Jiří Trnka

Život v kostce

Plzeň a loutkové divadlo (1912–1937)

Jiří Trnka se narodil 24. 2. 1912 v Plzni-Petrohradě. Už na plzeňské reálce si jeho kresby všiml učitel Josef Skupa, pozdější tvůrce slavného loutkového divadla. Přivedl ho k loutkám a přesvědčil rodinu, aby chlapce pustila studovat umění. V letech 1929–1935 studoval Trnka na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. V letech 1936–1937 provozoval v pražském Divadle Rokoko vlastní loutkovou scénu, Dřevěné divadlo. Pro nedostatek peněz ji musel zavřít. V roce 1937 vyšla první kniha s jeho ilustracemi, Tygr pana Boška. Zakázky na ilustrace pak už nepřestaly přicházet.

Ilustrátor a první filmy (1938–1949)

Prvním velkým úspěchem se v roce 1939 stala kniha o malém medvídkovi s jeho ilustracemi. Ve stejném roce postavil pro světovou výstavu v New Yorku velké diorama se 57 loutkami podle Karafiátových Broučků. Kvůli okupaci ale nikdy neodcestovalo a v prosinci 1939 se ukázalo v Praze. Po válce se v letech 1945–1946 podílel na založení studia kresleného filmu Bratři v triku. Jeho kreslený film Zvířátka a Petrovští získal cenu na prvním festivalu v Cannes v roce 1946. Brzy se ale vrátil k loutkám a založil studio loutkového filmu. První celovečerní loutkový film Špalíček (1947), pásmo z lidových písní, říkadel a zvyků českého roku, byl oceněn i na festivalu v Benátkách. Na přelomu let 1948 a 1949 následoval Císařův slavík podle pohádky H. Ch. Andersena.

Velké loutkové filmy (1950–1959)

V 50. letech natočil řadu celovečerních filmů podle literatury: Bajaju podle Boženy Němcové (1950), Staré pověsti české podle Aloise Jiráska (1952–1953) a Dobrého vojáka Švejka podle Jaroslava Haška (1955). Loutky byly vyřezávané ze dřeva a jejich výraz dotvářelo světlo a úhel kamery. Vrcholem a zároveň posledním celovečerním filmem byl Sen noci svatojánské podle Shakespeara z roku 1959, který měl úspěch i v zahraničí. Jeho ilustrace a obrazy se v roce 1957 ukázaly na výstavách v Západním Berlíně, Budapešti a Vídni. Souběžně ilustroval desítky knih, hlavně pro děti, včetně Andersenových pohádek. Podle různých zdrojů jich za život ilustroval kolem 100 až 130.

Ruka a poslední léta (1960–1969)

Na začátku 60. let točil kratší filmy s temnějším tónem, například Kybernetickou babičku (1962). Napsal a ilustroval také knihu Zahrada, inspirovanou zahradou v Turbové, o pěti klucích a tajemné zahradě; podle ní později natočil loutkový film Břetislav Pojar. V roce 1962 mu Západočeská galerie v Plzni uspořádala soubornou výstavu k 50. narozeninám. Posledním Trnkovým filmem byla Ruka (1965), příběh umělce, kterého neznámá moc nutí tvořit jen to, co chce ona. Film bývá vykládán jako protest proti omezování svobody umění. V roce 1968 získal Cenu Hanse Christiana Andersena za ilustraci. Zemřel 30. 12. 1969 v Praze ve věku 57 let na následky srdeční choroby a je pohřben na Ústředním hřbitově v Plzni. K jeho blízkým přátelům patřili Jan Werich a kreslíř Jiří Winter-Neprakta. Krátce po jeho smrti byly kopie Ruky zabaveny a film nesměl být téměř 20 let veřejně promítán.

Jak maloval

Jako ilustrátor pracoval Trnka hlavně akvarelem, kvašem (krycí vodovou barvou) a kresbou perem. Postavy maloval s oblými, měkkými tvary, s velkýma očima a jemně zrůžovělými tvářemi. Barvy volil teplé a tlumené, často s jemnými přechody, takže obrázky působí klidně a pohádkově. Prostor stavěl jako divadelní scénu: postava stojí v popředí, za ní se otevírá krajina nebo interiér v několika plánech. Inspiraci hledal mimo jiné v českém barokním sochařství, což je patrné i na jeho dřevěných loutkách. Tvář loutky zůstávala klidná a cit vyjadřoval pohyb těla, světlo a hudba. Byl přeučený levák a podle vzpomínek uměl kreslit pravou, levou i oběma rukama současně. Na rozdíl od amerických studií kresleného filmu, která tehdy udávala tón, nevsadil na rychlé gagy, ale na poetickou, pomalou stylizaci.

