Tanec

Co obraz zobrazuje

Pět nahých postav tančí v kruhu na zeleném pahorku. Těla jsou namalovaná sytou červenooranžovou, obrysy mají tmavé a tvary zjednodušené na několik plynulých linií. Pozadí tvoří jen dvě plochy: tmavomodré nebe a zelená zaoblená země. Chybí stíny, stromy i jakékoli podrobnosti krajiny. Postavy se drží za ruce a jejich těla se ohýbají, napínají a odrážejí od země, takže kruh působí, jako by se otáčel. Vlevo je nejvyšší postava, která tah kruhu vede, vpravo se postavy prohýbají dozadu. Vpředu jedna tanečnice padá dopředu a natahuje paži k sousedce. Jejich ruce se ale nedotýkají a kruh v tomto místě zůstává otevřený. Obraz je obrovský, měří skoro čtyři metry na šířku, a postavy jsou tak téměř v životní velikosti.

Ruce, které se nedotknou

Vpředu se ruce dvou tanečnic míjejí o kousek. Je to jediné místo, kde se kruh nespojí. Mezera dodává obrazu napětí a vtahuje diváka, jako by měl kruh uzavřít on.

Postava, která vede tanec

Nejvyšší postava vlevo stojí zády k nám a celým tělem se opírá do pohybu. Její dlouhá záda a paže tvoří jeden oblouk. Matisse ji namaloval jen několika linkami a plochou barvy.

Zelený pahorek

Země je jen zelená zakřivená plocha. Chodidla tanečnic se jí sotva dotýkají a některá se od ní odrážejí. Zakřivení pahorku opakuje oblouk, který tvoří tančící kruh.

Hlava skloněná do pohybu

Tváře postav jsou jen naznačené. Hlava tanečnice vpravo nahoře se sklání k rameni a zdůrazňuje směr otáčení. Tmavé obrysy oddělují červené tělo od modrého nebe bez jakéhokoli přechodu.

Příběh vzniku

Ruský obchodník a sběratel Sergej Ščukin patřil k nejvýznamnějším Matissovým podporovatelům. V roce 1909 si u něj objednal dva velké dekorativní panely, Tanec a Hudbu, pro schodiště svého moskevského paláce. Matisse začátkem roku 1909 namaloval v Paříži první verzi Tance v plné velikosti. Je světlejší, s bledě růžovými těly a méně propracovanými detaily. Dnes se jí říká Tanec (I) a vlastní ji Museum of Modern Art v New Yorku.

Konečná verze vznikla v roce 1910. Matisse v ní barvy vyhrotil: těla zčervenala, nebe ztmavlo a pohyb postav zesílil. Na podzim 1910 vystavil Tanec spolu s Hudbou na pařížském Podzimním salonu. Přijetí bylo spíš chladné a Ščukin chvíli váhal, nakonec ale zakázku převzal. Panely pak visely na schodišti jeho moskevského domu.

Po revoluci v roce 1917 přišel Ščukin o majetek. Jeho sbírku znárodnil dekret z 8. 11. 1918, sám odešel do Paříže. Ze sbírky se stalo Muzeum nového západního umění v Moskvě. V roce 1948 ho Stalinova vláda zavřela a díla rozdělila mezi moskevské Puškinovo muzeum a Ermitáž v Leningradu, dnešním Petrohradu. Tanec a Hudba připadly Ermitáži, kde jsou dodnes.

Druhý panel, Hudba, zobrazuje pět postav ve stejných barvách: jedna hraje na housle, druhá na flétnu a ostatní sedí na zeleném pahorku a zpívají. Podle dostupných popisů ho Matisse maloval bez přípravných skic a na plátně jsou vidět stopy jeho úprav. V roce 1911 přijel Matisse do Moskvy a na Ščukinovo pozvání dohlížel na instalaci obou panelů. Ščukin svůj dům už od roku 1909 v neděli otevíral veřejnosti, takže Tanec v Moskvě viděla i řada mladých ruských malířů. Jeho sbírka čítala přes 250 obrazů francouzských malířů, od Moneta po Picassa.

Studijní Tanec (I) odešel jinou cestou. Do MoMA ho v roce 1963 věnoval Nelson A. Rockefeller na počest Alfreda H. Barra Jr.

