Katsushika Hokusai

Život v kostce

Dětství v Edu a dílna Katsukawy (1760–1794)

Hokusai se narodil 31. 10. 1760 podle západního kalendáře, v japonském lunárním kalendáři to byl 23. den 9. měsíce 10. roku éry Hóreki. Přišel na svět ve čtvrti Honjo ve městě Edo, dnešním Tokiu, na východním břehu řeky Sumida. Jako dítě se jmenoval Tokitaró, později Tecuzó. Podle tradice ho adoptoval Nakadžima Ise, výrobce zrcadel pro šógunův dvůr. Kreslit začal kolem šesti let, ve dvanácti pracoval v půjčovně knih a ve čtrnácti se učil řezat dřevěné tiskové desky. V roce 1778 nastoupil do dílny Katsukawy Shunshóa, slavného autora portrétů herců divadla kabuki, a dostal jméno Shunró. První listy s herci vydal v roce 1779. Za život používal přes třicet uměleckých jmen a změny jména často provázely změnu stylu.

Vlastní cesta: Sóri, ilustrace a Hokusai manga (1794–1829)

V roce 1794 odešel z Katsukawovy školy a začal tvořit pod jménem Sóri, převzatým od dekorativní školy rinpa. Maloval tehdy hlavně tisky surimono (soukromé luxusní listy k zvláštním příležitostem) a ilustrace ke sbírkám žertovných básní. V roce 1798 se osamostatnil a prohlásil, že už nebude patřit k žádné škole. Na počátku 19. století začal používat jméno Katsushika Hokusai: Katsushika je okres, odkud pocházel, Hokusai znamená „severní ateliér“. V letech 1804–1811 ilustroval populární romány jomihon, mimo jiné s autorem Takizawou Bakinem, a pracoval přitom jen s černou tuší v různé síle. V roce 1814 vyšel první svazek Hokusai manga, sbírky skic lidí, zvířat, rostlin a předmětů. Měla sloužit jako učebnice pro žáky i jako vzorník pro řemeslníky, celkem vyšlo patnáct svazků, poslední tři až po jeho smrti.

Hora Fudži a vrchol slávy (1830–1834)

Kolem roku 1830, ve věku přes sedmdesát let, vydal sérii barevných dřevořezů Třicet šest pohledů na horu Fudži. Patří do ní Velká vlna u Kanagawy i list Jižní vítr, jasné nebe, známý jako Červená Fudži. Série měla takový úspěch, že k ní později přibylo deset dalších listů. Sumida Hokusai Museum uvádí, že krajinomalba do té doby v ukiyo-e jako samostatný žánr neexistovala a Hokusai ji prosadil. Ve stejných letech vznikly série vodopádů, mostů a duchů i velké listy květin a ptáků. Pro modré tóny využíval i dovážený pigment pruskou modř.

„Starý muž posedlý malováním“ (1834–1849)

V roce 1834 vydal knihu Sto pohledů na horu Fudži a podepisoval se jako Gakjó Rodžin Manji, tedy starý muž posedlý malováním. V doslovu napsal, že nic z toho, co nakreslil před sedmdesátkou, nestojí za řeč, a že by do sta let chtěl dojít k opravdovému mistrovství. Další roky se věnoval hlavně malbě na hedvábí a papír a námětům z japonských a čínských legend. Maloval do posledních měsíců, z roku 1849 pochází například obraz Černý Šóki. Na jaře 1849 onemocněl a zemřel 10. 5. 1849 v Edu ve věku 88 let. Podle tradice si před smrtí přál ještě pět let života, aby se mohl stát skutečným malířem. Skutečnou světovou slávu mu přinesla až móda japonského umění v Evropě ve druhé polovině 19. století. Jeho grafiky sbírali a studovali Vincent van Gogh, Edgar Degas i Paul Gauguin a Henri Rivière podle jeho vzoru vytvořil sérii litografií Třicet šest pohledů na Eiffelovu věž. Mladší krajinář Utagawa Hiroshige na Hokusaiovy pohledy na Fudži navázal vlastními sériemi.

Jak maloval

Většinu slavných listů Hokusai nenatiskl sám. Kreslil předlohy tuší na tenký papír, řezbáři podle nich vyřezali dřevěné desky a tiskaři každou barvu otiskli z jiné desky. Výsledku se říká nišiki-e (vícebarevný dřevořez). Hokusai na kvalitu řezu dbal a v dopisech nakladatelům si stěžoval, když řezbář změnil tvar očí nebo nosu. Jeho krajiny stojí na silné kresbě: jasná kontura, velké plochy čisté barvy bez stínování a výrazná silueta. Ze západních rytin převzal lineární perspektivu a práci s hloubkou, což bylo v Japonsku tehdy neobvyklé. Kompozice staví na kontrastu měřítek, na Velké vlně je posvátná hora Fudži jen malým trojúhelníkem v prohlubni vlny. Na barvách šetřil, celé listy postavil na několika odstínech modré, na indigu a pruské modři. Vodu a mraky stylizoval do opakovaných tvarů, pěna vlny se rozpadá do drobných „drápů“. Jako malíř pracoval tuší a barvami na hedvábí a papíře a v pozdních letech volil rozmáchlejší tahy štětce.

