Hieronymus Bosch

Život v kostce

Malířská rodina z ’s-Hertogenbosche (kolem 1450–1480)

Hieronymus Bosch se narodil kolem roku 1450 jako Jheronimus van Aken. Příjmení prozrazuje, že předkové rodiny pocházeli z Cách (nizozemsky Aken). Jméno Bosch si později zvolil podle rodného města ’s-Hertogenbosch, kterému se v Nizozemsku říká Den Bosch. Rok narození se odhaduje podle podobizny, která ho zachycuje krátce před smrtí jako muže pozdních šedesátých let. Malířem byl už jeho děd Jan van Aken i otec Anthonius a čtyři z dědových pěti synů. Řemeslo se tedy nejspíš naučil v rodinné dílně, z jejíž práce se ale nic nedochovalo. Poprvé se objevuje v městských záznamech 5. 4. 1474. Jako asi třináctiletý zažil v roce 1463 velký požár, který ve městě zničil kolem 4 000 domů.

Vážený měšťan a člen bratrstva (1480–1500)

Mezi lety 1479 a 1481 se oženil s Aleid Goyaerts van den Meervenne z bohaté rodiny, která byla o několik let starší. V roce 1486 nebo 1487 se stal členem Ilustrního bratrstva Panny Marie, prestižního náboženského spolku asi čtyřiceti vlivných měšťanů s tisíci přidruženými členy po celé Evropě. Pro bratrstvo pracoval i jako návrhář, například vitráže do kaple v katedrále sv. Jana. O jeho povaze ani názorech na vlastní umění nevíme nic: nezanechal dopisy ani deníky a víme o něm jen ze stručných záznamů v městských a spolkových knihách. Obrazy nedatoval, ale na rozdíl od většiny současníků některé podepisoval jménem Jheronimus Bosch.

Sláva u šlechty a dvorů (1500–1516)

Už za života byl vyhledávaným malířem a dostával zakázky ze zahraničí. Podle záznamů bratrstva si u něj v roce 1504 objednal burgundský vévoda Filip Sličný velký obraz Posledního soudu. Do tohoto období spadá i jeho nejslavnější dílo, triptych Zahrada pozemských rozkoší. Levé křídlo ukazuje ráj, kde Bůh přivádí Evu k Adamovi, střední panel širokou krajinu plnou nahých postav, obřího ovoce a podivných staveb, pravé křídlo noční peklo se zamrzlými vodami a výbuchy v dálce. Po zavření křídel je vidět šedá koule světa při stvoření. Poprvé je triptych doložen v roce 1517 v bruselském paláci hrabat Nasavských, kde ho popsal italský kanovník Antonio de Beatis. Patrně šlo o zakázku pro soukromý palác, ne pro kostel. Obraz byl tak oblíbený, že vznikly desítky kopií v oleji, rytině i na tapisériích; jedna tapisérie z roku 1566 visí v klášteře El Escorial. Bosch zemřel v roce 1516 v ’s-Hertogenboschi. Zádušní mši za něj sloužili 9. srpna v katedrále sv. Jana.

Odkaz a cesta do Madridu

Boschovy fantastické výjevy se po jeho smrti hojně kopírovaly a napodobovaly a jeho nejznámějším následovníkem se stal Pieter Bruegel starší. Už v roce 1560 o něm španělský autor Felipe de Guevara psal jako o „vynálezci příšer a chimér“ a nizozemský životopisec Karel van Mander o několik desetiletí později jeho obrazy popsal jako „podivuhodné a zvláštní fantazie“. Na konci 16. století nakoupil řadu jeho obrazů španělský král Filip II. Zahradu pozemských rozkoší získal v dražbě v roce 1591 a o dva roky později ji daroval klášteru El Escorial. Tam zůstala 342 let a v roce 1939 se přestěhovala do muzea Prado. Barva ve středním panelu se mezitím podél spojů desek odlupovala, restaurování ji ale vrátilo do velmi dobrého stavu. Proto má dnes Madrid největší soubor Boschových obrazů na světě. Odborníci mu dnes s jistotou připisují jen asi 25 obrazů a osm kreseb. Výzkumný projekt Bosch Research and Conservation Project připravený k 500. výročí jeho smrti v roce 2016 některá připsání změnil: malý obraz v Kansas City uznal za Boschův, naopak u Sedmi smrtelných hříchů v Pradu navrhl jako autora jeho dílnu. Boschovy snové výjevy se ve 20. století staly jedním z hlavních zdrojů inspirace pro surrealisty.

