Noční ptáci

Co obraz zobrazuje

Obraz ukazuje noční ulici na rohu dvou ulic v New Yorku. Většinu plátna zabírá nárožní bistro s velkým zakřiveným oknem, skrz které se díváme dovnitř. Uvnitř svítí ostré bílé a žluté světlo, venku je tma a prázdná ulice. U dlouhého dřevěného pultu sedí tři zákazníci: muž zády k divákovi, muž v klobouku s cigaretou a vedle něj žena v červené halence. Za pultem stojí číšník v bílém, sklání se a něco dělá. Nikdo se s nikým nedívá do očí. Světlo z okna padá na chodník a osvětluje protější domy s tmavými výlohami. Nad bistrem visí reklama na doutníky Phillies za 5 centů. Art Institute upozorňuje, že bistro nemá žádné viditelné dveře a na ulici není ani smítko. Scéna je tak pečlivě uspořádaná a zbavená podrobností, až působí nereálně.

Příběh vzniku

Edward Hopper obraz dokončil v zimě na přelomu let 1941 a 1942 v New Yorku. Podle jeho vlastních slov ho k obrazu přivedla restaurace na Greenwich Avenue v jeho čtvrti Greenwich Village, „kde se setkávají dvě ulice“. Scénu ale podle svých slov hodně zjednodušil a restauraci zvětšil. Art Institute of Chicago proto zdůrazňuje, že obraz není věrným přepisem skutečného místa.

Hopper se svou ženou Jo vedl záznamník, do kterého ke každému obrazu nakreslil skicu a připsal technické poznámky, Jo pak doplňovala popis námětu. Podle tohoto záznamu měl obraz původně název Night Hawks. Jo do poznámek popsala například zobákovitý nos muže u pultu, což mohl být jeden z důvodů názvu.

Hotový obraz vystavila newyorská galerie Frank Rehn, která Hopperovy obrazy obvykle prodávala. Na jaře 1942 ho tam viděl ředitel Art Institute of Chicago Daniel Catton Rich a zařídil koupi. Muzeum obraz získalo 13. 5. 1942 za 3 000 dolarů, jen několik měsíců po jeho dokončení, a od té doby je v jeho sbírce.

Na otázku po samotě a prázdnotě obrazu Hopper odpověděl, že ho za zvlášť osamělý nepovažuje. Dodal ale: „Nevědomky jsem asi maloval osamělost velkého města.“ Tato věta, kterou cituje i Art Institute, dnes provází většinu výkladů obrazu.

Proč je tak slavný

Světlo a geometrie

Ostré elektrické světlo, čisté tvary skla, pultu a domů a promyšlená úhlopříčná kompozice dělají z obrazu klidnou, krásnou a zároveň tajemnou scénu, jak píše Art Institute.

Příběh, který si divák domýšlí

O postavách nevíme nic, a tak si každý příběh skládá sám. Spisovatelé o nich psali povídky a básně a muzeum mluví o záhadném světě, ve kterém zůstáváme na pochybách.

Předobraz filmu i popkultury

Hopperovy obrazy bývají srovnávány s filmovými záběry. Tom Waits podle obrazu pojmenoval album Nighthawks at the Diner (1975) a obraz je často parodován na plakátech i v seriálech.

Co si z obrazu vzít pro vlastní malbu

Kompozice stojí na úhlopříčce. Pult, okno i obrys bistra se táhnou šikmo přes celé plátno a vedou oko z prázdné ulice do světla. Obraz je široký, téměř dvakrát širší než vysoký, a připomíná záběr z filmu. Hopper pracuje se dvěma světy: chladná tmavá zeleň a modrá ulice venku a teplá žlutobílá záře uvnitř. Jediným výrazným barevným akcentem je červená halenka ženy. Pro vlastní malbu si z toho můžete vzít jeden silný zdroj světla, úhlopříčku, která vede pohled, a jednu malou plochu výrazné barvy v jinak tlumeném obraze.

