Jackson Pollock

Život v kostce

Dětství na Západě a studium v New Yorku (1912–1935)

Paul Jackson Pollock se narodil 28. 1. 1912 v městečku Cody ve Wyomingu jako nejmladší z pěti bratrů. Rodina se často stěhovala za prací otce, zeměměřiče, a Jackson vyrůstal v Arizoně a Kalifornii. Na cestách s otcem poznával umění původních obyvatel Ameriky. V Los Angeles ho vyloučili ze střední školy. V roce 1930 odjel za nejstarším bratrem Charlesem do New Yorku a oba studovali na Art Students League u malíře Thomase Harta Bentona. Od Bentona si Pollock vzal hlavně smysl pro rytmus a velký formát. Silně na něj zapůsobili také mexičtí muralisté, především José Clemente Orozco.

Hledání vlastní cesty (1936–1946)

V roce 1936 se Pollock v newyorské dílně mexického malíře Davida Alfara Siqueirose poprvé setkal s tekutou průmyslovou barvou, kterou lze lít a stříkat. V letech 1938–1942 pracoval pro státní umělecký program Federal Art Project, který za hospodářské krize zaměstnával výtvarníky. V roce 1943 podepsal smlouvu s galeristkou Peggy Guggenheimovou a pro její dům namaloval obraz Mural, široký přes šest metrů. V roce 1945 se oženil s malířkou Lee Krasnerovou a ještě téhož podzimu se manželé přestěhovali do osady Springs na Long Islandu. Stodolu u domu si Pollock upravil na ateliér.

Kapané obrazy (1947–1950)

Ve springském ateliéru rozvinul techniku, která ho proslavila. Plátno přestal napínat na stojan a rozložil ho na podlahu, chodil kolem něj a barvu na něj lil, kapal a stříkal z plechovky nebo z klacku. Nejslavnější obrazy vznikly v letech 1947–1950, například Podzimní rytmus nebo Jedna: Číslo 31, 1950. Místo názvů začal obrazy číslovat, aby divák nehledal žádný příběh. V srpnu 1949 mu časopis Life věnoval článek s otázkou, zda je největším žijícím malířem Spojených států. V roce 1950 ho při práci fotografoval a natáčel Hans Namuth a záběry tvořícího Pollocka obletěly svět.

Poslední roky (1951–1956)

Na vrcholu slávy kapání opustil. Kolem roku 1951 maloval černou barvou na plátno bez podkladové vrstvy a do obrazů se vracely náznaky postav. Později se k barvě vrátil a v roce 1952 dokončil velký obraz Modré tyče. Celý život však bojoval s alkoholismem a od poloviny 50. let maloval jen výjimečně. Zemřel 11. 8. 1956 ve věku 44 let při autonehodě nedaleko svého domu ve Springs. Ještě v prosinci téhož roku mu Museum of Modern Art uspořádalo pamětní výstavu. Lee Krasnerová pak až do své smrti spravovala jeho pozůstalost a dům s ateliérem je dnes muzeem. Další velkou retrospektivu připravila MoMA v roce 1967 a v letech 1998–1999 putovala Pollockova výstava z New Yorku do londýnské Tate.

Odkaz

Pollockův způsob práce ovlivnil celou generaci. Malíři barevného pole Helen Frankenthalerová a Morris Louis převzali jeho nápad nechat barvu vsakovat do nenapnutého plátna, Frank Stella zase kompozici rozprostřenou rovnoměrně přes celý obraz. Pro umělce happeningů a performance, jako byl Allan Kaprow, se stal vzorem tím, že za dílo považoval i samotný proces tvorby. Kritik Clement Greenberg v něm viděl vrchol vývoje moderní malby. Jiní kritici jeho obrazy naopak odmítali jako nahodilou směs skvrn a spor o to, kolik je v kapání kontroly a kolik náhody, se vede dodnes.

Jak maloval

Pollock opustil stojan, paletu i klasický štětec. Nenapnuté plátno připíchl na podlahu nebo na zeď a pracoval na něm ze všech čtyř stran, takže byl doslova uvnitř obrazu. Používal hlavně syntetické emaily (rychleschnoucí průmyslové barvy na bázi pryskyřic, jaké se prodávaly na natírání domů), které tekly v souvislých stružkách. Nanášel je ztvrdlými štětci, klacky, lžícemi i kuchyňskou stříkačkou a do barvy občas přimíchal písek nebo úlomky skla. Celé plátno pokryl rovnoměrnou sítí linií bez jednoho středu (tomu se říká all-over, tedy kompozice přes celou plochu). Výsledek nebyl dílem náhody: Pollock tah ovládal pohybem celého těla a výtvarná kritika pro tento způsob malby začala používat označení akční malba. Na rozdíl od surrealistů, kteří psali a kreslili „automaticky“ v malém formátu, převedl gesto do měřítka celé stěny. Barvy volil podle období: vrcholná plátna z roku 1950 kombinují černou, bílou, šedou a rezavě hnědou, jinde přidal hliníkovou stříbřenku, která odráží světlo. Velký formát byl záměr. Pollock chtěl, aby obraz diváka obklopil jako prostředí, ne aby se na něj díval jako z okna.

