Alfons Mucha

Život v kostce

Ivančice, Vídeň a Mnichov (1860–1887)

Alfons Maria Mucha se narodil 24. 7. 1860 v Ivančicích na jižní Moravě, které tehdy patřily k Rakouskému císařství. Otec byl soudním zřízencem. Ve dvanácti letech získal Alfons místo zpěváka v chrámovém sboru na Petrově a díky tomu mohl studovat na gymnáziu v Brně, kde se setkal s budoucím skladatelem Leošem Janáčkem. Ze školy musel v roce 1877 odejít. Podle Muchovy nadace ho tehdy v kostele nedaleko Ústí nad Orlicí zaujala barokní nástěnná malba místního malíře Jana Umlaufa a pochopil, že i současný umělec se může malováním uživit. V roce 1879 odjel do Vídně malovat divadelní dekorace a večer chodil na kurzy kreslení. Od roku 1883 vyzdoboval zámek Emmahof pro hraběte Khuena-Belasiho, který mu pak zaplatil studium na Akademii výtvarných umění v Mnichově (od 1885) a od roku 1887 na Académii Julian v Paříži.

Paříž a Gismonda (1887–1904)

V lednu 1889 hrabě podporu nečekaně ukončil a Mucha se v Paříži živil jako ilustrátor časopisů a knih. Zlom přišel o Vánocích 1894. V tiskárně Lemercier, kde vypomáhal s korekturami, nakreslil narychlo plakát pro herečku Sarah Bernhardtovou v roli Gismondy. Plakát vzbudil senzaci a Mucha podepsal s herečkou smlouvu na šest let. Následovaly další plakáty pro ni i reklamy pro firmy jako Moët & Chandon, Job nebo Lefèvre-Utile. Od roku 1896 vydával tiskař Champenois jeho dekorativní panó, první sérii Čtyři roční doby. V únoru 1897 měl první samostatnou výstavu v pařížské galerii Bodinière se 107 pracemi, v květnu následovala výstava v Salon des Cent se 448 díly a výběr z ní se představil i v pražském Topičově salonu. Navrhoval také šperky a interiéry, například klenotnictví Georgese Fouqueta v Rue Royale. Rakousko-uherská vláda ho pověřila prací pro Světovou výstavu v Paříži v roce 1900, kde vyzdobil pavilon Bosny a Hercegoviny. V roce 1902 vydal vzorník Documents décoratifs pro řemeslníky a umělce. O rok později se v Paříži seznámil se svou budoucí ženou Marií Chytilovou a v Praze navrhl výpravu ke Smetanově opeře Libuše pro Národní divadlo.

Amerika a Slovanská epopej (1904–1928)

V letech 1904–1910 opakovaně pobýval ve Spojených státech, učil a maloval portréty. Tam získal mecenáše, amerického podnikatele Charlese R. Crane, který od roku 1910 financoval jeho velký plán: cyklus obrazů o dějinách Slovanů. Mucha se v roce 1910 vrátil do Čech, pronajal si část zámku Zbiroh a začal pracovat na Slovanské epopeji. V roce 1911 dokončil výzdobu Primátorského salonu v pražském Obecním domě. Na Slovanskou epopej se připravoval i cestami do míst, která chtěl zachytit, mimo jiné do Ruska, Polska a na Balkán. V roce 1921 mělo velkou návštěvnost jeho výstava v Brooklynském muzeu v New Yorku. Pro nově vzniklé Československo navrhl v roce 1918 první poštovní známky a bankovky. Dne 21. 9. 1928 byl celý cyklus dvaceti pláten slavnostně předán městu Praha.

Poslední léta (1928–1939)

V roce 1928 se Mucha s rodinou přestěhoval do vily v pražské Bubenči. V roce 1931 navrhl barevné vitrážové okno pro katedrálu sv. Víta. Po obsazení Československa v březnu 1939 ho mezi prvními zatklo gestapo a vyslýchalo. Domů ho sice propustili, ale jeho zdraví se rychle zhoršilo. Zemřel 14. 7. 1939 v Praze, deset dní před 79. narozeninami. Pohřben je na Vyšehradském hřbitově.

Jak maloval

Mucha byl především kreslíř. Jeho pařížské plakáty a panó jsou barevné litografie (tisk z kamene, kdy se každá barva tiskne z vlastní desky), takže je typuje pevná obrysová linka a plochy jemných barev. Typický „styl Mucha“ stojí na harmonické kompozici, plynulých křivkách a tlumené paletě: krémové, pískové, šalvějově zelené a starorůžové místo křiklavých barev tehdejších plakátů. Ústřední postavou bývá žena v životní velikosti, kterou rámuje kruh, oblouk nebo ornament připomínající gotické okno. Vlasy, látky i rostliny se vlní do dekorativních smyček a vyplňují plochu. Plakát pro Gismondu přinesl nový formát: dlouhý úzký pruh vysoký skoro dva metry, s klidnou, téměř nehybnou postavou v životní velikosti. Pařížané byli zvyklí na křiklavé plakáty, a tak působil vznešeně. Úplně jinak pracoval na Slovanské epopeji. Obří plátna maloval temperou a olejem, s rozsáhlými davovými scénami, mlhavým světlem a symbolickými postavami vznášejícími se nad dějem. Panó stavěl do cyklů podle přírodních námětů, jako jsou roční nebo denní doby, aby se mohl jednotný styl opakovat. Své postupy shrnul ve vzorníku Documents décoratifs, kde ukazuje, jak z rostlinných motivů vzniká ornament.

