Henri Matisse

Život v kostce

Od práv k malířskému stojanu (1869–1895)

Henri Matisse se narodil 31. 12. 1869 v Le Cateau-Cambrésis na severu Francie a vyrůstal v nedalekém Bohain-en-Vermandois, kde měli rodiče obchod se semeny a drogerií. Otec chtěl, aby z něj byl právník. Henri vystudoval práva v Paříži a pracoval jako koncipient v advokátní kanceláři. Zlom přišel kolem let 1889–1890, kdy po zánětu slepého střeva dlouho ležel. Během rekonvalescence začal malovat a později vzpomínal, že tehdy objevil „jakýsi ráj“. V roce 1891 odjel do Paříže studovat malbu, nejprve na Académie Julian u Williama Bouguereaua, pak v ateliéru symbolisty Gustava Moreaua na École des Beaux-Arts. V Louvru kopíroval staré mistry, nejvíc obdivoval Chardina.

Hledání barvy (1896–1904)

V roce 1896 navštívil na bretaňském ostrově Belle-Île australského malíře Johna Russella, který ho seznámil s impresionismem a s díly Vincenta van Gogha. Matisse pak opustil tlumené zemité tóny. Ve stejném roce poprvé vystavoval na pařížském Salonu a stát od něj koupil obraz Čtenářka. V roce 1898 se oženil s Amélií Parayreovou. Spolu vychovávali jeho dceru Marguerite z dřívějšího vztahu a měli dva syny, Jeana a Pierra. Pierre se později stal významným obchodníkem s uměním v New Yorku. Přes dluhy si koupil obrazy, které obdivoval, mezi nimi Cézannovy Tři koupající se. První samostatnou výstavu mu v roce 1904 uspořádal Ambroise Vollard, velký úspěch ale neměla. Léto 1904 strávil u pointilisty Paula Signaca v Saint-Tropez a namaloval tam z drobných barevných teček obraz Přepych, klid a rozkoš.

Divoké šelmy a velké zakázky (1905–1916)

V létě 1905 maloval s Andrém Derainem v přístavu Collioure plátna v ostrých, nepřirozených barvách. Na Podzimním salonu v Paříži je vystavili v jednom sále s přáteli a kritik Louis Vauxcelles je přezdíval „fauves“, divoké šelmy. Tak dostal jméno fauvismus. Matissův portrét Žena s kloboukem budil posměch, koupili ho ale američtí sběratelé Leo a Gertrude Steinovi. U nich v roce 1906 poznal Pabla Picassa, celoživotního přítele i soupeře. Kolem roku 1908 mu přátelé založili soukromou školu Académie Matisse, kde několik let učil mladé malíře. Pro ruského sběratele Sergeje Ščukina namaloval kolem roku 1910 velká plátna Tanec a Hudba. Cestoval do Alžírska, v roce 1910 viděl v Mnichově velkou výstavu islámského umění, pak odjel do Španělska a v letech 1912–1913 do Maroka, kde se naučil používat i černou jako barvu.

Nice a druhý život z nůžek (1917–1954)

Na podzim 1917 odjel do Nice a na jihu Francie pak žil až do smrti. Maloval prosluněné interiéry a odalisky. Pro amerického sběratele Alberta C. Barnese vytvořil nástěnnou malbu Tanec, instalovanou v roce 1933. Za druhé světové války měl možnost odjet do Brazílie, ale rozhodl se zůstat ve Francii. V roce 1941 podstoupil těžkou operaci kvůli rakovině a pak byl často upoután na lůžko nebo vozík. S asistenty si nechával natírat papír kvašem a z něj stříhal tvary. Výstřižky nazýval svým druhým životem. Vznikla z nich kniha Jazz i velké kompozice. V letech 1948–1951 navrhl celou výzdobu Růžencové kaple ve Vence, od vitráží po roucha kněží. Zemřel 3. 11. 1954 v Nice ve věku 84 let a je pohřben v Cimiez.

Jak maloval

Matisse stavěl obraz na barvě. Barva předmětu na plátně nemusela odpovídat skutečnosti: obličej mohl mít zelený stín a nebe růžový tón, pokud to sloužilo výrazu a harmonii celku. Ve fauvistickém období nanášel čisté barvy z tuby vedle sebe, jednou v silné vrstvě (impasto, tedy hustá vrstva barvy s viditelnými tahy), jindy v ploché skvrně. Tvar vymezoval měkkou, plynulou linkou, často ve tvaru arabesky (zvlněné ozdobné linie). Prostor zplošťoval a pracoval s dekorativními vzory tapet a látek, které se rozlévají přes celé plátno. Sám psal, že sní o umění „rovnováhy, čistoty a klidu“. Na rozdíl od Picassa maloval spíš podle skutečnosti než z představ. V pozdních výstřižcích pak spojil kresbu a barvu do jediného gesta: střih nůžkami do barevného papíru byl zároveň obrysem i plochou.

