Tu felix Austria nube

Co obraz zobrazuje

Obraz zachycuje slavnostní obřad v gotické katedrále. Pozadí tvoří vysoké zdi, kruchta a barevná okna, pod nimi se tlačí desítky dvořanů, rytířů ve zbroji a duchovních. Středem obrazu se táhne červený koberec se stupni. Na něm klečí císař Maxmilián I. v dlouhém zlatém plášti a podává ruku dívce v růžových šatech se závojem. Podle popisu Belvederu je to princezna Anna Česká a Uherská a Maxmilián se s ní dává oddat v zastoupení svého vnuka Ferdinanda. Vedle stojí druhý pár, arcivévodkyně Marie a mladý král Ludvík Jagellonský, kterým právě žehná uherský primas v mitře a zlatém rouchu. Vlevo přihlížejí panovníci a šlechtici v hermelínech a sametu, vpravo sedí kardinál v červeném a za ním biskupové. Brožík vrstvy látek, kovů a kožešin maloval s velkou péčí, takže se na plátně dá rozeznat brokát od sametu a hedvábí.

Císař na kolenou

Starý císař klečí v těžkém zlatém plášti před dětskou nevěstou. Za ženicha zaskočil, protože vnuk Ferdinand na obřadu nebyl. Gesto podané ruky je středem celého obrazu.

Požehnání druhému páru

Uherský primas žehná arcivévodkyni Marii a Ludvíkovi Jagellonskému. Ludvík padl roku 1526 u Moháče bez potomků a díky sňatkům zdědili Habsburkové českou a uherskou korunu. Belveder to uvádí přímo v popisu obrazu.

Dvořané v hermelínu

Na levé straně stojí panovníci a velmoži v kožešinách, sametu a s řetězy na prsou. Brožík kostýmy studoval podle historických pramenů. Podle české Wikipedie vycházel při líčení slavnosti z Palackého Dějin a ze studie historika Antonína Rezka.

Kardinál v červeném

Kardinál v sytě červeném plášti s bílým hermelínem tvoří v pravém dolním rohu nejvýraznější barevnou skvrnu obrazu. Vyvažuje zlatý plášť klečícího císaře na druhé straně koberce.

Příběh vzniku

Námětem je vídeňský dvojsňatek z července 1515. Na vídeňském kongresu se Habsburkové a Jagellonci dohodli, že se děti českého a uherského krále Vladislava II. Jagellonského ožení s vnoučaty císaře Maxmiliána I. Obřad proběhl 22. 7. 1515 v katedrále sv. Štěpána ve Vídni. Když Ludvík Jagellonský roku 1526 zemřel po bitvě u Moháče, připadly Čechy i Uhry Habsburkům.

Název obrazu pochází z latinského rčení „Bella gerant alii, tu felix Austria nube“, tedy ať jiní vedou války, ty, šťastné Rakousko, uzavírej sňatky. Podle anglické Wikipedie navrhl téma Brožíkovi jeho tchán, pařížský obchodník s obrazy Charles Sedelmeyer. Brožík tehdy už učil historickou malbu na pražské Akademii a obraz podepsal slovy „V. BROZIK. PRAGAE. A.D. 1896“, tedy v Praze roku 1896. Ke kompozici vytvořil studie, dvě z nich má podle české Wikipedie Národní galerie Praha.

Okolnosti zakázky popisují zdroje různě. Belvedere uvádí, že obraz vznikl na objednávku císaře Františka Josefa I. a v roce 1896 byl předán císařské obrazárně. Česká Wikipedie píše o objednávce místodržitele Františka Thuna k padesátému výročí císařova panování. Shodují se na výsledku: dílo se císaři líbilo a Brožík byl v roce 1897 povýšen do šlechtického stavu s přídomkem „von Valrose“. V roce 1927 obraz převzala z Uměleckohistorického muzea Rakouská galerie, dnešní Belvedere, které ho eviduje pod číslem 2768a-b.

Proč je tak slavný

Obraz, který vynesl šlechtický titul

Za plátno dostal český malíř šlechtický titul. Málokteré dílo mělo tak přímý dopad na život svého autora.

Okamžik, který změnil mapu Evropy

Dvojsňatek z roku 1515 otevřel Habsburkům cestu k české a uherské koruně. Obraz tak zachycuje začátek středoevropské monarchie, ve které Češi žili do roku 1918.

