Tintoretto

Život v kostce

Barvířův syn bez školy (1518–1547)

Jacopo Robusti se narodil v Benátkách v roce 1518 nebo 1519; přesné datum se nedochovalo. Jeho otec Battista byl barvíř látek, italsky tintore, a odtud si syn vysloužil přezdívku Tintoretto, tedy „barvířův synek“. O jeho výuce se ví velmi málo. Podle životopisce Carla Ridolfiho z 17. století nastoupil do dílny slavného Tiziana, ten ho ale po pár dnech poslal pryč. Ať už je to pravda, nebo legenda, Tintoretto se dál učil hlavně sám. Kopíroval sádrové odlitky soch, kreslil podle živých modelů a podle Britannicy si stavěl malé voskové figurky, které osvětloval jako na miniaturním jevišti. Podle Scuoly Grande di San Rocco byl už ve dvaceti letech samostatným mistrem. Aby získal zakázky, pracoval zpočátku levně nebo i zadarmo. V roce 1545 mu vlivný básník Pietro Aretino děkoval za dva mytologické obrazy na strop svého benátského domu. V roce 1547 dokončil Poslední večeři pro benátský kostel San Marcuola a s ní související Mytí nohou, které dnes vlastní Prado v Madridu.

Zázrak svatého Marka (1548)

Průlom přinesl obří obraz pro bratrstvo Scuola Grande di San Marco, dokončený nejpozději v dubnu 1548. Zobrazuje legendu o otrokovi, kterého měli umučit za pouť k ostatkům svatého Marka; světec se zřítí z nebe a mučicí nástroje se rozpadnou. Plátno je přes čtyři metry vysoké a přes pět metrů široké. Aretino mu k obrazu poslal pochvalný dopis, i když ho zároveň varoval před přílišným spěchem. V roce 1797 obraz odvezli francouzští vojáci do Paříže, do Benátek se vrátil v roce 1815 a dnes visí v Gallerie dell’Accademia. Po tomto úspěchu začal Tintoretto dostávat velké zakázky pro kostely a bratrstva. Pro kostel Madonna dell’Orto, v jehož sousedství žil, namaloval kolem roku 1560 dvě obrovská plátna, Klanění zlatému teleti a Poslední soud.

Scuola Grande di San Rocco (1564–1588)

V roce 1564 vypsalo bratrstvo svatého Rocha soutěž na nástropní obraz. Ostatní malíři přinesli skici, Tintoretto ale podle dobových zpráv rovnou hotový obraz, nechal ho tajně připevnit na strop a daroval ho; dar bratrstvo podle svých pravidel nesmělo odmítnout. Získal tak zakázku, na které pracoval s přestávkami až do roku 1588. Ve Scuole dnes visí přes šedesát jeho pláten se scénami ze Starého a Nového zákona, a to na místě, pro které je namaloval. Mezi nimi je i dvanáct metrů široké Ukřižování z roku 1565. Benátky přitom téměř neopouštěl; londýnská National Gallery uvádí jedinou doloženou cestu, do Mantovy v roce 1580.

Dóžecí palác a poslední léta (1577–1594)

Po požárech Dóžecího paláce v letech 1574 a 1577 se Tintoretto podílel na nové výzdobě jeho sálů. Zakázku na obraz Ráje pro sál Velké rady původně získali Paolo Veronese a Francesco Bassano. Veronese ale v roce 1588 zemřel a práci převzal Tintoretto. Plátno široké přes dvacet metrů dokončil s pomocí dílny a syna Domenica. V dílně s ním pracovali i syn Marco a dcera Marietta Robusti, uznávaná portrétistka, která zemřela v roce 1590. V letech 1592–1594 vznikla Poslední večeře pro kostel San Giorgio Maggiore, se šikmo ubíhajícím stolem a postavami osvětlenými lampou a zářícími anděly. Tintoretto zemřel 31. 5. 1594 v Benátkách a je pohřben v kostele Madonna dell’Orto vedle dcery Marietty.

Jak maloval

Tintoretto maloval olejem na velká plátna a pracoval mimořádně rychle. Současníci ho za to obdivovali i kritizovali. Barvu kladl širokými, viditelnými tahy a obrysy postav a světla na nich často vytáhl jedním dlouhým tahem světlé barvy. Na dveřích ateliéru měl podle tradice heslo „Michelangelova kresba a Tizianova barva“. Od Michelangela převzal svalnaté postavy v prudkém pohybu, od Tiziana bohatou barvu. Nejvíc ho ale zajímalo světlo. Scény stavěl jako divadlo: tmavý prostor, do kterého vpadá ostré světlo z jednoho místa, a postavy, které se kroutí v nečekaných zkratkách (zkratka = zkrácené zobrazení těla nebo předmětu ve směru do hloubky). Horizont rád posouval vysoko a postavy řadil do šikmých linií, které vtahují oko do hloubky obrazu. Při přípravě používal voskové figurky v malých krabicích, které nasvěcoval, aby viděl, jak padá světlo a stín. Díky tomu dokázal namalovat i obrovská plátna se spoustou postav v krátkém čase. Pozdními díly s dramatickým světlem bývá označován za předchůdce baroka.

