Opona Národního divadla

Co obraz zobrazuje

Opona zobrazuje velkou alegorickou scénu na téma, které zadavatel nazval „Obětavost národa českého buduje chrám dramatickému umění“. Děj se odehrává na schodech před monumentální kamennou architekturou se sloupy, za kterou se otevírá krajina. Uprostřed sedí a stojí ženské postavy s předměty, které představují divadlo. Bývají vykládány jako Slavie, ztělesnění Slovanstva, nebo jako alegorie dramatických žánrů, tragédie a komedie. Zleva i zprava k nim přicházejí řemeslníci, umělci a dárci s penězi a dary na stavbu divadla. Nad celou skupinou se vznáší okřídlená postava Génia, označovaná také jako Sláva Čechie. Dolní okraj lemuje dekorativní pás s nahými chlapci, kteří drží znaky českých krajů. Barevnost je vzdušná a světlá, s jemnými šedými a zlatavými tóny, které podle restaurátorů připomínají krajinomalbu Camilla Corota.

Příběh vzniku

Národní divadlo bylo poprvé otevřeno 11. 6. 1881. O dva měsíce později, 12. 8. 1881, ho zachvátil požár, který zničil střechu, hlediště, jeviště i první oponu od Františka Ženíška. Na novou oponu byla vypsána další soutěž. Podle studie v časopise Staletá Praha chtěl zakázku Ladislav Rieger nejdřív svěřit slovinskému malíři Janezu Šubičovi, ten ale odmítl. Oslovený Vojtěch Hynais si před začátkem práce vyžádal souhlas Ženíška.

Smlouva byla přísná. Hynais musel oponu malovat výhradně v Praze, na vlastní náklady opatřit plátno, rám, lešení a barvy a odevzdat skicu v březnu 1883. Hotové dílo měl předat do 1. 9. 1883, nejpozději do 15. září, jinak by platil pokutu 400 zlatých za každý týden. Odměna činila 9 000 zlatých. Návrh připravil ještě v Paříži, kde ho konzultoval i se svým učitelem Jeanem-Léonem Gérômem. Samotné plátno namaloval v provizorní dřevěné budově v Praze s pomocníky, malíři Adrienem Karbowskym a Gabrielem Desrivièrem, a pravděpodobně i Václavem Sochorem.

Komise oponu nepřijala. Vadila jí šedavá barevnost, neslovansky štíhlé postavy, jejich civilní oblečení i zasazení scény do architektury. Opona přesto musela být kvůli časové tísni zavěšena a už nikdy nebyla sňata. Divadlo bylo znovu otevřeno v roce 1883 a mezi Hynaisem a stavebním sborem se rozběhl několikaletý spor. Veřejnost oponu přijala hned.

V 80. letech 20. století byla opona při rekonstrukci divadla šest let restaurována v ateliérech na Barrandově. V roce 2009 ji osm restaurátorů za šest týdnů letních prázdnin opravilo přímo v divadle z lešení. Zásah za zhruba milion korun zaplatila mecenáška Dadja Altenburg-Kohlová.

Proč je tak slavný

Největší závěsný obraz 19. století u nás

Restaurátoři z roku 2009 ji označují za největší závěsný obraz z 19. století v Česku. Měří téměř 11 × 12,5 m.

Příběh odmítnutého díla

Oponu objednavatel nikdy formálně nepřijal, přesto visí v divadle přes 140 let. Je to jedno z mála českých děl, které obhájilo publikum proti komisi.

Pařížská modelka v pražském divadle

Génius nad scénou má podobu Suzanne Valadon, pozdější francouzské malířky. Tento detail spojuje českou národní stavbu s Montmartrem.