Rčení známé ze školy

Latinské heslo o šťastném Rakousku, které místo válek uzavírá sňatky, zná řada lidí z hodin dějepisu. Brožíkův obraz je jeho nejznámější malířskou ilustrací.

Co si z obrazu vzít pro vlastní malbu

Brožík staví scénu jako divadelní jeviště. Červený koberec vede oko šikmo od dolního okraje k hlavním postavám uprostřed. Dav po stranách je tmavší a zbroje i kožešiny se ztrácejí v šeru, zatímco světlé šaty dětí, zlatý plášť a bílá rocha kněží září v ose obrazu. Vysoká okna vpravo nahoře dávají scéně směr světla. Velkou plochu drží pohromadě několik opakovaných barev: červená, zlatá a smetanově bílá. Pro vlastní malbu si z toho můžete vzít úhlopříčku, která vede k hlavnímu motivu, světlý střed v tmavém okolí a omezený počet barev, které se po obraze opakují.

Paleta

• Tmavá umbra
  #352C27
• Hnědá van Dyck
  #473A31
• Siena pálená
  #7B5743
• Cihlová červeň
  #B5432F
• Staré zlato
  #B39A7B
• Smetanově bílá
  #E6D9C3

Barvy jsou orientačně odečtené z digitální reprodukce a od originálu se mohou lišit.

Cesta k hlavnímu motivu

Namalujte do obrazu cestu, koberec nebo stín, který vede šikmo k tomu nejdůležitějšímu. Pohled ji poslušně sleduje.

Světlý střed, tmavé okraje

Hlavní postavy oblečte do světlých barev a okolí nechte zapadnout do tmavších tónů. Scéna se tím přirozeně zaostří.

Tři barvy, které se opakují

Vyberte si tři barvy a rozmístěte je na několik míst obrazu. I velká a rušná plocha pak působí jednotně.

Chci namalovat vlastní obraz inspirovaný dílem Tu felix Austria nube

Na malířském večeru ArtMoment si za tři hodiny namalujete vlastní obraz s lektorem, i když jste nikdy nemalovali. Vyberte si nejbližší termín nebo zážitek, který vás láká.

Jak ho vidět naživo

Obraz patří do sbírky Belvederu ve Vídni. Podle online sbírky muzea k 23. 10. 2026 není vystavený. Belvedere vystavuje umění 19. století hlavně v Horním Belvederu (Prinz-Eugen-Straße 27). Před cestou si v online sbírce ověřte, zda se obraz do expozice nevrátil, a vstupenky kupte na oficiálním webu Belvederu.

Nejbližší dílo autora od Prahy: Brožíkův obraz Mistr Jan Hus na kostnickém koncilu visí ve Staroměstské radnici a další jeho obrazy vlastní Národní galerie Praha. Přehled najdete na stránce Václav Brožík.

Zajímavosti a mýty

• Ženich Ferdinand na svatbě chyběl. Za něj u oltáře klečel jeho dědeček, císař Maxmilián I.
• Brožík obraz podepsal latinsky s místem vzniku: „V. BROZIK. PRAGAE. A.D. 1896“. Plátno tedy vzniklo v Praze, ne v Paříži, kde malíř dlouho žil.
• Obraz je zapsán pod dvojím číslem 2768a-b. Belvedere k němu eviduje i dobové fotografie dvorního fotografa Josefa Löwyho.
• Za obraz získal Brožík v roce 1897 šlechtický přídomek „von Valrose“.

Další díla autora

• 
  Mistr Jan Hus na kostnickém koncilu

  1883 · Staroměstská radnice, Praha
• 
  Pěvec balad

  1882 · Národní galerie Praha
• 
  Portrét dámy s chrtem

  kolem 1896 · Národní galerie Praha
• 
  Pasačka hus

  80. léta 19. století · Národní galerie Praha

Podobné obrazy

• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Paridův soud

  Vojtěch Hynais · 1894 (menší verze 1892) · akademismus
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Zrození Venuše

  William-Adolphe Bouguereau · 1879 · akademismus
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Paní ze Shalottu

  John William Waterhouse · 1888 · prerafaelité
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Setkání Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem

  Mikoláš Aleš · 1878 · romantismus