Co se od Matisse naučit: 4 tipy pro akryl

• Barvu volte podle náladyNamalujte tvář, strom nebo nebe v barvě, kterou cítíte, ne v té skutečné. Zelený stín na tváři nebo růžová obloha dodají obrazu energii.
• Pracujte s čistými barvamiAkryl používejte přímo z tuby, bez míchání s šedou nebo černou. Vedle sebe položte doplňkové barvy, třeba červenou a zelenou, a nechte je zářit.
• Obrys jednou linkouHlavní tvary obtáhněte jedním plynulým tahem štětce s řidší tmavou barvou. Linka nemusí být přesná, důležitý je její rytmus.
• Zkuste stříhat barvuNatřete papír akrylem ve dvou až třech barvách a po zaschnutí z něj nůžkami stříhejte listy, vlny nebo postavy. Tvary pak lepte na plátno a skládejte kompozici.

Chci malovat jako Henri Matisse

Na malířském večeru ArtMoment si za tři hodiny namalujete vlastní obraz s lektorem, i když jste nikdy nemalovali. Vyberte si nejbližší termín nebo zážitek, který vás láká.

Nejslavnější obrazy

Matisse tvořil přes šedesát let a jeho díla mají muzea po celém světě. Výběr začíná díly, o kterých na ArtMoment připravujeme samostatnou stránku. Matisse zemřel v roce 1954 a jeho díla jsou v Česku volná od 1. 1. 2025. Obrázky pocházejí z Wikimedia Commons, u pozdních děl volně licencované reprodukce chybějí, proto je uvádíme bez obrázku.

• 
  Radost života

  1905–1906 · Barnes Foundation, Philadelphia
• 
  Žena s kloboukem

  1905 · San Francisco Museum of Modern Art
• 
  Zelená linka (Portrét paní Matissové)

  1905 · Statens Museum for Kunst, Kodaň
• 
  Přepych, klid a rozkoš

  1904 · Centre Pompidou, Paříž
• 
  Červený ateliér

  1911 · Museum of Modern Art, New York
• Bez obrázku
  Tanec

  první verze 1909 v Museum of Modern Art v New Yorku, druhá z roku 1910 v Ermitáži v Petrohradu
• 
  Joaquina

  1911 · Národní galerie Praha (inv. č. O 3222)
• Bez obrázku
  Modrý akt (výstřižky)

  1952, série výstřižků z modře natřeného papíru · Musée Matisse, Nice

Kde vidět jeho obrazy naživo

Matissova díla vystavují muzea v Evropě, Americe i Rusku. Tabulka uvádí galerie s ověřeným dílem. Stav jsme kontrolovali na webech galerií 21. 10. 2026. Pařížské Centre Pompidou, které má velkou sbírku Matissových prací, je kvůli rekonstrukci v letech 2025–2030 zavřené. Před cestou si vystavení ověřte na webu galerie.

Nejblíž Praze: Národní galerie Praha vlastní Matissův portrét Joaquina z roku 1911. Online katalog NG byl při ověření mimo provoz, proto si vystavení ověřte přímo u galerie.

Zajímavosti

• Název fauvismus vznikl z posměšné poznámky. Kritik Louis Vauxcelles v roce 1905 nazval sál s Matissovými obrazy kolem klasicky pojaté sochy „Donatello mezi divokými šelmami“.
• Nástěnnou malbu Tanec pro Barnesovu nadaci namaloval Matisse dvakrát. První verze měla kvůli chybě v rozměrech špatnou velikost a nevešla se na stěnu.
• Zátiší s pelargoniemi koupily bavorské státní sbírky v Mnichově už v roce 1912. Byl to první Matissův obraz, který získala veřejná sbírka.
• Muzeum Matisse v Nice má podle vlastních údajů téměř všechny jeho sochy a je jediným muzeem v Evropě s takto úplným souborem.
• Posledním Matissovým dílem byl návrh vitráže pro kostel v Pocantico Hills u New Yorku. Model visel na zdi jeho ložnice, když v listopadu 1954 zemřel, a okno osadili v roce 1956.

Související malíři

• Bez obrázku
  Paul Klee

  🇩🇪 1879–1940 · expresionismus / Bauhaus
• Bez obrázku
  Ernst Ludwig Kirchner

  🇩🇪 1880–1938 · expresionismus (Die Brücke)
• Bez obrázku
  Egon Schiele

  🇦🇹 1890–1918 · expresionismus
• Bez obrázku
  Edvard Munch

  🇳🇴 1863–1944 · expresionismus