Sixtinská madona

Co obraz zobrazuje

Obraz otevírá pohled jako jeviště. Nahoře visí na tyči dva zelené závěsy, které jsou rozhrnuté do stran. Mezi nimi kráčí po oblacích Panna Marie a v náručí nese malého Ježíše. Jde bosá, plášť se jí za zády vzdouvá a zdá se, že sestupuje přímo k divákovi. Pozadí za ní tvoří světlo, ve kterém jsou při bližším pohledu vidět desítky jemně naznačených andělských hlav. Vlevo klečí na oblaku starý papež svatý Sixtus ve zlatém plášti a ukazuje rukou ven z obrazu, k místu, kde stáli věřící. Jeho papežská tiára leží na spodní římse. Vpravo klečí svatá Barbora, která sklání hlavu a dívá se dolů. Úplně dole se o římsu opírají dva malí okřídlení andílci a zamyšleně hledí vzhůru. Podle drážďanské galerie má obraz ukázat zjevení nebeského světa, které se před divákem odehrává znovu pokaždé, když k obrazu přistoupí.

Dva andílci na římse

Nejznámější část obrazu jsou dva andílci, kteří se opírají o spodní okraj. Podle galerie je Raffael doplnil až na samém konci práce. Jejich pohled vede oko diváka zpátky nahoru k Marii. Dnes žijí vlastním životem na pohlednicích, známkách a suvenýrech.

Matka a dítě

Maria a Ježíš se nedívají na sebe, ale přímo na diváka. Galerie vykládá vážnost jejich tváří jako předtuchu budoucího utrpení Krista. Maria dítě nedrží v objetí, nese ho před sebou a jako by ho světu ukazovala.

Svatý Sixtus

Papež Sixtus II. byl patronem kláštera San Sisto v Piacenze, pro který obraz vznikl, a podle něj se obraz jmenuje. Hledí vzhůru k Marii, ale pravou rukou ukazuje ven, směrem k lidem v kostele. Jeho bohatě zdobený zlatý plášť je malovaný s velkou péčí o lesk látky.

Svatá Barbora

Svatá Barbora tvoří protiváhu k Sixtovi. On se dívá nahoru, ona dolů, takže oko diváka obíhá celý obraz. Za jejím ramenem je vidět malá věž, její tradiční symbol. I ji si podle galerie přáli mniši z Piacenzy, protože u hlavního oltáře uctívali oba světce.

Tiára se žaludem

Sixtus svou tiáru odložil na římsu. Na jejím vrcholu je žalud, znak rodu della Rovere, ze kterého pocházel objednavatel obrazu papež Julius II. Italské slovo rovere znamená dub. Raffael tak do obrazu nenápadně vložil i podpis mecenáše.

Příběh vzniku

Obraz objednal papež Julius II. pro hlavní oltář klášterního kostela San Sisto v Piacenze v severní Itálii, kde sídlili benediktini. Raffael byl tehdy v Římě na vrcholu kariéry a souběžně maloval fresky v papežských komnatách. Drážďanská galerie datuje plátno do let 1512–1513, některé zdroje uvádějí dokončení až kolem roku 1514. Patří k posledním madonám, které Raffael namaloval, sedm let před svou smrtí v roce 1520.

Přes dvě stě let visel obraz v Piacenze. V roce 1754 ho po téměř dvou letech vyjednávání koupil pro drážďanskou sbírku saský kurfiřt a polský král August III. Cena byla na svou dobu mimořádně vysoká. Obraz se v Drážďanech brzy stal nejslavnějším dílem galerie. Psal o něm Johann Joachim Winckelmann a obdivovali ho Goethe i další návštěvníci. Když v roce 1855 otevřelo nové muzeum v budově Gottfrieda Sempera u Zwingeru, dostala Sixtinská madona samostatný sál.

Za druhé světové války byl obraz se sbírkou ukrytý mimo město, a tak unikl bombardování Drážďan. Po válce ho trofejní komise Rudé armády odvezla do Moskvy, kde byl v roce 1946 krátce vystaven v Puškinově muzeu. V roce 1955 rozhodla sovětská vláda sbírku vrátit. Obraz byl nejprve ukázán na výstavě v Berlíně a v roce 1956 se vrátil do Gemäldegalerie Alte Meister, kde visí dodnes. Podle sovětského dokladu z roku 1955 ho v SSSR nerestaurovali.

Proč je tak slavný

Malba, která vede pohled

Závěsy, oblaka a pohledy postav tvoří kruh, ve kterém oko obíhá od andílků k Marii a zpět. Kompozice působí lehce, ačkoli je promyšlená do posledního detailu.

