Ivan Ajvazovskij

Život v kostce

Feodosija a petrohradská akademie (1817–1839)

Ivan Ajvazovskij se narodil 29. 7. 1817 v přístavním městě Feodosija na Krymu, které tehdy patřilo k Ruskému impériu. Rodiče byli Arméni: otec Konstantin byl obchodník, jehož předkové přišli z Haliče, matka Ripsime pocházela z místní arménské komunity. Při křtu v arménském kostele svatého Sarkise dostal jméno Hovhannes. Kreslit ho jako chlapce učil místní architekt Jakob Koch, později chodil na gymnázium v Simferopolu. V roce 1833 odjel do Petrohradu na Císařskou akademii umění, kde studoval krajinomalbu u Maxima Vorobjova a od roku 1837 malbu bitev. Akademii dokončil v roce 1837 se zlatou medailí, o dva roky dříve, než se čekalo. Další dva roky maloval na Krymu a s námořnictvem se účastnil cvičení u jeho pobřeží.

Itálie a cesta po Evropě (1840–1844)

V roce 1840 ho akademie poslala na studijní cestu. Přes Berlín a Vídeň dorazil do Benátek, kde na ostrově San Lazzaro žil jeho bratr Gabriel v klášteře arménských mechitaristů. Pak maloval v Neapoli, Sorrentu, Amalfi a Římě. Podle českých i anglických zdrojů jeho obraz Chaos (Stvoření světa) z roku 1841 získal papež Řehoř XVI. V Paříži dostal zlatou medaili a během cest prošel Švýcarsko, Nizozemsko, Británii, Portugalsko a Španělsko. Právě v Itálii začal používat podobu jména Ajvazovskij, pod kterou ho zná svět. V roce 1844 se vrátil do Ruska jako uznávaný malíř.

Malíř námořnictva s ateliérem u moře (1844–1880)

Po návratu ho akademie jmenovala akademikem a stal se oficiálním malířem ruského námořnictva. Měl za úkol malovat moře, pobřeží a námořní bitvy. V roce 1845 se plavil k Malé Asii, poprvé navštívil Konstantinopol a ve Feodosii si postavil dům s ateliérem, kde pak žil většinu života. V roce 1847 se stal profesorem akademie. O rok později se oženil s Angličankou Julií Gravesovou, se kterou měl čtyři dcery. Manželé se po dvanácti letech rozešli a rozvod jim úředně povolili až v roce 1877. Ve feodosijském ateliéru vznikla i Devátá vlna z roku 1850, jeho nejznámější obraz. V roce 1857 obdržel ve Francii Řád čestné legie. V roce 1868 poprvé navštívil Arménii a maloval horu Ararat a jezero Sevan, o rok později byl u otevření Suezského průplavu. Obrazem Duha z roku 1873 reagoval na kritiku, že jeho romantický styl je zastaralý: použil v něm jemnější, tlumené barvy.

Galerie ve Feodosii a poslední léta (1880–1900)

Na začátku 80. let se podruhé oženil s Arménkou Annou Burnazjanovou, vdovou o čtyřicet let mladší, se kterou žil až do smrti. V roce 1880 přistavěl ke svému domu výstavní sál a otevřel v něm galerii vlastních obrazů, která podle závěti po jeho smrti připadla městu. Ve Feodosii prosadil stavbu železnice, dovedl do města vodu z pramenů na svém statku a financoval vykopávky antických mohyl. V roce 1892 cestoval do Spojených států a viděl Niagarské vodopády. Arménským námětům se věnoval až do konce, například obrazem Sestup Noema z Araratu. Ještě v 81 letech namaloval velké plátno Mezi vlnami (1898). Zemřel 2. 5. 1900 ve Feodosii ve věku 82 let a je pohřben u arménského kostela svatého Sarkise, kde byl kdysi pokřtěn.

Jak maloval

Ajvazovskij maloval olejem na plátno a téměř výhradně moře: bouře, vlny, ztroskotané lodě, měsíční noci a přístavy. Obrazy nemaloval podle přírody, ale v ateliéru zpaměti. V přírodě si dělal jen rychlé kresby a zbytek skládal z toho, co viděl na plavbách. Proto mohl pracovat velmi rychle. Na velkém plátně stavěl obraz kolem jednoho zdroje světla, slunce nebo měsíce, a nechával jím prosvítat průsvitné hřebeny vln. Vodu maloval v tenkých, hladkých vrstvách (lazurách, tedy průsvitných nánosech barvy), takže vlny působí, jako by jimi procházelo světlo. Raná díla mají syté, téměř divadelní barvy. Od 70. let 19. století paletu ztlumil a v posledních letech maloval stříbřité a modré mořské scenérie. Od ruských realistů své doby se lišil tím, že zůstal věrný romantismu: zajímal ho velký, dramatický okamžik, ne všední den.

