James McNeill Whistler

Život v kostce

Dětství v Americe a v Rusku (1834–1855)

James Abbott Whistler se narodil 11. 7. 1834 v Lowellu ve státě Massachusetts. Otec George Washington Whistler byl železniční inženýr a v roce 1842 ho ruský car Mikuláš I. povolal stavět železnici z Petrohradu do Moskvy. V letech 1843–1848 žila rodina v Petrohradu a chlapec tam navštěvoval kurzy kreslení na carské Akademii umění. Po otcově smrti v roce 1849 se rodina vrátila do USA. V roce 1851 nastoupil na vojenskou akademii ve West Pointu, kde se učil kreslit, ale v roce 1854 ho vyloučili kvůli neúspěchům v chemii a kázni. Krátce pak pracoval v kreslírně americké pobřežní služby ve Washingtonu a naučil se tam leptat. Jméno McNeill, rodné příjmení matky, začal používat až později.

Paříž a Londýn (1855–1870)

V roce 1855 odplul do Evropy a do Ameriky se už nikdy nevrátil, přestože zůstal americkým občanem. V Paříži studoval v ateliéru Charlese Gleyra, v Louvru se seznámil s malířem Henrim Fantin-Latourem a přes něj s Gustavem Courbetem. Od roku 1859 žil převážně v Londýně. Proslavily ho nejdřív lepty, soubor pohledů na Temži chválil i básník Charles Baudelaire. Obraz Symfonie v bílé č. 1: Bílá dívka, portrét jeho partnerky Joanny Hiffernanové v bílých šatech před bílým závěsem, odmítla v roce 1862 Královská akademie. O rok později se v Paříži na Salonu odmítnutých stal vedle Manetovy Snídaně v trávě senzací. V roce 1863 se usadil v Chelsea u Temže, kde jeho sousedem byl Dante Gabriel Rossetti.

Nokturna, matka a soud s Ruskinem (1871–1879)

Po roce 1870 maloval hlavně portréty a noční pohledy na řeku. Název „nokturna“ pro ně v roce 1871 navrhl jeho mecenáš, loďař Frederick Leyland. Ve stejném roce namaloval portrét své matky, který v roce 1872 jen o vlásek prošel výběrem Královské akademie. Pro Leylandův dům v letech 1876–1877 vyzdobil jídelnu s motivem pávů, dnešní Paví pokoj. Vyzdobil ji mnohem okázaleji, než si objednavatel přál, Leyland zaplatil jen polovinu ceny a Whistler o mecenáše přišel. V roce 1877 kritik John Ruskin napsal o Nokturnu v černé a zlaté, že malíř chce dvě stě guinejí za to, že veřejnosti „chrstl do tváře hrnec barvy“. Whistler ho zažaloval pro urážku na cti a v roce 1878 spor vyhrál. Soud mu ale přiznal jen symbolické odškodné jednoho farthingu a náklady sporu ho zruinovaly. V květnu 1879 vyhlásil bankrot.

Benátky, uznání a poslední léta (1879–1903)

S objednávkou na dvanáct leptů odjel do Benátek a zůstal přes rok. Vytvořil tam kolem 50 leptů a přes 90 pastelů, které ho po návratu postavily znovu na nohy. V roce 1885 přednesl v Londýně slavnou přednášku Ten O’Clock o tom, že umění nemá sloužit morálce ani vyprávění. V roce 1888 se oženil s Beatrix Godwinovou, malířkou a návrhářkou, která zemřela v roce 1896. Obraz matky koupil v roce 1891 francouzský stát a uznání přicházelo i ze strany amerických sběratelů. Na konci 90. let se stal prvním předsedou nové Mezinárodní společnosti sochařů, malířů a grafiků. Zemřel 17. 7. 1903 v Londýně ve věku 69 let. Pozůstalost zdědila švagrová Rosalind Birnie Philipová, která ji později darovala Univerzitě v Glasgow.