Co se od Tintoretta naučit: 4 tipy pro akryl

• Jedno ostré světloRozhodněte se, odkud do obrazu svítí, a nechte světlo dopadnout jen na pár míst. Zbytek plochy ztmavte. Kontrast světlé skvrny na tmavém podkladu udělá z jednoduchého motivu scénu.
• Šikmá kompoziceNeveďte hlavní linii obrazu vodorovně. Položte ji šikmo z rohu do rohu, třeba cestu, okraj stolu nebo řadu stromů. Diagonála dodá obrazu pohyb a vtáhne oko do hloubky.
• Světlo jedním tahemNa závěr vezměte užší štětec, naberte světlou barvu a jedním rychlým tahem vytáhněte světlo na hraně tvaru. Neopravujte ho. Svižná linka působí živěji než pečlivě rozmazaný přechod.
• Nasviťte si předlohuTintoretto zkoušel světlo na voskových figurkách. Postavte si na stůl pár předmětů a posviťte na ně lampičkou ze strany. Hned uvidíte, kde jsou nejsvětlejší a nejtmavší místa.

Chci malovat jako Tintoretto

Na malířském večeru ArtMoment si za tři hodiny namalujete vlastní obraz s lektorem, i když jste nikdy nemalovali. Vyberte si nejbližší termín nebo zážitek, který vás láká.

Nejslavnější obrazy

Většina Tintorettových hlavních děl je dodnes v Benátkách, často v kostelech a sálech, pro které vznikla. Díla z italských sbírek ukazujeme jen jako malý náhled; ve vysokém rozlišení si je prohlédněte na webu galerie.

• 
  Zázrak svatého Marka (Svatý Marek osvobozuje otroka)

  1547–1548 · Gallerie dell’Accademia, Benátky · Prohlédnout na webu galerie
• 
  Poslední večeře

  1592–1594 · kostel San Giorgio Maggiore, Benátky
• 
  Ukřižování

  1565 · Scuola Grande di San Rocco, Benátky · Prohlédnout na webu Scuoly
• 
  Zuzana a starci

  kolem 1555–1556 · Kunsthistorisches Museum, Vídeň
• 
  Svatý Jiří a drak

  kolem 1555 · The National Gallery, Londýn (sál 14)
• 
  Vznik Mléčné dráhy

  kolem 1575 · The National Gallery, Londýn (sál 10)

Kde vidět jeho obrazy naživo

Nejvíc Tintoretta uvidíte v Benátkách, kde jeho obrazy často visí na místě, pro které vznikly: ve Scuole Grande di San Rocco, v Dóžecím paláci a v kostelech Madonna dell’Orto a San Giorgio Maggiore. Stav expozice jsme kontrolovali 21. 10. 2026; před cestou si ho vždy ověřte na webu galerie.

Nejblíž Praze: Obrazárna Pražského hradu, kterou uvádí česká Wikipedie s Tintorettovými obrazy Kristus a cizoložnice a Bičování Krista. Oficiální katalog hradní obrazárny nebyl při ověření dostupný, proto si vystavení ověřte přímo na místě. Další jeho díla má Kunsthistorisches Museum ve Vídni.

Zajímavosti

• Jméno Tintoretto je přezdívka. Znamená „barvířův synek“, protože jeho otec barvil látky. Skutečným jménem se malíř jmenoval Jacopo Robusti.
• Zakázku ve Scuole Grande di San Rocco získal lstí: místo skici do soutěže v roce 1564 přinesl hotový obraz a daroval ho. Dar bratrstvo podle svých pravidel odmítnout nemohlo.
• Benátky skoro neopustil. National Gallery v Londýně uvádí jedinou doloženou cestu mimo město, do Mantovy v roce 1580.
• Autoportrét z Louvru namaloval kolem roku 1588 pro německého zlatníka Hanse Jakoba Königa, který v Benátkách sbíral podobizny umělců.
• Zázrak svatého Marka odvezli v roce 1797 Napoleonovi vojáci do Paříže. Do Benátek se obraz vrátil v roce 1815.

Související malíři

• Bez obrázku
  Giuseppe Arcimboldo

  🇮🇹 1526–1593 · manýrismus
• Bez obrázku
  El Greco (Domínikos Theotokópulos)

  🇬🇷🇪🇸 1541–1614 · manýrismus
• Bez obrázku
  Pieter Bruegel starší

  🇧🇪 cca 1525–1530–1569 · severská renesance
• Bez obrázku
  Tizian (Tiziano Vecellio)

  🇮🇹 cca 1488–1490–1576 · renesance