Co se od Hokusaie naučit: 4 tipy pro akryl

• Malujte jednou barvouZkuste obraz postavit hlavně na jedné barvě, třeba na modré. Smíchejte si z ní pět odstínů od skoro bílé po tmavou a pracujte jen s nimi. Obraz bude působit soudržně a vyniknou tvary.
• Velké popředí, malá dálkaDejte do popředí něco velkého a výrazného a hlavní motiv nechte v dálce malý. Kontrast měřítek vytvoří hloubku a obraz bude mít napětí, i když námět bude prostý.
• Kontura jako u dřevořezuKdyž barva zaschne, obtáhněte hlavní tvary tenkou tmavou linkou ředěným akrylem. Plochy uvnitř nechte čisté a bez stínování. Obraz dostane grafickou čistotu japonského tisku.
• Opakujte jeden tvarVodu, trávu nebo mraky nemalujte nahodile. Zvolte si jeden jednoduchý tvar, třeba oblouk nebo vlnku, a opakujte ho v různých velikostech. Vznikne rytmus, který oko vede po obraze.

Chci malovat jako Katsushika Hokusai

Na malířském večeru ArtMoment si za tři hodiny namalujete vlastní obraz s lektorem, i když jste nikdy nemalovali. Vyberte si nejbližší termín nebo zážitek, který vás láká.

Nejslavnější obrazy

Hokusai je nejznámější jako autor barevných dřevořezů, které vycházely v mnoha otiscích, takže jejich exempláře mají různá muzea. Byl ale také malířem a ilustrátorem knih. Uvádíme otisky a obrazy z Metropolitan Museum of Art, které je zveřejňuje jako volné dílo.

• 
  Velká vlna u Kanagawy

  kolem 1830–1832 · barevný dřevořez, otisky mj. v Metropolitan Museum (New York), British Museum (Londýn) a MAK (Vídeň)
• 
  Jižní vítr, jasné nebe (Červená Fudži)

  kolem 1830–1832 · ze série Třicet šest pohledů na horu Fudži, otisk v Metropolitan Museum, New York
• 
  Bouře pod vrcholem hory

  kolem 1830–1832 · ze série Třicet šest pohledů na horu Fudži, otisk v Metropolitan Museum, New York
• 
  Kohouti

  1838 · závěsný svitek, tuš a barvy na hedvábí, Metropolitan Museum, New York
• 
  Černý Šóki

  1849 · závěsný svitek, tuš na papíře, Metropolitan Museum, New York

Kde vidět jeho obrazy naživo

Hokusaiovy dřevořezy vycházely v mnoha otiscích, proto je mají sbírky po celém světě. Grafiky na papíře jsou citlivé na světlo a muzea je vystavují jen po kratší dobu, často na dočasných výstavách. Stav jsme kontrolovali na webech muzeí 21. 10. 2026. Před cestou si aktuální výstavu vždy ověřte.

Nejblíž Praze je otisk Velké vlny ve sbírce vídeňského muzea MAK. Grafiky se kvůli citlivosti papíru ukazují jen střídavě, takže před návštěvou zkontrolujte program muzea.

Zajímavosti

• Velká vlna je podepsaná jménem „Hokusai aratame Iitsu hitsu“, tedy „namaloval Iitsu, dříve Hokusai“. Jméno Iitsu používal Hokusai zhruba od roku 1820.
• Hokusai se podle Sumida Hokusai Museum stěhoval víc než devadesátkrát. Většinu života ale prožil ve čtvrti Sumida, kde se narodil.
• Muzeum v Sumidě uvádí, že se dožil devadesáti let. Jde o tradiční japonské počítání věku, kdy je novorozenci jeden rok. Podle západního počítání mu bylo 88.
• Velká vlna podle Metropolitan Museum inspirovala skladatele Clauda Debussyho při psaní symfonické skladby Moře (La Mer).
• Hokusaiovy skici z Hokusai manga se v Evropě objevily už za jeho života. Široce známým se jeho jméno stalo po Světové výstavě v Paříži v roce 1867, kdy Evropu zachvátila móda japonského umění.

Související malíři

• Bez obrázku
  Utagawa Hiroshige

  🇯🇵 1797–1858 · ukiyo-e
• Bez obrázku
  John Constable

  🇬🇧 1776–1837 · romantismus
• Bez obrázku
  Caspar David Friedrich

  🇩🇪 1774–1840 · romantismus
• Bez obrázku
  Théodore Géricault

  🇫🇷 1791–1824 · romantismus