Jak maloval

Whistler bral malbu podobně jako hudbu. Obrazy proto nazýval symfonie, harmonie, uspořádání nebo nokturna a tvrdil, že na obraze záleží především na souzvuku barev, ne na příběhu. Pracoval rychle a dlouho do noci, barvu ale silně ředil a nanášel ji v mnoha tenkých průsvitných vrstvách podobných lazurám (průsvitná vrstva, přes kterou prosvítá spodní barva). Detaily potlačoval ve prospěch nálady a celkové hmoty. Paleta je často omezená na dvě či tři tóny, šedou a černou, modrou a zlatou nebo modrou a stříbrnou. U nočních pohledů na řeku natřel plátno řídkou barvou jako podklad a lodě, světla a břeh jen naznačil lehkými doteky barvy. Silně ho ovlivnilo japonské umění, například dřevořezy Utagawy Hirošigeho, a z něj vyšel i motýlí monogram, kterým od konce 60. let nahrazoval podpis. Byl také vynikající grafik a se svými lepty stál v čele obnovy leptu jako samostatného umění.

Co se od Whistlera naučit: 4 tipy pro akryl

• Omezená paletaVyberte si jen dvě až tři barvy, třeba ultramarín, bílou a trochu zlatého okru, a namalujte celý obraz jen z nich. Obraz bude působit jednotně a klidně.
• Tenké vrstvyAkryl řeďte vodou nebo médiem do průsvitné konzistence a nanášejte ho v širokých tazích přes celé plátno. Každá další vrstva jen jemně posune tón.
• Noc několika plochamiPři malování noční scény nekreslete detaily. Rozdělte plátno na nebe, vodu a tmavý pruh břehu a nakonec přidejte pár jasných teček světel.
• Kompozice mimo středInspirujte se japonskými dřevořezy: posuňte hlavní motiv k okraji, horizont dejte vysoko a nechte velkou prázdnou plochu. Obraz tím získá napětí.

Chci malovat jako James McNeill Whistler

Na malířském večeru ArtMoment si za tři hodiny namalujete vlastní obraz s lektorem, i když jste nikdy nemalovali. Vyberte si nejbližší termín nebo zážitek, který vás láká.

Nejslavnější obrazy

Kromě obrazů vytvořil Whistler stovky leptů, litografií, kreseb a pastelů. Názvy jeho obrazů často připomínají hudební skladby. Výběr začíná dílem, o kterém na ArtMoment chystáme samostatnou stránku.

• 
  Whistlerova matka

  1871 · Musée d’Orsay, Paříž
• 
  Nokturno v černé a zlaté: Padající raketa

  1875 · Detroit Institute of Arts
• 
  Nokturno v modré a zlaté: Starý most v Battersea

  kolem 1872–1875 · Tate Britain, Londýn
• 
  Uspořádání v šedé a černé č. 2: Thomas Carlyle

  1872–1873 · Kelvingrove Art Gallery and Museum, Glasgow
• 
  Symfonie v bílé č. 1: Bílá dívka

  1862 · National Gallery of Art, Washington

Kde vidět jeho obrazy naživo

Whistlerova díla jsou hlavně ve Spojeném království a v USA. Tabulka uvádí místa s ověřeným konkrétním dílem; stav vystavení jsme kontrolovali na webech galerií 21. 10. 2026. Ve střední Evropě jsme jeho obraz ve stálé expozici neověřili.

Zajímavosti

• U soudu s Ruskinem tvrdil, že se narodil v Petrohradu, a prohlásil, že si sám vybere, kdy a kde se narodí. Ve skutečnosti se narodil v Lowellu, kde je dnes v jeho rodném domě muzeum.
• U soudu obhájil cenu dvě stě guinejí za Nokturno slovy, že ji nežádá za pár dní práce, ale za znalosti získané prací celého života.
• Whistlerova matka se stala symbolem mateřství, v roce 1934 ji americká pošta dala na známku ke Dni matek. Sám Whistler přitom tvrdil, že veřejnost nemusí zajímat, koho obraz zobrazuje.
• Místo podpisu používal od roku 1869 stylizovaného motýla. Na dopisech a polemických textech mu později přimaloval i dlouhé žihadlo.
• Spor s anglickým baronetem Williamem Edenem o portrét jeho manželky skončil ve Francii rozsudkem, který podle Univerzity v Glasgow posílil právo umělců rozhodovat o vlastním díle.

Související malíři

• Bez obrázku
  Winslow Homer

  🇺🇸 1836–1910 · realismus
• Bez obrázku
  Édouard Manet

  🇫🇷 1832–1883 · realismus / impresionismus
• Bez obrázku
  Ilja Repin

  1844–1930 · realismus
• Bez obrázku
  Gustave Courbet

  🇫🇷 1819–1877 · realismus