Pařížská ulice, deštivý den

Co obraz zobrazuje

Obraz zachycuje křižovatku několika ulic v pařížské čtvrti Europe, na dnešním náměstí Place de Dublin v 8. obvodu. Je zamračený den a prší. Do popředí vpravo vchází elegantní pár pod jedním deštníkem: muž v cylindru a otevřeném kabátě a žena s kožešinovým lemem a závojem. Oba se dívají na něco mimo obraz. Úplně vpravo je jen useknutá část dalšího chodce. Uprostřed plochu svisle dělí zelená plynová lucerna. Vlevo se táhne široká mokrá dlažba, po které přecházejí lidé s deštníky a projíždí kočár. Pozadí uzavírá vysoký nárožní dům, který se jako příď lodi zařezává do křižovatky. Podle Art Institute Caillebotte déšť nenamaloval kapkami. Naznačil ho deštníky, které tehdy byly novinkou, a jemnými odlesky na mokrých dlažebních kostkách. Na obraze je kolem dvaceti čtyř postav, většinou dobře oblečených měšťanů, a jen několik lidí z ulice, například služebná a kočí.

Pár pod deštníkem

Muž a žena kráčejí skoro v životní velikosti přímo k divákovi. Jsou jediné postavy, které se dotýkají. Jejich klidný, trochu odtažitý výraz bývá chápán jako obraz nové pařížské měšťanské společnosti, která se v ulicích hlavně předvádí.

Dům jako příď lodi

Světlý činžák s mansardovou střechou je typická stavba přestavby Paříže, kterou za Napoleona III. řídil baron Haussmann. Široké ulice, jednotné fasády a ostré nároží dělají z obrazu portrét moderního města.

Mokrá dlažba a podpis

Dlažební kostky se lesknou vodou a každá je namalovaná zvlášť. Právě odlesky na nich nesou atmosféru deště. V levém dolním rohu je podpis „G. Caillebotte. 1877“.

Chodci na křižovatce

Postavy ve středním plánu jsou rozmístěné tak, aby bylo cítit ruch ulice. Podle Art Institute se tehdejší malíři lidem v pohybu většinou vyhýbali. Caillebotte každou postavu pečlivě umístil a natočil jinam.

Příběh vzniku

Gustave Caillebotte se narodil v roce 1848 v Paříži v zámožné rodině. Po smrti otce v roce 1874 zdědil podíl na rodinném majetku a nemusel se malováním živit. Rodina bydlela v 8. obvodu, který se za jeho mládí kompletně přestavoval. Křižovatka na obraze byla podle Art Institute jen kousek od jeho domova a jeho pařížské obrazy se drží hlavně čtvrtí, které dobře znal.

Caillebotte se k impresionistům přidal v roce 1876 a pomáhal jim i penězi s pořádáním výstav. Pařížskou ulici připravoval důkladně. Dochovalo se přes dvacet přípravných kreseb a olejových studií. Badatelé se dlouho domnívali, že pracoval podle fotografií. Technický průzkum Art Institute z roku 2015 ale dospěl k závěru, že spíš použil cameru lucidu, optickou pomůcku pro přesné kreslení.

Obraz poprvé visel v dubnu 1877 na třetí výstavě impresionistů v Paříži jako katalogové číslo 1. Kritici si všímali hlavně jeho přesnosti. Po Caillebottově smrti v roce 1894 ho zdědil bratr Martial a obraz zůstal desítky let v rodině, mimo zájem veřejnosti. V roce 1954 ho koupil americký sběratel Walter P. Chrysler Jr. a v roce 1964 ho přes obchodníka Wildenstein získal Art Institute of Chicago. Podle muzea tato koupě pomohla znovu objevit Caillebotta jako významného malíře impresionismu.

Proč je tak slavný

Moderní město na plátně

Obraz ukazuje Paříž po Haussmannově přestavbě, s bulváry, lucernami a novým stylem života. Je nejznámějším z Caillebottových městských výjevů.

Pohled jako z fotoaparátu

Useknuté postavy na okraji a postavy kráčející rovnou k divákovi připomínají momentku. Art Institute zmiňuje, že ořez mohla inspirovat tehdy nová fotografie.