Co se od Trnky naučit: 4 tipy pro akryl

• Měkké tvary bez ostrých hranZakulacujte obrysy a přechody mezi barvami rozmývejte vlhkým štětcem. Obraz bude působit klidně a přívětivě, i když motiv bude úplně jednoduchý.
• Obraz jako scénaRozdělte plochu na tři plány: popředí, střed a pozadí. Vzdálené části malujte světleji a méně ostře, popředí sytě. Hned vznikne hloubka jako na jevišti.
• Teplé tlumené barvyDo každé barvy přimíchejte trochu okru nebo bílé. Paleta se sjednotí a obraz získá měkkou, trochu pohádkovou atmosféru.
• Výraz bez detailuNemalujte každou drobnost obličeje. Zkuste vyjádřit náladu postavy jen držením těla, sklonem hlavy a světlem, které na ni dopadá.

Chci malovat jako Jiří Trnka

Na malířském večeru ArtMoment si za tři hodiny namalujete vlastní obraz s lektorem, i když jste nikdy nemalovali. Vyberte si nejbližší termín nebo zážitek, který vás láká.

Nejslavnější obrazy

Trnka zemřel v roce 1969, jeho díla jsou proto chráněna autorským právem do konce roku 2039. Obrázky jeho ilustrací, loutek ani záběry z filmů tu neukazujeme. Výběr uvádí díla, jejichž rok je ověřený; u filmů se rok premiéry ve zdrojích někdy liší, pak uvádíme rozmezí.

• Chráněné dílo, bez obrázku
  Špalíček

  1947 · první celovečerní loutkový film, oceněný v Benátkách
• Chráněné dílo, bez obrázku
  Císařův slavík

  1948–1949 · celovečerní loutkový film podle H. Ch. Andersena
• Chráněné dílo, bez obrázku
  Staré pověsti české

  1952–1953 · loutkový film podle Aloise Jiráska
• Chráněné dílo, bez obrázku
  Sen noci svatojánské

  1959 · poslední celovečerní film, podle Shakespeara
• Chráněné dílo, bez obrázku
  Ruka

  1965 · poslední film, po roce 1970 téměř 20 let zakázaný
• Chráněné dílo, bez obrázku
  Zahrada (kniha)

  autorská kniha s vlastními texty a ilustracemi

Kde vidět jeho obrazy naživo

Trnkovo dílo nemá v Česku vlastní stálou galerii. Ilustrace a loutky se ukazují hlavně na dočasných výstavách, například v roce 1992 v pražském Paláci Kinských, v roce 2015 na výstavě Jiří Trnka: Ateliér v Plzni nebo v roce 2025 na výstavě Trnka – příběh legendy v pražské Ville Pellé. Tabulka uvádí místo, kde je jeho práce ověřeně vystavena dlouhodobě (stav k 23. 10. 2026).

V Plzni připomíná Trnku také pomník inspirovaný filmem Ruka v Borském parku z roku 2015. Galerie Jiřího Trnky na plzeňském náměstí Republiky nese jen jeho jméno a pořádá výstavy jiných umělců.

Zajímavosti

• Trnkův učitel kreslení na plzeňské reálce, Josef Skupa, byl pozdějším zakladatelem loutkového divadla. Právě on přesvědčil Trnkovu rodinu, aby syna pustila studovat umění.
• Diorama Svatba u Broučků z roku 1939 měří 2,4 metru na šířku a má 57 loutek. Bylo určené pro světovou výstavu v New Yorku, kam se kvůli okupaci nedostalo.
• Ve světě se Trnkovi přezdívalo „Walt Disney východní Evropy“, i když jeho filmy byly klidné a poetické, bez rychlých gagů.
• Trnka byl přeučený levák a uměl kreslit pravou, levou i oběma rukama současně. Psal ale pravou.
• Smuteční projev na jeho pohřbu napsal básník Jaroslav Seifert. Sám ho přednést nesměl, a tak ho přečetl herec Rudolf Hrušínský.

Související malíři

• Bez obrázku
  Adolf Born

  🇨🇿 1930–2016 · ilustrace
• Bez obrázku
  Zdeněk Burian

  🇨🇿 1905–1981 · paleoart
• Bez obrázku
  Henri Rousseau

  🇫🇷 1844–1910 · naivní umění
• Bez obrázku
  Toyen (Marie Čermínová)

  🇨🇿 1902–1980 · surrealismus