Jan Kupecký

Život v kostce

Dítě exulantů (1666/1667–1687)

Rodiče Jana Kupeckého pocházeli z Mladé Boleslavi a patřili k Jednotě bratrské. Před náboženským pronásledováním uprchli z Čech do Horních Uher, dnešního Slovenska; otec byl tkadlec. Jan se narodil v roce 1666 nebo 1667, nejspíš v Pezinku u Bratislavy. Jisté to není, protože místní farní matriky shořely v roce 1832, a některé prameny uvádějí jako rodiště Prahu. Ke svému českému původu se Kupecký celý život hlásil. V patnácti letech začal pracovat u švýcarského malíře Benedikta Klause, který tehdy pracoval na zámku v Holíči, a odešel s ním do Vídně.

Dvacet let v Itálii (1687–1709)

Kolem roku 1687 odešel do Itálie, krátce pobyl v Benátkách a pak se usadil v Římě. Začátky byly chudé, s pomocí přátel ale získal místo v malířské dílně a studoval obrazy italských mistrů. Prosadil se jako portrétista; k jeho známosti přispěl polský princ Alexandr Benedikt Sobieski, syn krále Jana III. O italském období se ví málo. Patří do něj autoportrét, který dnes vlastní galerie Uffizi ve Florencii.

Vídeňský portrétista (1709–1723)

Po více než dvaceti letech v Itálii se kolem let 1707–1709 vrátil do Vídně a v roce 1709 se oženil se Zuzanou, dcerou svého prvního učitele Klause. Ačkoli zůstal evangelíkem v katolickém prostředí, dostával zakázky od vídeňského dvora: portrétoval příslušníky habsburské dynastie, prince Evžena Savojského a šlechtu. V roce 1712 namaloval v Karlových Varech ruského cara Petra I.; portrétoval i careviče Alexeje Petroviče a slovenského učence Mateje Bela. Kromě obrazů se ve Vídni věnoval i grafice a zachovaly se jeho rytiny s portréty a žánrovými náměty. V roce 1709 vznikla Podobizna malíře miniatur Karla Bruniho, v roce 1711 vlastní podobizna, na které maluje portrét manželky. Několikrát navštívil i česká města. Při pobytu v Praze portrétoval paní Schreyvogelovou, jejíž podobizna je dnes v Obrazárně Pražského hradu, v roce 1716 Hedviku Františku Wussinovou z rodiny pražských malířů a rytců a spolupracoval s Petrem Brandlem. Výsledkem jsou protějšky Alegorie malířství a Alegorie sochařství.

Norimberk (1723–1740)

V roce 1723 se kvůli obavám z náboženského pronásledování přestěhoval s rodinou do Norimberka. Tam portrétoval německá knížata, duchovní, obchodníky a učence a bývá označován za nejvýznamnějšího portrétistu tehdejšího Německa. Pracoval na velkých zakázkách pro vévodu sasko-gothajského a mohučského kurfiřta. Mezi nejlepší díla norimberského období patří portréty rodiny Johanna Michaela von Gotter z let 1725–1727; podobizna jeho manželky Ludemille je dnes v Národní galerii Praha. Na posledním autoportrétu se zachytil jako nemocný a zatrpklý muž. Jeho obrazy šířil v rytinách norimberský grafik Bernhard Vogel a nejúplnější soubor těchto grafických listů dnes vlastní Galerie města Bratislavy. Přes žáky a následovníky působil jeho vzor v německém portrétu ještě dlouho po jeho smrti. Poslední roky poznamenala smrt syna Christopha, který zemřel na neštovice v sedmnácti letech, a dna, která mu bránila malovat. Melancholii přenesl i do některých pozdních obrazů. Zemřel v Norimberku 16. 7. 1740 ve věku 73 nebo 74 let.

Jak maloval

Kupecký maloval olejem na plátně a soustředil se skoro výhradně na portrét. Inspiraci hledal u Caravaggia, Guida Reniho a Rembrandta: tvář vystupuje z tmavého pozadí, světlo padá z jedné strany a modeluje ji teplými tóny. Na rozdíl od uhlazených dvorních portrétů té doby maluje lidi věcně a s citem pro charakter, často v neformálních pózách, s nástrojem, paletou nebo dýmkou v ruce. Ve vídeňském období je jeho barevnost pestřejší a okázalejší, s lesklými látkami a bohatými kožešinami. V Norimberku pod vlivem nizozemské malby ztmavne a zjednoduší se, obrazy působí intimně a klidně. Mimořádně mnoho maloval sám sebe: autoportréty ho ukazují jako malíře u práce, s rodinou, i jako nemocného a zatrpklého muže na konci života.