Oblíbenec návštěvníků

Podle Art Institute patří obraz od koupě v roce 1964 k nejoblíbenějším dílům muzea. Je to největší a nejambicióznější Caillebottův obraz.

Co si z obrazu vzít pro vlastní malbu

Kompozici dělí svislá lucerna na dvě poloviny. Vlevo je široký prostor s hlubokou perspektivou, vpravo velké postavy blízko diváka. Linie střech, chodníků a dlažby se sbíhají do úběžníků v hloubce obrazu, takže oko odchází od páru do dálky a zpět. Barevnost je tlumená: šedé, modrošedé a béžové tóny, jen tu a tam teplejší cihlová. Pro vlastní malbu si z toho můžete vzít jednu výraznou svislici, která obraz rozdělí, odvážný ořez postav na okraji a omezenou šedou paletu, ve které vynikne každý odlesk.

Paleta

• Šedomodrá (deštníky)
  #76879A
• Teplá světle šedá (nebe)
  #C6C0B6
• Kamenná šedá (dlažba)
  #9F9C94
• Tmavá antracitová (kabáty)
  #35373B
• Šedozelená (lucerna)
  #466368
• Lomená cihlová
  #8F665F

Barvy jsou orientačně odečtené z digitální reprodukce a od originálu se mohou lišit.

Déšť bez kapek

Mokrý povrch namalujte jako odraz. Pod světlým předmětem položte svislý tah téže barvy, jen tlumenější, a dlažba či silnice bude vypadat mokře.

Odvážný ořez

Nebojte se postavu nebo předmět na okraji plátna useknout. Obraz pak působí jako zachycený okamžik, ne jako aranžovaná scéna.

Šedé s jedním akcentem

Namíchejte si několik lomených šedých z doplňkových barev a přidejte jen jeden teplejší tón. Nálada zamračeného dne vznikne sama.

Chci namalovat svoji deštivou ulici

Na malířském večeru ArtMoment si za tři hodiny namalujete vlastní obraz s lektorem, i když jste nikdy nemalovali. Vyberte si nejbližší termín nebo zážitek, který vás láká.

Jak ho vidět naživo

Obraz visí v Art Institute of Chicago, 111 South Michigan Avenue, Chicago. K 23. 10. 2026 je podle webu muzea vystavený v sále 201 v expozici evropského malířství a sochařství. Ve sbírce je od roku 1964.

Vstupenky lze koupit na místě, muzeum ale doporučuje koupit je předem na oficiálním webu Art Institute. První hodinu po otevření mají vyhrazenou členové muzea. Větší batohy je nutné nechat v bezplatné šatně.

Caillebottova díla jsou i v Evropě, například obraz Hoblíři parket v pařížském Musée d’Orsay.

Zajímavosti a mýty

• Obraz byl na třetí výstavě impresionistů v roce 1877 vystaven pod číslem 1, tedy na prvním místě katalogu.
• Deštníky s ocelovou kostrou byly v 70. letech 19. století moderní novinkou. Caillebotte jimi déšť naznačil místo kapek.
• Mýtus: Caillebotte obraz obkreslil z fotografie. Technický průzkum Art Institute z roku 2015 tento předpoklad zpochybnil a za pravděpodobnější považuje cameru lucidu.
• Křižovatka na obraze existuje dodnes. Je to Place de Dublin v Paříži, kde se sbíhají ulice Turin, Moscou, Clapeyron a Saint-Pétersbourg.

Další díla autora

• 
  Hoblíři parket

  1875 · Musée d’Orsay, Paříž
• 
  Most Evropy

  1876 · Musée du Petit Palais, Ženeva
• 
  Mladík u okna

  1876 · J. Paul Getty Museum, Los Angeles

Podobné obrazy

• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Ples v Moulin de la Galette

  Pierre-Auguste Renoir · 1876 · impresionismus
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Žena se slunečníkem

  Claude Monet · 1875 · impresionismus
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Absint

  Edgar Degas · 1875–1876 · impresionismus
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Břízová nálada

  Antonín Slavíček · 1897 · impresionismus