Co se od Ajvazovského naučit: 4 tipy pro akryl

• Jeden zdroj světlaNež začnete, umístěte na plátno slunce nebo měsíc a od něj odvozujte všechny barvy. Nejsvětlejší místo nechte přímo v něm a směrem k okrajům obrazu postupně tmavněte.
• Průsvitná vlnaHřeben vlny namalujte zředěnou tyrkysovou nebo zelenou barvou nad světlejší podklad, aby prosvítal. Voda pak působí, jako by jí procházelo světlo, a ne jako pevná hmota.
• Pěna až nakonecBílou pěnu a odlesky na vodě přidejte až úplně na konec, krátkými ťupnutími suchého štětce. Malé světlé body na tmavé vodě dodají moři pohyb a jiskru.
• Malujte zpamětiPodívejte se pár minut na fotografii moře nebo oblohy, pak ji zavřete a malujte jen to, co si pamatujete. Vynecháte zbytečné detaily a zůstane nálada, na které záleží.

Chci malovat jako Ivan Ajvazovskij

Na malířském večeru ArtMoment si za tři hodiny namalujete vlastní obraz s lektorem, i když jste nikdy nemalovali. Vyberte si nejbližší termín nebo zážitek, který vás láká.

Nejslavnější obrazy

Ajvazovskij namaloval podle Metropolitního muzea kolem šesti tisíc obrazů, většinou s mořem. Nejslavnější díla vlastní Ruské muzeum v Petrohradu a Treťjakovská galerie v Moskvě, velké soubory jsou ve Feodosii a v Jerevanu. Kromě bouří a ztroskotání maloval i klidné zálivy, přístavy za měsíční noci, námořní bitvy a výjevy z arménských dějin a Bible. Výběr ukazuje díla z různých období jeho tvorby.

• 
  Devátá vlna

  1850 · Ruské muzeum, Petrohrad
• 
  Duha

  1873 · Treťjakovská galerie, Moskva
• 
  Mezi vlnami

  1898 · Feodosijská galerie Ajvazovského, Feodosija
• 
  Měsíční noc na Bosporu

  1894 · Treťjakovská galerie, Moskva
• 
  Sestup Noema z Araratu

  kolem 1887–1889 · Národní galerie Arménie, Jerevan
• 
  Moře

  1897 · Národní muzeum ve Varšavě

Kde vidět jeho obrazy naživo

Nejvíc Ajvazovského obrazů mají Ruské muzeum v Petrohradu (Devátá vlna) a Treťjakovská galerie v Moskvě (Duha, Měsíční noc na Bosporu) a Feodosijská galerie Ajvazovského na Krymu, kterou malíř sám založil. Tyto galerie uvádíme jen v textu, bez praktických tipů na návštěvu. Tabulka uvádí ověřená díla v ostatních sbírkách, stav jsme kontrolovali na webech galerií 21. 10. 2026.

Nejblíž Praze: Národní muzeum ve Varšavě s obrazem Moře z roku 1897. V českých veřejných sbírkách jsme Ajvazovského obraz neověřili.

Zajímavosti

• Název Deváté vlny vychází z námořnické pověry, že v řadě vln přichází jako devátá ta největší a nejničivější. Ruské muzeum uvádí, že obraz byl původně koupen pro carskou Ermitáž.
• Na oslavu 50 let své tvorby v roce 1887 pozval Ajvazovskij na večeři 150 přátel. Každý host dostal miniaturní obraz vsazený do fotografie malíře při práci. Podobný kus z roku 1893 dnes vlastní Metropolitní muzeum v New Yorku.
• Do Feodosie přivedl pitnou vodu z pramenů na svém statku Subaš a prosadil, aby město dostalo železnici. Nádraží otevřené v roce 1892 dnes nese jeho jméno.
• V Arménii je považován za arménského malíře a uváděn pod jménem Hovhannes Ajvazjan. Některé obrazy a dopisy podepisoval arménsky.
• Galerie, kterou otevřel ve svém domě ve Feodosii v roce 1880, byla podle ruských zdrojů prvním muzeem jediného malíře v Ruském impériu.

Související malíři

• Bez obrázku
  Josef Mánes

  🇨🇿 1820–1871 · romantismus
• Bez obrázku
  Eugène Delacroix

  🇫🇷 1798–1863 · romantismus
• Bez obrázku
  William Turner (J. M. W. Turner)

  🇬🇧 1775–1851 · romantismus
• Bez obrázku
  Théodore Géricault

  🇫🇷 1791–1824 · romantismus