Francisco Goya

Život v kostce

Z aragonské vesnice ke královskému dvoru (1746–1788)

Francisco José de Goya y Lucientes se narodil 30. 3. 1746 ve vesnici Fuendetodos nedaleko Zaragozy. Malovat se učil v Zaragoze u místního malíře Josého Luzána a od roku 1766 v Madridu u dvorního malíře Francisca Bayeua, jehož sestru Josefu si v roce 1773 vzal. V roce 1771 pobýval v Itálii a po návratu dostal první velkou zakázku, fresky v zaragozské katedrále. Od roku 1775 maloval pro královskou manufakturu Santa Bárbara předlohy gobelínů: do roku 1792 jich vzniklo přes šedesát, většinou veselé výjevy ze života Madriďanů. V královských sbírkách studoval obrazy Diega Velázqueze a mnohé z nich převedl do leptů. Později prý říkal, že jeho učiteli byli Velázquez, Rembrandt a příroda. V roce 1780 se stal členem Královské akademie San Fernando a v roce 1786 malířem krále Karla III.

Hluchota a nový pohled (1789–1807)

Za Karla IV. se Goya stal nejžádanějším portrétistou Španělska a v roce 1799 prvním dvorním malířem. Na přelomu let 1792 a 1793 ho ale zasáhla nevyjasněná nemoc, po které zůstal až do smrti úplně hluchý. Jeho tvorba od té doby tmavla a byla kritičtější. V roce 1799 vydal soubor 80 leptů Rozmary (Los Caprichos), ve kterém se vysmívá pověrám, hlouposti a zkaženosti společnosti. V roce 1800 namaloval skupinový portrét Rodina Karla IV., na kterém královskou rodinu nijak nepřikrášlil, a v pozadí vlevo zachytil i sám sebe u plátna. Pro ministra Manuela de Godoye vznikla kolem let 1797–1800 Nahá Maja a později k ní protějšek Oblečená Maja. Kdo malíři stál modelem, není jisté. Nejčastěji se uvádí vévodkyně z Alby, se kterou měl Goya podle některých dohadů poměr, nebo Pepita Tudó, Godoyova milenka.

Válka a Hrůzy války (1808–1819)

V roce 1808 vtrhla do Španělska Napoleonova vojska. Goya zůstal v Madridu a portrétoval španělské i francouzské hodnostáře, zároveň ale od roku 1810 pracoval na sérii leptů Hrůzy války, která zaznamenává popravy, hlad a krutosti na obou stranách. Vyšla až v roce 1863, třicet pět let po jeho smrti. Po porážce Francouzů namaloval v roce 1814 dvě velká plátna o madridském povstání: Druhý květen 1808 a Třetí květen 1808 s popravou zajatých povstalců. V roce 1812 mu zemřela manželka Josefa. Z jejich dětí se dospělosti dožil jen syn Javier.

Dům hluchého a exil v Bordeaux (1819–1828)

V únoru 1819 koupil Goya venkovský dům za Madridem, kterému se přezdívalo Quinta del Sordo, Dům hluchého. Jeho stěny pokryl čtrnácti olejomalbami, dnes nazývanými černé malby, mezi nimi i Saturna požírajícího svého syna. Nikdy je nevystavoval a nedal jim názvy. Na přelomu let 1819 a 1820 navíc vážně onemocněl; vděčnost lékaři, který ho vyléčil, vyjádřil obrazem Autoportrét s doktorem Arrietou. V roce 1824 odešel do Francie, kde žilo mnoho jeho španělských liberálních přátel, a usadil se v Bordeaux. Doprovázela ho o mnoho let mladší hospodyně a družka Leocadia Weissová, která s ním žila od doby po smrti jeho ženy. I v téměř osmdesáti letech se učil nové technice litografie a vydal soubor Býci z Bordeaux. Zemřel v Bordeaux 16. 4. 1828 ve věku 82 let. Černé malby v roce 1874 sňali ze zdí a přenesli na plátno a od roku 1881 patří muzeu Prado.

Jak maloval

Goya začínal v duchu rokoka a jeho rané práce ovlivnil benátský malíř Giovanni Battista Tiepolo, který zdobil madridský královský palác. Postupně se uvolnil a z Velázqueze převzal volný, rychlý rukopis: šaty, vyznamenání a krajky naznačuje několika jistými tahy a z blízka se rozpadají na skvrny barvy. Rád pracoval s tmavými podklady, ze kterých světlo vytahuje tváře a ruce. V Třetím květnu 1808 je jediným zdrojem světla lucerna na zemi, která ozařuje muže v bílé košili s rozpaženýma rukama, zatímco vojáci stojí zády k divákovi bez tváří. V pozdních černých malbách se paleta zúžila na černou, okry, hnědé a šedé tóny. Stejně důležitá jako malba pro něj byla grafika: v leptech kombinoval kresbu jehlou s akvatintou (leptáním ploch, které dává sametové tónové plochy podobné lavírované kresbě). Celý život také hodně kreslil, často do skicáků.