Proč je tak slavný

Barva místo popisu

Tři plochy barvy, červená, modrá a zelená, stačí na celý obraz. Tanec bývá uváděn jako jeden z vrcholů fauvismu a zlomový bod Matissovy tvorby.

Pohyb zachycený linkou

Postavy bez detailů působí, jako by se kruh skutečně točil, přestože obraz tvoří jen několik linií a ploch.

Dvě verze v plné velikosti

První verze v MoMA a konečná v Ermitáži ukazují, jak Matisse obraz během jednoho roku proměnil: z bledé studie se stal plamenný obraz v sytých barvách.

Co si z obrazu vzít pro vlastní malbu

Kompozice stojí na kruhu, který se natahuje přes celou šířku plátna. Postavy jsou rozmístěné na jeho obvodu tak, aby se oko pohybovalo dokola a nikde se nezastavilo. Pahorek dole opakuje jeho oblouk a drží celek na místě. Obraz pracuje se třemi barevnými plochami: teplé postavy proti studenému pozadí vystupují dopředu. Pro vlastní malbu si z toho vezměte hlavně odvahu ubrat: méně barev, méně detailů a silnější tvar.

Paleta

• Rumělková červená
  #B44B33
• Tmavá ultramarínová
  #243957
• Kobaltová modř
  #2D496F
• Smaragdově zelená
  #385C5E
• Šedozelená
  #4A665E
• Hnědočervená
  #663230

Barvy jsou orientačně odečtené z digitální reprodukce a od originálu se mohou lišit.

Tři plochy barvy

Rozdělte plátno na dvě až tři velké jednolité plochy, třeba nebe a zemi, a teprve na ně položte hlavní motiv. Obraz bude působit klidně a silně zároveň.

Teplá proti studené

Postavu nebo předmět namalujte teplou barvou a pozadí studenou. Teplý tvar vystoupí dopředu, i když nemá žádný stín.

Obrys jedním tahem

Tvary obtáhněte řidší tmavou barvou jedním plynulým pohybem. Nezáleží na přesnosti, ale na rytmu linky.

Chci namalovat svůj Tanec

Na malířském večeru ArtMoment si za tři hodiny namalujete vlastní obraz s lektorem, i když jste nikdy nemalovali. Vyberte si nejbližší termín nebo zážitek, který vás láká.

Jak ho vidět naživo

Konečná verze Tance patří Státní Ermitáži v Petrohradu. Aktuální stav vystavení jsme na webu muzea k 23. 10. 2026 ověřit nedokázali.

Snáze dostupná je první verze, Tanec (I) z roku 1909. Visí v Museum of Modern Art, 11 West 53 Street, New York, a k 23. 10. 2026 je podle webu muzea vystavená v 5. patře v sále 506. Vstupenky kupte předem na oficiálním webu MoMA, ne u přeprodejců.

Nejbližší dílo autora od Prahy: Matissův obraz Joaquina (1911) vlastní Národní galerie Praha. Vystavení si ověřte u galerie. Další galerie najdete na stránce o Henrim Matissovi.

Zajímavosti a mýty

• Tanec vznikl ve dvou verzích téměř stejné velikosti. Studie z roku 1909 je v MoMA, konečná verze z roku 1910 v Ermitáži.
• Do roku 1917 visel Tanec spolu s Hudbou na schodišti moskevského paláce Sergeje Ščukina.
• Záměna: nástěnná malba Tanec v Barnes Foundation ve Filadelfii je jiné dílo. Matisse ji vytvořil pro Alberta C. Barnese a instalována byla v roce 1933.
• Matisse zemřel v roce 1954, jeho díla jsou proto v Evropě od 1. 1. 2025 volným dílem.

Další díla autora

• 
  Radost života

  1905–1906 · Barnes Foundation, Philadelphia
• 
  Žena s kloboukem

  1905 · San Francisco Museum of Modern Art
• 
  Červený ateliér

  1911 · Museum of Modern Art, New York
• 
  Joaquina

  1911 · Národní galerie Praha

Podobné obrazy

• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Modrý kůň I

  Franz Marc · 1911 · expresionismus (Der Blaue Reiter)
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Pohled na Prahu z Letné

  Antonín Slavíček · 1908 · impresionismus
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Lekníny

  Claude Monet · 1914–1926 · impresionismus
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Smrt a dívka

  Egon Schiele · 1915 · expresionismus