Co si z obrazu vzít pro vlastní malbu

Hynais maloval oponu podle francouzské tradice jako jednu velkou scénu. Hlavní figury stojí v pásu přes celou šíři plátna, nad nimi se klene architektura a nahoře se vznáší jediná letící postava, která celek spojuje do trojúhelníku. Popředí s hlavními postavami je propracované hustou barvou, pozadí s krajinou a architekturou malíř podle restaurátorů pojal úsporně, protože se na oponu dívá z velké vzdálenosti. Pro vlastní malbu si z toho můžete vzít rozdělení na detailní popředí a zjednodušené pozadí, světlou a vzdušnou paletu a jeden výrazný prvek nahoře, který vede oko přes celý obraz.

Paleta

• Olovnatá běloba (krémová)
  #E9DFC8
• Žlutý okr
  #C0A781
• Kobaltová modř
  #5A6F8F
• Svinibrodská zeleň
  #6E8B6A
• Alizarinová červeň
  #A3484A
• Teplá šedohnědá
  #786A52

Názvy pigmentů vycházejí z laboratorního průzkumu opony (2009), odstíny HEX jsou orientačně odečtené z reprodukce.

Detail dopředu, zkratka dozadu

Postavy v popředí propracujte, krajinu a architekturu vzadu jen naznačte několika tahy. Obraz tím získá hloubku a ušetříte čas.

Malujte alla prima

Zkuste položit barvu napoprvé a hned v konečném odstínu, bez vrstvení. Akryl schne rychle, a tak tato technika k němu sedne.

Jeden prvek nahoře

Do horní části obrazu dejte jeden výrazný motiv, ptáka, mrak nebo postavu. Spojí spodní scénu a dá jí lehkost.

Chci namalovat vlastní obraz inspirovaný Hynaisovou oponou

Na malířském večeru ArtMoment si za tři hodiny namalujete vlastní obraz s lektorem, i když jste nikdy nemalovali. Vyberte si nejbližší termín nebo zážitek, který vás láká.

Jak ho vidět naživo

Opona visí v historické budově Národního divadla na Národní třídě v Praze. Mezi jevištěm a hledištěm jsou tři opony: železná protipožární, Hynaisova malovaná a červená sametová. Zda bude malovaná opona při vaší návštěvě spuštěná, závisí na provozu jeviště. Budovu si můžete prohlédnout s komentovanou prohlídkou, kterou Národní divadlo pořádá pro jednotlivce i skupiny. Termíny a vstupenky najdete na oficiálním webu Národního divadla.

Ve foyeru téže budovy jsou lunety cyklu Vlast podle návrhů Mikoláše Alše. Další Hynaisovy obrazy, například Paridův soud, vlastní Národní galerie Praha. Přehled najdete na stránce Vojtěch Hynais: život a obrazy.

Zajímavosti a mýty

• Opona budí dojem gobelínu, ve skutečnosti je to olejomalba na plátně. Váží asi 180 kg.
• Restaurátoři našli na spodním okraji asi čtyři postavy, které Hynais nedokončil: mají kresbu a podmalbu, ale chybí jim modelace. Zda šlo o záměr, nebo o časovou tíseň, není jasné.
• Plátno mění rozměr podle vlhkosti v hledišti. Při měření v roce 2009 se jeho celková dilatace pohybovala kolem 6 cm.
• První oponu Národního divadla namaloval František Ženíšek. Shořela při požáru 12. 8. 1881, dochovaly se jen fotografie a studie.

Další díla autora

• 
  Paridův soud

  1892 · Národní galerie Praha
• 
  Pohled z pařížského ateliéru

  1891 · Národní galerie Praha
• 
  Podobizna T. G. Masaryka

  1919 · Národní galerie Praha
• 
  Podobizna umělcovy matky

  1883 · Národní galerie Praha

Podobné obrazy

• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Mistr Jan Hus na kostnickém koncilu

  Václav Brožík · 1883 · akademismus
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Zrození Venuše

  William-Adolphe Bouguereau · 1879 · akademismus
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Paní ze Shalottu

  John William Waterhouse · 1888 · prerafaelité
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Setkání Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem

  Mikoláš Aleš · 1878 · romantismus