Paleta

• Tmavá petrolejová (noc)
  #142B2E
• Tyrkysová zeleň (sklo a obklad)
  #316762
• Šedozelená (chodník)
  #699473
• Citronově žlutá (světlo)
  #E8E289
• Cihlově červená (domy, halenka)
  #833D32
• Třešňově hnědá (pult)
  #582B1C

Barvy jsou orientačně odečtené z reprodukce a od originálu se mohou lišit. Barvy nejsou autorsky chráněné, obrázek díla kvůli autorským právům nezobrazujeme.

Jeden zdroj světla v tmě

Zvolte scénu s jediným silným světlem, třeba osvětlené okno v noci. Osvětlené plochy namalujte světle a jasně, okolí tmavě a chladně.

Úhlopříčka místo středu

Neumisťujte hlavní motiv doprostřed. Nechte ho běžet šikmo přes plátno, oko bude sledovat linii a obraz získá hloubku.

Malá plocha silné barvy

Celý obraz držte v tlumených tónech a na jedno malé místo dejte čistou výraznou barvu, třeba červenou. Stane se z ní hlavní bod obrazu.

Chci namalovat svoje Noční ptáky

Na malířském večeru ArtMoment si za tři hodiny namalujete vlastní obraz s lektorem, i když jste nikdy nemalovali. Vyberte si nejbližší termín nebo zážitek, který vás láká.

Jak ho vidět naživo

Noční ptáci visí v Art Institute of Chicago, 111 South Michigan Avenue v Chicagu. K 23. 10. 2026 jsou podle webu muzea vystavení v sále 262 sbírky amerického umění. Hned vedle, v sále 263, visí Americká gotika Granta Wooda, takže obě díla uvidíte při jedné návštěvě. Při dřívějším ověřování byl obraz podle webu muzea dočasně mimo expozici, proto si před cestou stav zkontrolujte.

Vstupenky kupte předem na oficiálním webu muzea a vyhněte se přeprodejcům.

Nejblíž Praze: v Česku ani v okolních zemích jsme žádný Hopperův obraz ve stálé expozici neověřili. Nejbližší je Hotelový pokoj (1931) v Museo Nacional Thyssen-Bornemisza v Madridu. Další místa najdete na stránce obrazy Edwarda Hoppera naživo.

Zajímavosti a mýty

• Mýtus: bistro z obrazu existovalo a dá se najít. Hopper sám říkal, že ho restaurace na Greenwich Avenue jen inspirovala a scénu hodně zjednodušil. Přesné místo se nikdy nepodařilo doložit.
• Původní název podle Hopperova záznamníku zněl Night Hawks, tedy dvě slova. Jo Hopperová v poznámkách popsala muže u pultu jako nočního ptáka se zobákem.
• Obraz je téměř dvakrát širší než vysoký (84,1 × 152,4 cm). Široký formát připomíná filmový záběr, a proto bývají Noční ptáci spojováni s filmem noir.
• Art Institute koupil obraz 13. 5. 1942 za 3 000 dolarů, jen několik měsíců po jeho dokončení.

Další díla autora

• Chráněné dílo, bez obrázku
  Brzké nedělní ráno

  1930 · Whitney Museum of American Art, New York
• Chráněné dílo, bez obrázku
  Dům u kolejí

  1925 · Museum of Modern Art, New York
• Chráněné dílo, bez obrázku
  Hotelový pokoj

  1931 · Museo Nacional Thyssen-Bornemisza, Madrid
• Chráněné dílo, bez obrázku
  Automat

  1927 · Des Moines Art Center, Iowa

Podobné obrazy

• Chráněné dílo, bez obrázku
  Christinin svět

  Andrew Wyeth · 1948 · americký realismus
• Chráněné dílo, bez obrázku
  Problém, se kterým všichni žijeme

  Norman Rockwell · 1963 · americký realismus
• Obrázek doplníme s vlastní stránkou
  Americká gotika

  Grant Wood · 1930 · regionalismus
• Chráněné dílo, bez obrázku
  Bitva u Lipan (panorama)

  Luděk Marold · 1898 · realismus