Víno: kompletní průvodce typy, odrůdami a zeměmi

Co je víno

Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV) definuje víno od roku 1973 jako nápoj vzniklý výhradně úplným nebo částečným alkoholovým kvašením čerstvých hroznů, ať drcených, nebo nedrcených, případně hroznového moštu. Skutečný obsah alkoholu nemá podle této definice klesnout pod 8,5 % obj. Nápoje z jiného ovoce, třeba jablečné nebo rybízové „víno“, tedy z pohledu této definice vínem nejsou.[1]

Hrozny pro víno pocházejí téměř výhradně z druhu réva vinná (Vitis vinifera). Mezinárodní katalog odrůd révy VIVC, který vede německý Julius Kühn-Institut, eviduje kolem 23 000 odrůd, šlechtitelských linií a druhů rodu Vitis. Podle OIV je známo asi 10 000 odrůd révy, ale třináct z nich pokrývá víc než třetinu světové plochy vinic a 33 odrůd polovinu.[2][3]

Výsledná chuť vína je souhrou několika vlivů. Odrůda určuje základní vůni, kyselost a barvu. Místo, kde réva roste, tedy půda, sklon svahu a podnebí, ovlivňuje, jak hrozny dozrají. Ročník přináší počasí konkrétního roku: chladné a deštivé léto dává jiná vína než horké a suché. A nakonec rozhoduje vinař, kdy hrozny sklidí, jak dlouho nechá mošt na slupkách, v jaké nádobě víno kvasí a jak dlouho zraje.

Proto mohou dvě láhve téže odrůdy chutnat úplně jinak. Ryzlink z chladné oblasti bývá štíhlý a svěží, z teplého místa plnější a zralejší. Při výběru vína se tak vyplatí sledovat nejen odrůdu, ale i zemi, oblast a styl, který vinař na etiketě uvádí.

Hlavní druhy vína: barva, cukr a styl

Nejběžnější rozdělení je podle barvy. Bílé víno vzniká tak, že se rozdrcené hrozny hned lisují a kvasí jen čistý mošt bez slupek. Červené víno se dělá z modrých hroznů a mošt kvasí několik dní spolu se slupkami, ze kterých se uvolňuje barvivo i třísloviny. Růžové víno vzniká z modrých hroznů, které jsou se slupkami v kontaktu jen krátce nebo vůbec. Oranžové víno je naopak bílé víno, které kvasí a zraje na slupkách podobně jako červené.[4]

• Bílé vínoZ bílých hroznů, kvasí se čistý mošt bez slupek.
• Červené vínoZ modrých hroznů kvašených se slupkami, s barvivy a tříslovinami.
• Růžové vínoZ modrých hroznů s krátkým kontaktem se slupkami.
• Oranžové vínoBílé hrozny zpracované jako červené, tedy na slupkách.

Druhé základní dělení se týká zbytkového cukru, tedy cukru, který v hotovém víně zůstal po kvašení. Pravidla pro tichá vína stanoví evropské nařízení a platí ve všech členských zemích EU včetně Česka. U suchého a polosuchého vína se počítá i s kyselinami: kyselé víno snese o něco víc cukru, aniž by působilo sladce.[5]

Zdroj: [5]

• Suché vínoNejméně cukru, víno působí svěže a nesladce.
• Polosuché vínoJemná sladkost vyvážená kyselinou.
• Polosladké vínoZnatelně sladké, často aromatické odrůdy.
• Sladké vínoDezertní styl, často z přezrálých nebo zaschlých hroznů.

Třetí pohled je podle stylu. Tiché víno je víno bez bublinek, jaké pijete nejčastěji. Perlivé a šumivé víno obsahuje oxid uhličitý, šumivé ho má víc a vzniká obvykle druhým kvašením. Likérová neboli fortifikovaná vína, mezi něž patří portské, sherry nebo madeira, mají přidaný alkohol vinného původu. Další skupinou jsou vína z přezrálých, zmrzlých nebo zasušených hroznů, například ledové, slámové a botrytické víno.[4]

• Tiché vínoVíno bez oxidu uhličitého, nejběžnější styl.
• Perlivé vínoJemné perlení s nižším přetlakem než u šumivého vína.
• Šumivé vínoŠampaňské, prosecco, cava a další vína s bublinkami.
• Fortifikované vínoVíno s přidaným alkoholem, například portské nebo sherry.
• Dezertní vínoSladká vína k zákuskům i jako samostatný závěr večera.