Dlouhý příběh v Drážďanech

Koupě v roce 1754, samostatný sál od roku 1855 a cesta do Moskvy a zpět po válce z obrazu udělaly symbol drážďanské galerie. Galerie ho dnes řadí mezi nejslavnější renesanční obrazy světa.

Andílci na tisících předmětů

Dva andílci z dolního okraje se už začátkem 20. století objevovali na pohlednicích a známkách. Dnes je znají i lidé, kteří celý obraz nikdy neviděli.

Co si z obrazu vzít pro vlastní malbu

Kompozice je postavená na trojúhelníku. Jeho vrchol tvoří hlava Marie, dolní rohy klečící Sixtus a Barbora. Svislou osu drží Mariina postava, vodorovně ji uzavírá římsa s andílky. Rozhrnuté závěsy fungují jako rám v rámu a dávají obrazu hloubku. Světlé pozadí s oblaky nechává vyniknout modrý plášť a červené roucho. Pro vlastní malbu si z toho můžete vzít jednoduchou stavbu trojúhelníku, sytou barvu jen na hlavní postavě a výrazný prvek v popředí, který vede pohled do obrazu.

Paleta

• Šedomodrá (plášť)
  #3A3F52
• Světlá okrová (oblaka)
  #BEA77D
• Červenohnědá (roucho)
  #8E4C2B
• Tmavá olivová (závěsy)
  #394012
• Zlatohnědá (plášť Sixta)
  #905A28
• Teplá pleťová
  #AB784D

Barvy jsou orientačně odečtené z digitální reprodukce a od originálu se mohou lišit.

Postavte obraz na trojúhelník

Hlavní motiv dejte nahoru doprostřed a dva menší prvky do dolních rohů. Taková kompozice působí klidně a stabilně.

Rám v rámu

Přidejte do popředí něco, co obraz ohraničí, třeba větve, okno nebo závěs. Motiv za ním se posune do hloubky.

Sytou barvu šetřete

Nejsytější odstín použijte jen na hlavním motivu a okolí nechte světlejší a tlumené. Oko se samo zastaví tam, kde chcete.

Chci namalovat svoji Sixtinskou madonu

Na malířském večeru ArtMoment si za tři hodiny namalujete vlastní obraz s lektorem, i když jste nikdy nemalovali. Vyberte si nejbližší termín nebo zážitek, který vás láká.

Jak ho vidět naživo

Sixtinská madona visí v Gemäldegalerie Alte Meister v Semperově budově u drážďanského Zwingeru, Theaterplatz 1. Podle online sbírky Staatliche Kunstsammlungen Dresden je k 23. 10. 2026 vystavená. Do 10. 1. 2027 probíhá v galerii výstava Correggio, na kterou se prodávají zvláštní vstupenky.

Vstupenky kupte na oficiálním webu galerie, ne u přeprodejců. Bezbariérový vstup vede přes Theaterplatz a nádvoří Zwingeru.

Nejblíž od Prahy: Drážďany jsou od Prahy asi dvě hodiny cesty, takže jde o nejdostupnější Raffaelův obraz pro návštěvníky z Česka. Další jeho díla najdete na stránce obrazy Raffaela naživo, například Madonu na louce ve Vídni.

Zajímavosti a mýty

• Raffael podle drážďanské galerie přidal oba andílky až na úplném konci práce na obraze.
• Tiára u nohou svatého Sixta nese žalud, znak rodu della Rovere, ze kterého pocházel papež Julius II.
• Mýtus: obraz byl po válce zachráněn z vody zatopené štoly. Ruský historik umění Andrej Čegodajev v roce 1991 tyto příběhy označil za vymyšlené.
• V roce 2012 slavila drážďanská galerie 500 let obrazu velkou výstavou.
• Na Mariině plášti je podle rozboru pigmentů přírodní ultramarín smíchaný s olovnatou bělobou, nejdražší modrá barva renesance.

Další díla autora

• 
  Athénská škola

  1509–1511 · Stanza della Segnatura, Vatikánská muzea
• 
  Madona na louce

  1505 nebo 1506 · Kunsthistorisches Museum, Vídeň
• 
  Madona Tempi

  kolem 1508 · Alte Pinakothek, Mnichov
• 
  Alba madona

  kolem 1510 · National Gallery of Art, Washington

Podobné obrazy

• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Stvoření Adama

  Michelangelo Buonarroti · cca 1508–1512 · renesance
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Mona Lisa

  Leonardo da Vinci · 1503–1519 · renesance
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Venuše Urbinská

  Tizian (Tiziano Vecellio) · 1538 · renesance
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Zrození Venuše

  Sandro Botticelli · cca 1484–1486 · renesance