatba

  Jan van Eyck · 1434 · severská renesance