Jak maloval

Bosch maloval olejem na dubové desky a používal běžné pigmenty své doby: azurit na modré nebe a vzdálenou krajinu, zelené barvy z mědi na listí a popředí, olovnato-cíničitou žluť, okry a červené laky na postavy. Od ostatních nizozemských mistrů se lišil rukopisem. Zatímco jejich povrch je hladký, složený z mnoha průsvitných lazur, Bosch často maloval rychle a skicovitě a nechal tahy štětce viditelné, místy i v silnější vrstvě barvy. Typické jsou pro něj velké triptychy, tedy obrazy ze tří desek, kde boční křídla lze zavřít. Uvnitř vypráví příběh zleva doprava: ráj, svět lidí, peklo. Zavřená křídla bývají namalovaná v šedých tónech (grisaille). Plochu zaplňuje stovkami drobných postav, hybridních tvorů složených ze zvířat, lidí a předmětů a fantastických staveb. Krajinu zpravidla pozoruje z vysokého nadhledu, takže horizont leží vysoko a scéna se otevírá jako mapa.

Co se od Bosche naučit: 4 tipy pro akryl

• Vyprávějte ve třech částechRozdělte plátno na tři pole nebo použijte tři malá plátna vedle sebe. Vlevo začátek příběhu, uprostřed hlavní scéna, vpravo konec. Obraz se pak čte jako komiks.
• Vysoký horizontPosuňte linii horizontu do horní čtvrtiny plátna. Získáte velkou plochu krajiny, do které se vejde spousta drobných postav a detailů, a scéna působí jako pohled z kopce.
• Skládejte nové tvoryZkombinujte části dvou různých věcí: rybu s křídly, dům na nohou, květinu s obličejem. Fantazie se dá trénovat, stačí začít u obyčejných předmětů z kuchyně.
• Malé figurky na konecNejdřív namalujte velké plochy krajiny a oblohy, až zaschnou, přidejte tenkým štětcem drobné postavičky. Stačí pár tahů na tělo a tečka na hlavu.

Chci malovat jako Hieronymus Bosch

Na malířském večeru ArtMoment si za tři hodiny namalujete vlastní obraz s lektorem, i když jste nikdy nemalovali. Vyberte si nejbližší termín nebo zážitek, který vás láká.

Nejslavnější obrazy

Boschových obrazů se dochovalo jen asi pětadvacet a velkou část z nich vlastní madridské Prado. Výběr začíná dílem, o kterém na ArtMoment chystáme samostatnou stránku. Nejblíž od Prahy visí triptych Posledního soudu ve Vídni.

• 
  Zahrada pozemských rozkoší

  kolem 1490–1510 · Museo del Prado, Madrid
• 
  Vůz se senem

  Museo del Prado, Madrid (Bosch nebo dílna)
• 
  Pokušení svatého Antonína

  kolem 1501 · Museu Nacional de Arte Antiga, Lisabon
• 
  Poslední soud

  kolem 1506 · Akademie výtvarných umění, Vídeň
• 
  Loď bláznů

  kolem 1500 · Louvre, Paříž
• 
  Poutník

  kolem 1500 · Museum Boijmans Van Beuningen, Rotterdam

Kde vidět jeho obrazy naživo

Kvůli zálibě Filipa II. je nejvíc Boschových obrazů ve Španělsku. Ve střední Evropě najdete originály ve Vídni. Stav jsme kontrolovali 21. 10. 2026; před cestou si aktuální expozici ověřte na webu galerie.

Nejbližší originál od Prahy je triptych Posledního soudu ve Vídni, ve sbírce Akademie výtvarných umění. Další jeho obrazy má vídeňské Kunsthistorisches Museum. Pro větší soubor je potřeba jet do Madridu, Lisabonu nebo Paříže.

Zajímavosti

• Bosch se ve skutečnosti jmenoval Jheronimus van Aken. Jméno Bosch je zkrácený název jeho rodného města ’s-Hertogenbosch.
• Na Zahradu pozemských rozkoší se ve Španělsku dlouho odkazovalo jako na „obraz s planikami“, podle plodů planiky (jahodového stromu) ve středním panelu.
• Bosch nedatoval ani jeden svůj obraz. Stáří desek pomohla určit až dendrochronologie, tedy datování podle letokruhů dřeva.
• Dochované Boschovy triptychy podle odhadů tvoří jen část toho, co namaloval: z nejméně šestnácti triptychů se celých zachovalo osm, dalších pět jen ve zlomcích.
• Ve 20. století vznikla teorie, že Bosch patřil k tajné kacířské sektě. Moderní dějiny umění ji odmítají; Bosch byl celý život váženým členem katolického bratrstva.

Související malíři

• Bez obrázku
  Albrecht Dürer

  🇩🇪 1471–1528 · severská renesance
• Bez obrázku
  Lucas Cranach starší

  🇩🇪 1472–1553 · severská renesance
• Bez obrázku
  Hans Holbein mladší

  🇩🇪 1497–1498–1543 · severská renesance
• Bez obrázku
  Pieter Bruegel starší

  🇧🇪 cca 1525–1530–1569 · severská renesance