České zatřídění vína

Kromě evropských pravidel má Česko vlastní systém zatřídění, který vychází z cukernatosti hroznů při sklizni. Měří se ve stupních normalizovaného moštoměru (°NM). Zákon o vinohradnictví a vinařství rozlišuje zemské víno, jakostní víno, jakostní víno s přívlastkem a víno originální certifikace (VOC).[6]

U přívlastkových vín stanoví zákon minimální cukernatost moštu. Vyšší cukernatost znamená zralejší hrozny, ne nutně sladší víno: i výběr z hroznů může být vykvašený do sucha. Ledové víno navíc vyžaduje sklizeň při teplotě −7 °C nebo nižší a hrozny musí zůstat zmrazené během sklizně i zpracování. Hrozny na slámové víno se nejméně tři měsíce skladují na slámě nebo rákosu, případně visí ve větraném prostoru.[6]

Zdroj: [6]

Česko má dvě vinařské oblasti, Čechy a Moravu. Čechy se dělí na mělnickou a litoměřickou podoblast, Morava na mikulovskou, slováckou, velkopavlovickou a znojemskou. Seznam podoblastí, vinařských obcí a viničních tratí stanoví vyhláška.[6][7]

• Zemské vínoZákladní stupeň s uvedením původu hroznů.
• Jakostní vínoVíno z hroznů jedné vinařské oblasti, odrůdové nebo známkové.
• Víno s přívlastkemSedm přívlastků podle cukernatosti a způsobu sklizně.
• Kabinetní vínoNejnižší přívlastek, často lehká a svěží vína.
• Pozdní sběrHrozny sklizené po dosažení vyšší zralosti.
• Výběr z hroznůPlná vína z vybraných zralých hroznů.
• Výběr z bobulíRučně vybírané přezrálé bobule.
• Výběr z cibébVzácná vína z bobulí napadených ušlechtilou plísní.
• VOC vínoVíno spojené s konkrétním místem a pravidly místního spolku vinařů.

Odrůdy a vinařské země

Odrůda je pro většinu lidí první vodítko při výběru vína. Ve světě převládá několik mezinárodních odrůd. Podle studie OIV s daty k roku 2015 patřila mezi nejrozšířenější moštové odrůdy Cabernet Sauvignon s asi 341 000 ha, dále Merlot (266 000 ha), Tempranillo (231 000 ha), Airén (218 000 ha) a Chardonnay (210 000 ha). Samotný Cabernet Sauvignon tehdy zabíral zhruba 5 % všech vinic světa.[3]

V Česku je ve Státní odrůdové knize zapsáno 76 moštových odrůd, z toho 44 bílých a 32 modrých. K nejpěstovanějším bílým patří Veltlínské zelené, Ryzlink rýnský, Müller Thurgau a Ryzlink vlašský, k modrým Frankovka, Rulandské modré, Svatovavřinecké a Zweigeltrebe. V druhé polovině 20. století vznikly na Moravě nové odrůdy jako Pálava, Aurelius, Muškát moravský a André.[8][9]

Stále častěji se setkáte i s odrůdami PIWI. Jsou vyšlechtěné tak, aby lépe odolávaly houbovým chorobám révy, takže vinice potřebuje méně ošetření. Podrobný přehled najdete v rozcestnících odrůd:

• Odrůdy vínaPřehled všech bílých a červených odrůd na jednom místě.
• Bílé odrůdy vínaOd Chardonnay a Ryzlinku po Pálavu a Furmint.
• Červené odrůdy vínaOd Merlotu a Cabernetu po Frankovku a Svatovavřinecké.
• Moravské odrůdy vínaOdrůdy pěstované a šlechtěné na Moravě.
• PIWI odrůdyOdolné odrůdy révy, které potřebují méně postřiků.

Druhým vodítkem je země a oblast původu. V Evropě se víno tradičně označuje podle místa, takže na etiketě francouzského nebo italského vína často najdete spíš název oblasti než odrůdu. V zemích takzvaného Nového světa, například v USA, Chile nebo Austrálii, bývá odrůda na etiketě na prvním místě.

• Vína podle zemíVinařské země světa od Francie a Itálie po Gruzii, Chile a Nový Zéland.

Víno ve světě a v Česku v číslech

Podle zprávy OIV o stavu světového vinařství za rok 2025 se plocha vinic ve světě zmenšila o 0,8 % na 7,0 milionu hektarů. Šlo o šestý pokles v řadě, hlavně kvůli klučení vinic ve Francii a Španělsku. Evropská unie má zhruba 45 % světových vinic. Největší vinice na světě má Španělsko (919 000 ha), následuje Francie (740 000 ha) a Itálie (726 000 ha). Plocha zahrnuje i révu na stolní hrozny a rozinky.[10]

Světová produkce vína dosáhla v roce 2025 odhadem 227 milionů hektolitrů, jen o 0,6 % víc než v historicky slabém roce 2024. Spotřeba klesla o 2,7 % na 208 milionů hektolitrů. Česko podle OIV v roce 2025 spotřebovalo 2,0 milionu hektolitrů vína.[10]

Zdroj: [10]