Co se od Pollocka naučit: 4 tipy pro akryl

• Malujte vleže na podlazePoložte plátno na zem nebo na stůl a obcházejte ho. Barvu necháte téct z větší výšky a uvidíte, jak se linie mění podle rychlosti pohybu ruky.
• Zřeďte akryl do tekutaAkryl rozmíchejte s vodou nebo s ředidlem pro lití (pouring medium) do konzistence smetany. Lijte ho z kelímku nebo z klacíku a zkuste tenké i silné stružky.
• Pokryjte celou plochuNevytvářejte jeden hlavní motiv uprostřed. Rozložte linie rovnoměrně až k okrajům, aby oko po obraze putovalo a nikde se nezastavilo.
• Vrstvěte barvy postupněZačněte tmavou sítí linií, nechte ji zaschnout a teprve pak přidávejte světlejší odstíny. Vrstvy budou čitelné a barvy se nesmíchají do šedé.

Chci malovat jako Jackson Pollock

Na malířském večeru ArtMoment si za tři hodiny namalujete vlastní obraz s lektorem, i když jste nikdy nemalovali. Vyberte si nejbližší termín nebo zážitek, který vás láká.

Nejslavnější obrazy

Pollock zemřel v roce 1956, jeho díla jsou proto chráněna autorským právem do konce roku 2026. Obrázky jeho obrazů na této stránce neukazujeme. Každé dílo si můžete prohlédnout na webu galerie, která ho vlastní.

• Chráněné dílo, bez obrázku
  Podzimní rytmus (Číslo 30)

  1950 · Metropolitan Museum of Art, New York · Prohlédnout na webu galerie
• Chráněné dílo, bez obrázku
  Jedna: Číslo 31, 1950

  1950 · Museum of Modern Art, New York · Prohlédnout na webu galerie
• Chráněné dílo, bez obrázku
  Číslo 1, 1950 (Levandulová mlha)

  1950 · National Gallery of Art, Washington · Prohlédnout na webu galerie
• Chráněné dílo, bez obrázku
  Číslo 32, 1950

  1950 · Kunstsammlung Nordrhein-Westfalen (K20), Düsseldorf · Prohlédnout na webu galerie
• Chráněné dílo, bez obrázku
  Alchymie

  1947 · Peggy Guggenheim Collection, Benátky · Prohlédnout na webu galerie
• Chráněné dílo, bez obrázku
  Modré tyče (Číslo 11, 1952)

  1952 · National Gallery of Australia, Canberra · Na webu galerie

Kde vidět jeho obrazy naživo

Nejvíc Pollockových obrazů mají muzea v USA. V Evropě je jeho hlavní dílo k vidění v Düsseldorfu a v Benátkách. Stav vystavení jsme ověřovali na webech galerií 21. 10. 2026. Expozice se mění, proto si ji před cestou vždy ověřte.

Nejblíž Praze: v Česku ani v okolních zemích jsme žádný Pollockův obraz ve stálé expozici neověřili. Nejbližší ověřené místo je Kunstsammlung Nordrhein-Westfalen v Düsseldorfu.

Zajímavosti

• Pollock obrazům místo názvů dával čísla. Proto se jeho nejslavnější plátna jmenují třeba Číslo 30 nebo Číslo 31, 1950, a názvy jako Podzimní rytmus dostala až dodatečně.
• Obraz Levandulová mlha neobsahuje žádnou levandulovou barvu. Název podle washingtonské National Gallery of Art navrhl kritik a odkazuje na celkový dojem světla, ne na pigment.
• Modré tyče koupila v roce 1973 australská národní galerie za 1,3 milionu australských dolarů. Nákup vyvolal v Austrálii velkou veřejnou debatu o tom, zda stát utrácí rozumně.
• Podlaha Pollockova ateliéru ve Springs byla léta zakrytá. Po jejím odkrytí se ukázaly stopy barev, které lze přiřadit ke konkrétním obrazům, a ateliér si dnes můžete prohlédnout.
• Časopis Time Pollocka v roce 1956 nazval „Jack the Dripper“, tedy volně „Jack Kapač“. Přezdívka narážela na jeho techniku kapání barvy.

Související malíři

• Bez obrázku
  Mark Rothko

  🇺🇸 1903–1970 · abstraktní expresionismus
• Bez obrázku
  Willem de Kooning

  🇺🇸 1904–1997 · abstraktní expresionismus
• Bez obrázku
  František Kupka

  🇨🇿 1871–1957 · abstrakce
• Bez obrázku
  Piet Mondrian

  🇳🇱 1872–1944 · neoplasticismus / De Stijl