Co se od Muchy naučit: 4 tipy pro akryl

• Pevná linka kolem tvarůAž barva zaschne, obtáhněte hlavní tvary tenkým štětcem tmavou, třeba hnědou nebo tmavě olivovou linkou. Postava i ornament se zpevní a obraz získá čistotu plakátu.
• Zarámujte motiv ornamentemZa hlavní motiv namalujte kruh, oblouk nebo jednoduchý rostlinný věnec. Oko se hned zastaví ve středu, motiv dostane prostor a obraz působí uceleně, i když je pozadí jednoduché.
• Tlumená paletaZkuste obraz postavit jen na čtyřech až pěti jemných tónech, třeba krémové, pískové, šalvějové a starorůžové. Příliš syté akrylové barvy ztlumíte kapkou bílé nebo trochou barvy doplňkové.
• Křivky, které plynouVlasy, látky a stonky malujte dlouhými plynulými křivkami, ideálně jedním tahem tenkým kulatým štětcem. Nechte je vyplnit prázdná místa plochy, kompozice se tím propojí a obraz bude působit klidně a uceleně.

Nejslavnější obrazy

Mucha vytvořil velké množství plakátů, panó, ilustrací a obrazů. Výběr ukazuje jeho nejznámější práce z Paříže, americký portrét i pozdní monumentální malbu. Plakáty a panó existují ve více tiscích, proto je mají různé sbírky. K rodnému městu se Mucha vrátil i ve Slovanské epopeji: jedno z pláten zachycuje tisk Bible kralické v Ivančicích (1914).

• 
  Slovanská epopej

  1910–1928 · cyklus 20 pláten · zámek Moravský Krumlov (zápůjčka hl. m. Prahy). Na obrázku první plátno Slované v pravlasti (1912).
• 
  Gismonda

  1894 · plakát, barevná litografie · tisky má např. Národní galerie Praha a Muchovo muzeum
• 
  Jaro ze série Čtyři roční doby

  1896 · dekorativní panó, barevná litografie · vystaveno v Muchově muzeu
• 
  Job

  1896 · reklamní plakát, barevná litografie
• 
  Portrét Josephine Crane-Bradleyové jako Slavie

  1908 · olej na plátně · Národní galerie Praha

Kde vidět jeho obrazy naživo

Muchovo dílo uvidíte nejlépe přímo v Česku: v Praze jsou dvě muzea věnovaná jen jemu a Slovanská epopej je vystavená na jižní Moravě, nedaleko jeho rodných Ivančic. Stav jsme ověřovali na webech institucí 15. 10. 2026.

V Praze působí dvě různá muzea Muchova díla: Muchovo muzeum v Panské ulici (provozuje Muchovo Muzeum s.r.o.) a Mucha Foundation Art Museum v paláci Savarin, které podporuje Muchova nadace a rodina. Slovanská epopej je podle zprávy ČTK ze září 2025 zapůjčena do Moravského Krumlova do roku 2031; v roce 2028 ji má Praha na deset měsíců vystavit ke 100. výročí dokončení.

Zajímavosti

• Plakát Gismonda vznikl narychlo o Vánocích 1894, protože ostatní výtvarníci tiskárny Lemercier byli na dovolené. Podle Muchova muzea ho pak sběratelé tajně strhávali ze zdí nebo podpláceli vylepovače.
• Mucha navrhl v roce 1918 první poštovní známky a bankovky nově vzniklého Československa, krátce po vyhlášení samostatného státu. Jeho práci najdete i v katedrále sv. Víta, kde je od roku 1931 jeho barevné vitrážové okno.
• Největší plátna Slovanské epopeje měří zhruba 6 × 8 metrů. Mucha cyklus věnoval Praze pod podmínkou, že pro něj postaví důstojné výstavní prostory; ty dodnes nevznikly.
• V cyklu Čtyři umění (1898) nespojil tanec, malířství, poezii a hudbu s obvyklými atributy, ale s denními dobami: tanec s ránem, malířství s polednem, poezii s večerem a hudbu s nocí.
• Jeho prvním velkým mecenášem byl hrabě Khuen-Belasi, který mu platil studia v Mnichově i v Paříži. Druhým byl Američan Charles R. Crane, který financoval Slovanskou epopej.

Související malíři

• Bez obrázku
  Gustav Klimt

  🇦🇹 1862–1918 · secese
• Bez obrázku
  Jan Zrzavý

  🇨🇿 1890–1977 · symbolismus / modernismus
• Bez obrázku
  Arnold Böcklin

  🇨🇭 1827–1901 · symbolismus
• Bez obrázku
  Katsušika Hokusai

  🇯🇵 1760–1849 · ukiyo-e