V Česku bylo podle Registru vinic, který vede ÚKZÚZ, k 31. prosinci 2025 celkem 16 944,72 ha vinic. Naprostá většina leží na Moravě (16 240,82 ha), v Čechách je 680,17 ha.[8]

Jak víno vzniká

Cesta od hroznu k láhvi má několik kroků, které se u bílého, červeného a růžového vína liší hlavně tím, jak dlouho je mošt ve styku se slupkami. Zjednodušeně probíhá výroba takto:

1. Sklizeň. Vinař sklízí hrozny ve chvíli, kdy mají požadovanou zralost, tedy poměr cukru a kyselin. Pro přívlastková vína se cukernatost měří a zapisuje.[6]
2. Odzrnění a drcení. Bobule se oddělí od třapin a rozdrtí. Vznikne rmut, tedy směs šťávy, dužiny, slupek a jader.[4]
3. Lisování nebo nakvášení. U bílého vína se rmut lisuje hned a dál se pracuje jen s moštem. U červeného rmut kvasí několik dní i týdnů, aby se ze slupek vyluhovalo barvivo a třísloviny, a lisuje se až potom.[4]
4. Alkoholové kvašení. Kvasinky přeměňují cukr z hroznů na alkohol a oxid uhličitý. Když kvašení skončí dřív, než se všechen cukr spotřebuje, zůstane ve víně zbytkový cukr a víno je polosuché až sladké.[1]
5. Zrání a školení. Mladé víno se stáčí z kalů, čiří a filtruje. Podle stylu zraje několik měsíců i let v nerezových tancích, dřevěných sudech nebo jiných nádobách.
6. Lahvování. Hotové víno se plní do lahví a uzavírá. Některá vína pak ještě zrají v láhvi, jiná jsou určena k brzkému vypití.

Šumivá vína procházejí obvykle ještě druhým kvašením v uzavřené nádobě, aby v nich oxid uhličitý zůstal. Výrobu tichého vína podrobně popisuje samostatný průvodce v sekci níže.[4]

Zvláštním případem je burčák, tedy částečně zkvašený hroznový mošt. Pod tímto označením se smí prodávat jen z hroznů sklizených a zpracovaných v Česku a k přímé spotřebě jen od 1. srpna do 30. listopadu roku sklizně, dokud kvasí.[6]

Historie vína ve zkratce

Nejstarší dosud známé chemické doklady výroby vína pocházejí z Gruzie na jižním Kavkaze. Rozbor zbytků v keramických nádobách z doby kolem 6000–5800 př. n. l. publikoval v roce 2017 mezinárodní tým vědců v časopise PNAS.[11]

Ze Středního východu se vinařství šířilo do Středomoří. Výrazně k tomu přispěli Féničané a Řekové a později Římané, kteří zakládali vinice i v Galii. Ve středověku pěstovaly révu hlavně kláštery, protože víno potřebovaly pro bohoslužby. Ve druhé polovině 19. století zničila velkou část evropských vinic mšička révokaz. Pomohlo až roubování evropské révy na odolné americké podnože, které se používá dodnes.[4]

Na českém území se réva možná pěstovala už v době Keltů. Doloženější je přítomnost římské X. legie, která měla ve druhé polovině 2. století n. l. základnu u Mušova na jižní Moravě. Za Velké Moravy v 9. a 10. století se pěstování révy rozšířilo a odtud se dostalo i do Čech.[9]

Za zlatý věk českého a moravského vinařství se považuje 14. až 16. století, kdy vinice obklopovaly města a kláštery a velký podíl na tom měl Karel IV. Révokaz pak na přelomu 19. a 20. století zmenšil moravské vinice až na 3 800 ha. V téže době vznikly vinařské školy ve Valticích (1873), Mělníku (1882) a Bzenci (1885).[9]

Ve druhé polovině 20. století se plocha vinic rozrostla až na 14 000 ha a důraz se kladl spíš na množství. Po roce 1989 se díky restitucím a privatizaci vrátila rodinná vinařství, v roce 1995 přišel nový vinařský zákon a po vstupu do EU v roce 2004 se pravidla sladila s evropským právem.[9]

Jak začít a jak víno vybrat

Pro začátek nepotřebujete znát stovky odrůd. Stačí si ujasnit několik věcí a postupně zjišťovat, co vám chutná.

1. Rozhodněte se podle barvy a sladkosti. Pokud nevíte, začněte suchým nebo polosuchým bílým vínem a lehkým červeným, například z Rulandského modrého.
2. Čtěte etiketu. U českého vína zjistíte odrůdu, ročník, zatřídění a obsah cukru, u evropských vín často hlavně oblast původu.[6]
3. Ochutnávejte vedle sebe. Dvě nebo tři vína různých odrůd či stylů nalitá zároveň ukážou rozdíly lépe než jedna láhev.
4. Zapisujte si, co vám chutnalo. Odrůda, vinařství a ročník vám příště pomohou vybrat podobné víno.
5. Myslete na jídlo a příležitost. Lehké bílé víno se hodí k rybám a salátům, plné červené k pečenému masu. Podrobné tipy najdete v průvodci párováním.

