Kleopatra

Co obraz zobrazuje

Jan Zrzavý zemřel v roce 1977 a jeho dílo je chráněné autorským právem, reprodukci proto neukazujeme. Obraz si můžete prohlédnout v katalogu Národní galerie Praha. V popředí velkého, téměř čtvercového obrazu pololeží na zlatozelené řasené drapérii postava egyptské královny Kleopatry. Její tělo je celé jasně rudé a tvary jsou zjednodušené, takže připomíná spíš loutku nebo sošku než skutečnou ženu. Vlevo od ní stojí na podstavci velká nádoba. Pozadí tvoří noční krajina s palmami, osvětlená zlatým měsícem, a vpravo dvě pyramidy. Zrzavý tu nevypráví žádný děj. Obraz stojí na několika jasně oddělených prvcích, z nichž má každý podle Národní galerie i Zrzavého barevné teorie svůj symbolický význam.

Příběh vzniku

Postava Kleopatry provázela Jana Zrzavého půl století. Podle Národní galerie Praha vznikaly první verze obrazu už od roku 1907. Kreslil ji uhlem v roce 1912 a znovu v roce 1919. Podle kresby z roku 1919 namaloval v roce 1940 olejovou verzi, ve které má Kleopatra podobu svůdné ženy, femme fatale s koketním úsměvem a sklenicí červeného vína v ruce.

Finální obraz začal Zrzavý malovat v roce 1942 a s přestávkami na něm pracoval až do roku 1957. Většinu té doby žil ve Vodňanech na jihu Čech. Postupně z kompozice odstranil doslovné detaily a dopracoval se k střízlivé, promyšlené skladbě několika symbolů. Česká Wikipedie připomíná, že původ námětu se možná skrývá v malířově dětství, kdy si hrál se starou koženou pannou bez vlasů a snažil se jí namalovat obličej.

Na obraze se podle Národní galerie promítá půlstoletí Zrzavého úvah o moderní malbě. Malíř sám vzpomínal, že při práci na Kleopatře využil to, co ho naučil přítel Bohumil Kubišta: používat barvy jako stavební prostředek prostoru. Národní galerie spojuje stylizaci postav také s malířovým osobním hledáním intimity.

Národní galerie Praha obraz koupila v roce 1973, tedy ještě za Zrzavého života. Má inventární číslo O 13050 a Wikidata uvádějí jako jeho umístění Veletržní palác. Katalog galerie ho vede pod názvem Kleopatra, česká Wikipedie a Wikidata pod názvem Kleopatra II, říká se mu také Velká Kleopatra.

Proč je tak slavný

Celoživotní téma

Na Kleopatře pracoval Zrzavý s přestávkami půl století, od prvních verzí z roku 1907 po dokončení v roce 1957. Finální obraz shrnuje celou jeho cestu.

Barva jako symbol

Rudé tělo jako život a zelená drapérie jako smrt patří k nejznámějším ukázkám Zrzavého vlastní teorie barev, kterou vykládá i Národní galerie.

Most mezi Egyptem a českým středověkem

Pyramidy, plátkové zlato a řasená drapérie spojují egyptský námět s tradicí české gotické deskové malby.

Co si z obrazu vzít pro vlastní malbu

Kompozice je postavená na několika jasně oddělených prvcích. Postava leží šikmo v dolní části obrazu, nádoba vlevo a pyramidy vpravo ji vyvažují a měsíc nahoře uzavírá trojúhelník. Žádný prvek se nepřekrývá s jiným víc, než je nutné, takže obraz působí klidně a čitelně, téměř jako ikona. Hlavní roli hraje kontrast doplňkových barev: rudá postava na zelené látce. Zlato se opakuje v měsíci i drapérii a celek sjednocuje. Pro vlastní malbu si můžete vzít práci s několika zjednodušenými tvary, kontrast červené a zelené a jednu barvu, která se v obraze opakuje.

Paleta

• Jasná rumělková
  #C0392B
• Karmínová
  #8E1F1F
• Zlatozelená
  #8A8B3A
• Tmavá zeleň
  #3F5B3A
• Zlatá okrová
  #C9A33E
• Noční modř
  #1F2A44

Dílo je chráněné autorským právem a reprodukci neukazujeme. Paleta je jen orientační, sestavená podle popisu obrazu v katalogu Národní galerie (rudá postava, zlatozelená drapérie, plátkové zlato, noční krajina), nikoli odečtená z originálu.

Červená proti zelené

Hlavní motiv namalujte červeně a postavte ho na zelenou plochu. Doplňkové barvy se navzájem rozzáří a motiv vystoupí dopředu.

Málo tvarů, jasné obrysy

Zjednodušte motiv na několik plných tvarů s jasným obrysem a bez drobných detailů. Obraz bude působit klidně a monumentálně i v malém formátu.

Barva, která se opakuje

Zvolte jednu barvu, třeba zlatou nebo okrovou, a použijte ji na dvou až třech místech obrazu. Opakování propojí části kompozice.

Chci namalovat svoji Kleopatru

Na malířském večeru ArtMoment si za tři hodiny namalujete vlastní obraz s lektorem, i když jste nikdy nemalovali. Vyberte si nejbližší termín nebo zážitek, který vás láká.

Jak ho vidět naživo

Kleopatra patří do sbírky Národní galerie Praha. Wikidata i česká Wikipedie uvádějí jako její umístění Veletržní palác (Dukelských hrdinů 47, Praha 7), kde galerie vystavuje moderní umění. Online sbírka galerie byla 23. 10. 2026 dočasně mimo provoz a aktuální vystavení obrazu se nám nepodařilo ověřit. Od roku 2025 má Národní galerie také stálou expozici obrazů Jana Zrzavého na zámku v Telči. Před návštěvou si proto ověřte, kde je obraz právě k vidění.

Vstupenky kupte na oficiálním webu Národní galerie. Další Zrzavého díla, například raný obraz Údolí smutku, najdete na stránce Jan Zrzavý.

Zajímavosti a mýty

• Zrzavý se k Kleopatře vracel půl století. První verze vznikaly od roku 1907, poslední je datovaná rokem 1957.
• Starší olejová verze z roku 1940 ukazuje Kleopatru jako svůdnou ženu se sklenicí červeného vína. Finální obraz je mnohem střízlivější.
• Na obraze je plátkové zlato, technika známá ze středověkých oltářů, kterou Zrzavý obdivoval.
• Existuje fotografie Jana Zrzavého z roku 1955, na které je v pozadí se svou Kleopatrou.
• Národní galerie Praha obraz koupila v roce 1973, čtyři roky před malířovou smrtí.

Další díla autora

• Chráněné dílo, bez obrázku
  Údolí smutku

  1908 · Národní galerie Praha
• Chráněné dílo, bez obrázku
  Melancholie II

  1920 · Národní galerie Praha
• Chráněné dílo, bez obrázku
  Poslední večeře I

  1913

Podobné obrazy

• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Muchova vitráž v katedrále sv. Víta

  Alfons Mucha · 1931 · secese
• Chráněné dílo, bez obrázku
  Krvavý román

  Josef Váchal · 1924 · symbolismus
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Polibek

  Gustav Klimt · 1907–1908 · secese
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Černé jezero

  Jan Preisler · 1904 · symbolismus