Co se od Jana Kupeckého naučit: 4 tipy pro akryl

• Portrét s předmětemDejte postavě do ruky něco, co o ní vypráví: štětec, hrnek, knihu nebo nástroj. Obraz pak řekne víc než samotná tvář.
• Tvář jako nejsvětlejší místoPozadí i oblečení držte v tmavších tónech a nejvíc světla nechte na obličeji. Divák se podívá nejdřív do očí.
• Lesk látky dvěma tahyHedvábí nebo samet namalujete jednou střední barvou a pak jen několika rychlými světlými tahy na záhybech. Víc není potřeba.
• Zkuste autoportrétPostavte si zrcadlo vedle plátna a namalujte se při práci. Kupecký to dělal celý život a každý autoportrét zachytil jinou náladu.

Chci malovat jako Jan Kupecký

Na malířském večeru ArtMoment si za tři hodiny namalujete vlastní obraz s lektorem, i když jste nikdy nemalovali. Vyberte si nejbližší termín nebo zážitek, který vás láká.

Nejslavnější obrazy

Kupeckého obrazy jsou rozptýlené po galeriích střední Evropy; nejvíc jich má Národní galerie Praha a Muzeum výtvarných umění v Budapešti. Obrázky jsou věrné reprodukce volných děl z Wikimedia Commons.

• 
  Vlastní podobizna umělce malujícího portrét manželky

  1711 · olej na plátně, 93,5 × 74,5 cm, Národní galerie Praha (O 2657)
• 
  Podobizna malíře miniatur Karla Bruniho

  1709 · olej na plátně, 165 × 127 cm, Národní galerie Praha (O 2727)
• 
  Podobizna Hedviky Františky Wussinové

  1716 · olej na plátně, 87 × 67 cm, Národní galerie Praha (O 1276)
• 
  Alegorie malířství

  olej na plátně, 88,5 × 70,5 cm, Národní galerie Praha (O 2999); protějšek Alegorie sochařství Petra Brandla
• 
  Autoportrét s dýmkou

  olej na plátně, 86,5 × 70,5 cm, Národní galerie Praha (O 11682)
• 
  Autoportrét s manželkou a synem

  olej na plátně, 113 × 91,2 cm, Szépművészeti Múzeum, Budapešť (3922)

Kde vidět jeho obrazy naživo

Kupeckého obrazy uvidíte v Praze i ve všech okolních metropolích. Stav jsme kontrolovali na oficiálních webech 23. 10. 2026; před návštěvou si ho ověřte.

Nejblíž máte Kupeckého přímo v Praze, ve Schwarzenberském paláci na Hradčanském náměstí. Ve stejné expozici visí i obrazy Petra Brandla, se kterým spolupracoval.

Zajímavosti

• Kupecký portrétoval v roce 1712 v Karlových Varech ruského cara Petra I.
• Narodil se v rodině exulantů z Mladé Boleslavi a ke svému původu se podle české literatury hlásil přídomkem Bohemus.
• Před odchodem z Vídně do Norimberka v roce 1723 žil v katolickém městě jako evangelík; podle současníka Johanna Caspara Füssliho se proto držel stranou.
• Autoportrét malíře u práce je jeho oblíbené téma. Národní galerie Praha vlastní několik autoportrétů, mezi nimi Kupeckého s dýmkou a při malování portrétu manželky.
• Úplný soupis jeho díla sestavil historik umění Eduard A. Šafařík. Dvousvazkový katalog vydala Moravská galerie v Brně v roce 2014.

Související malíři

• Bez obrázku
  Petr Brandl

  🇨🇿 1668–1735 · baroko
• Bez obrázku
  Karel Škréta

  🇨🇿 1610–1674 · baroko
• Bez obrázku
  Václav Hollar

  🇨🇿 1607–1677 · baroko
• Bez obrázku
  Rembrandt van Rijn

  🇳🇱 1606–1669 · baroko