Při ochutnávání se vyplatí postupovat ve stejném pořadí jako profesionálové. Nejdřív se podívejte na barvu a čirost vína proti bílému pozadí. Pak víno ve sklenici zakružte, aby se uvolnila vůně, a přivoňte si. Teprve potom ochutnejte a nechte víno chvíli v ústech: všímejte si sladkosti, kyselosti, u červeného vína svíravosti tříslovin a toho, jak dlouho chuť přetrvává po polknutí. Nemusíte hledat přesná slova, stačí porovnávat, které víno je svěžejší, plnější nebo ovocnější.

Dobrým začátkem jsou vína z blízkého okolí. Moravská a česká vinařství často nabízejí několik odrůd v různých přívlastcích, takže snadno porovnáte, jak se liší třeba Veltlínské zelené jako kabinet a jako pozdní sběr, nebo jak chutná stejná odrůda od dvou různých vinařů. Mnoho vinařství pořádá ochutnávky ve sklepích a při dnech otevřených sklepů, kde se můžete na víno rovnou zeptat toho, kdo ho dělal.

Praktické otázky kolem servírování, skladování a degustace rozebírají samostatní průvodci:

• Typy vínaPřehled všech druhů a stylů vína na jednom místě.
• Jak se vyrábí vínoPodrobně od sklizně přes kvašení po láhev.
• Jak degustovat vínoBarva, vůně a chuť krok za krokem.
• Jak číst etiketu vínaCo znamenají údaje na české i zahraniční etiketě.
• Při jaké teplotě servírovat vínoJak víno vychladit nebo nechat ohřát.
• Sklenice na vínoJaký tvar sklenice se hodí k jakému vínu.
• Jak skladovat víno domaTeplota, světlo a poloha lahví doma.
• Párování vína s jídlemJak sladit víno s jídlem.
• Historie vínaPodrobná historie od starověku po současnost.
• Dekantace vínaProč a kdy víno přelít do karafy.
• Jak otevřít víno (i bez vývrtky)Vývrtky a nouzová řešení.
• Vinné vadyJak poznat korek a další vady vína.
• Vinařský slovníkVinařské pojmy od A do Z.

Slovníček nejdůležitějších pojmů

• Mošt: šťáva vylisovaná z hroznů, ze které kvašením vzniká víno.
• Rmut: rozdrcené hrozny včetně slupek a jader před vylisováním.[4]
• °NM: stupeň normalizovaného moštoměru, jednotka cukernatosti moštu, podle které se v Česku zatřiďují vína s přívlastkem.[6]
• Zbytkový cukr: cukr, který ve víně zůstal po kvašení; podle něj se víno označuje jako suché až sladké.[5]
• Třísloviny: látky ze slupek a jader, které ve víně působí svíravě; v červeném víně jich je víc kvůli delšímu kontaktu se slupkami.[4]
• Ročník: rok sklizně hroznů, ze kterých víno vzniklo.
• Cuvée: víno smíchané z více odrůd, vinic nebo ročníků.
• Botrytida: ušlechtilá plíseň šedá, která za vhodných podmínek zahušťuje cukr v bobulích; z takových hroznů vznikají botrytická vína.
• VOC: víno originální certifikace, zvláštní kategorie vín z určitého území podle zákona o vinohradnictví a vinařství.[6]
• Burčák: částečně zkvašený mošt z českých hroznů, prodávaný od srpna do listopadu.[6]
• PIWI: odrůdy révy vyšlechtěné pro vyšší odolnost vůči houbovým chorobám.

Podrobné stránky o dalších druzích a stylech vína:

Archivní víno · Bio víno · Botrytické víno · Burčák · Cuvée · Ledové víno · Madeira · Marsala · Naturální víno · Nealkoholické víno · Portské víno · Sauternes · Sherry · Slámové víno · Svatomartinské víno · Svařené víno · Tokajské víno

Termíny ArtWine

Nejbližší termíny napříč městy, vyberte si svoje.

Mohlo by vás zajímat

Zážitek

• ArtWine – malování vínem
• Dárkový poukaz na ArtWine
• ArtWine pro firmy a týmy
• ArtWine na rozlučku se svobodou

Města

• ArtWine České Budějovice
• ArtWine Hradec Králové
• ArtWine Děčín
• ArtWine Mladá Boleslav

Tipy

• Dárkový poukaz na zážitek
• Originální dárek
• Zážitky pro páry
• Co darovat