Co se od Goyi naučit: 4 tipy pro akryl

• Jeden světlý bodPostavte celý obraz kolem jednoho silně osvětleného místa, jako je lucerna nebo okno. Vše ostatní nechte v tlumených tónech. Divák se nejdřív podívá tam, kam jste dali nejsvětlejší barvu.
• Naznačte, nedokreslujteLátky, krajky a zlato nemalujte nitku po nitce. Položte několik rychlých tahů světlé barvy na tmavší podklad a nechte je tak. Z odstupu je oko samo složí do bohatého detailu.
• Omezená paletaZkuste obraz namalovat jen černou, bílou, okrem a pálenou sienou. S málem barev se víc soustředíte na světlo a tvar a obraz bude působit jednotně a silně.
• Malujte i špachtlíNa pozadí nebo na velké tmavé plochy vezměte malířskou špachtli a barvu roztírejte nerovnoměrně. Vznikne živá, drsná struktura, která kontrastuje s jemněji malovanými tvářemi.

Chci malovat jako Francisco Goya

Na malířském večeru ArtMoment si za tři hodiny namalujete vlastní obraz s lektorem, i když jste nikdy nemalovali. Vyberte si nejbližší termín nebo zážitek, který vás láká.

Nejslavnější obrazy

Nejvíc Goyových obrazů má madridské Museo del Prado, včetně celého souboru černých maleb. Jeden Goyův portrét vlastní i Národní galerie Praha. Výběr začíná díly, o kterých na ArtMoment chystáme samostatné stránky.

• 
  Třetí květen 1808

  1814 · Museo del Prado, Madrid
• 
  Saturn požírá svého syna

  1819–1823, nástěnná malba přenesená na plátno · Museo del Prado, Madrid
• 
  Nahá Maja

  kolem 1797–1800 · Museo del Prado, Madrid
• 
  Rodina Karla IV.

  1800 · Museo del Prado, Madrid
• 
  Druhý květen 1808

  1814 · Museo del Prado, Madrid
• 
  Portrét Dona Miguela de Lardizábal

  1815 · Národní galerie Praha
• 
  Manuel Osorio Manrique de Zuñiga

  1787–1788 · Metropolitan Museum of Art, New York

Kde vidět jeho obrazy naživo

Goyova díla mají sbírky po celé Evropě i v Americe, zdaleka nejvíc jich ale je v Madridu. Tabulka uvádí galerie s ověřeným konkrétním dílem; stav vystavení jsme kontrolovali na webech galerií 21. 10. 2026. Web muzea Prado automatickou kontrolu blokuje, proto si vystavení konkrétního obrazu ověřte přímo u muzea.

Nejblíž Praze: Portrét Dona Miguela de Lardizábal v Národní galerii Praha, který galerie koupila v roce 1937. Online katalog NG byl při ověření mimo provoz, vystavení si proto ověřte u galerie. Dvě Goyova plátna jsou jistě vystavena v Budapešti.

Zajímavosti

• Národní galerie Praha koupila Goyův portrét Dona Miguela de Lardizábal v roce 1937 ze sbírky Arthura Mayera v Karlových Varech. Muž na obraze drží dopis s malířovým podpisem a datem 1815.
• Na skupinovém portrétu Rodina Karla IV. namaloval Goya i sám sebe. Stojí v šeru vlevo vzadu za plátnem, podobně jako Velázquez na Dvorních dámách.
• Inkvizice v roce 1813 zabavila obě Maji jako obscénní obrazy. Akademii San Fernando je vrátila až v roce 1836.
• Goyův portrét vévody z Wellingtonu v roce 1961 ukradli z National Gallery v Londýně jen 19 dní po vystavení. Vrátil se v roce 1965 přes úschovnu zavazadel na nádraží v Birminghamu.
• Černé malby Goya maloval přímo na zdi svého domu a nikdy je nepojmenoval. Dnešní názvy dostaly až po jeho smrti.

Související malíři

• Bez obrázku
  William Blake

  🇬🇧 1757–1827 · romantismus
• Bez obrázku
  John Constable

  🇬🇧 1776–1837 · romantismus
• Bez obrázku
  Caspar David Friedrich

  🇩🇪 1774–1840 · romantismus
• Bez obrázku
  Théodore Géricault

  🇫🇷 1791–1824 · romantismus