Adolf Born

Život v kostce

Z Velenic do Prahy (1930–1955)

Adolf Born se narodil 12. 6. 1930 v Českých Velenicích na česko-rakouské hranici. V roce 1935 se rodina přestěhovala do Prahy, kde prožil zbytek života. V letech 1949–1950 studoval výtvarnou výchovu na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy a pak přešel na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou do ateliéru karikaturisty Antonína Pelce. S Pelcem odešel na Akademii výtvarných umění, kterou absolvoval v roce 1955. Sám později uváděl, že ho během studií nejvíc ovlivnil malíř a grafik František Tichý.

Karikatura a Bornografie (1956–1972)

Od konce 50. let kreslil pro humoristické a satirické časopisy. V roce 1959 patřil k zakladatelům skupiny Polylegran, která sdružovala karikaturisty kolem časopisu Mladý svět, a ve stejném roce začal vystavovat v pražské Galerii Fronta. Od konce 50. do 70. let vznikal cyklus Bornografie: kresby s černým humorem o vztazích mužů a žen. V 60. letech začal tvořit barevné litografie, předtím pracoval s dřevořezem a linorytem. Jeho práce se ukazovaly i v zahraničí, například v roce 1965 v Berlíně. V roce 1966 se podílel na výtvarné podobě krátkého animovaného filmu amerického režiséra Gena Deitche, který vznikl v Praze.

Ilustrace a animovaný film (1973–1990)

Od roku 1973 ho cenzura omezovala v karikatuře, a tak se víc věnoval ilustracím knih a animovanému filmu. V roce 1974 byl na světové výstavě karikatury v Montrealu vyhlášen karikaturistou roku. Se spisovatelem Milošem Macourkem připravil knížky i animované seriály; první animovaný příběh o dvou školácích a kouzelném sluchátku vznikl v roce 1976. V roce 1981 se podílel na filmu Robinson Crusoe, námořník z Yorku. Ilustroval klasiky jako Julese Verna nebo Alexandra Dumase i současné dětské knihy. Pro divadla navrhoval scény a kostýmy, mimo jiné k Dvořákově opeře Čert a Káča v Národním divadle. Spolupracoval také s Miroslavem Horníčkem v plzeňském Divadle J. K. Tyla a navrhoval výpravy pohádek pro pražské Divadlo Jiřího Wolkera. V roce 1988 se stal zasloužilým umělcem.

Grafik, ex libris a pozdní léta (1991–2016)

Po roce 1989 hodně vystavoval doma i v zahraničí, například v norském Bergenu (1991) a v Oslu (1995). Od roku 1992 navrhoval poštovní známky pro Českou poštu. Pokračoval v barevných litografiích a v drobné grafice, hlavně v ex libris (malých grafických lístcích se jménem majitele knihy). Ilustroval i dobrodružné a humorné knihy pro mládež, například Vernova Trosečníka z Cynthie, Dumasovy Tři mušketýry nebo sérii Vojtěcha Steklače o školákovi Boříkovi. V roce 2008 vystavoval grafiky v řeckých Athénách a Volu. Celkem ilustroval přes 250 knih a měl přes 100 výstav. Dostal Medaili Za zásluhy (2003), francouzský Řád umění a literatury a v roce 2008 byl ve finále Ceny Hanse Christiana Andersena. V roce 2013 převzal cenu festivalu Anifilm za celoživotní přínos animovanému filmu a byl uveden do Síně slávy českého komiksu, o dva roky později dostal Zlatý střevíček na festivalu ve Zlíně. Zemřel 22. 5. 2016 v Praze ve věku 85 let a je pohřben na Olšanských hřbitovech.

Jak maloval

Born byl především kreslíř. Základem jeho obrázků je rychlá, živá linka perem, ve které postavy často mají přehnané proporce: malé hlavy, dlouhé nohy, velké nosy a kníry. K lince přidával akvarel nebo barevné plochy tak, že nechával hodně bílého papíru. Ve volné grafice pracoval hlavně s barevnou litografií (tiskem z kamene, kdy se každá barva tiskne zvlášť), dále s leptem a suchou jehlou (rytím přímo do kovové desky). Oblíbenými náměty byla zvířata, cestovatelé, mořeplavci, dámy v krinolínách a scény z rakousko-uherské minulosti, vždy s lehkou ironií. Humor u něj nestojí na textu, ale na situaci, kterou čtenář pochopí z obrázku. Od karikaturistů své generace se lišil tím, že stejně dobře zvládal jednoduchý vtip do novin i pečlivě vyvedenou barevnou grafiku. Litografie často zpracovával v cyklech na jedno téma, třeba cestování nebo antické báje.

Co se od Borna naučit: 4 tipy pro akryl

• Přehánějte s mírouZvětšete jednu výraznou věc, třeba klobouk, nos nebo psí uši, a zbytek nechte obyčejný. Postava bude okamžitě vtipnější a zapamatovatelnější.
• Nechte dýchat bílouNevybarvujte celé plátno. Ponechte kolem postavy volný světlý prostor. Obraz bude lehčí a motiv vynikne.
• Nejdřív linka, pak barvaNakreslete obrys tenkým štětcem a tmavou barvou, nechte zaschnout a teprve potom přidejte barvu v řidších vrstvách. Linka zůstane čitelná.
• Vyprávějte jednou scénouZkuste namalovat situaci, ze které je poznat, co se stalo před chvílí. Pes s ukradeným párkem řekne víc než pes, který jen sedí.

Chci malovat jako Adolf Born

Na malířském večeru ArtMoment si za tři hodiny namalujete vlastní obraz s lektorem, i když jste nikdy nemalovali. Vyberte si nejbližší termín nebo zážitek, který vás láká.

Nejslavnější obrazy

Born zemřel v roce 2016, jeho díla jsou proto chráněna autorským právem a obrázky jeho kreseb, litografií ani ilustrací tu neukazujeme. Výběr uvádí oblasti a díla, která jsou v jeho tvorbě nejznámější.

• Chráněné dílo, bez obrázku
  Bornografie

  cyklus kreseb s černým humorem o vztazích mužů a žen
• Chráněné dílo, bez obrázku
  Ilustrace knih Miloše Macourka

  knížky pro děti a navazující animované seriály, první díl 1976
• Chráněné dílo, bez obrázku
  Barevné litografie

  volná grafika v cyklech, hlavní technika jeho tvorby
• Chráněné dílo, bez obrázku
  Ex libris

  drobná grafika, většinou barevná litografie
• Chráněné dílo, bez obrázku
  Turci před Vídní

  1989 · kresba citovaná v publikaci Dějiny Turecka
• Chráněné dílo, bez obrázku
  Výprava k opeře Čert a Káča

  kostýmy a dekorace k opeře Antonína Dvořáka · Národní divadlo, Praha

Kde vidět jeho obrazy naživo

Bornovo dílo nemá stálou expozici, kterou bychom mohli ověřit. Jeho grafiky a kresby jsou hlavně v soukromých sbírkách a ukazují se na dočasných výstavách. K 10. výročí jeho úmrtí v roce 2026 se konalo několik výstav v Praze. Stav jsme kontrolovali 23. 10. 2026.

V roce 2026 vystavovala Bornovy grafiky také pražská Galerie Kmoch. Ve Braníku (Praha 4) nese jeho jméno park Adolfa Borna.

Zajímavosti

• Po Adolfu Bornovi je pojmenována planetka 17806 Adolfborn.
• Na svých kresbách často zachycoval svět habsburské monarchie a k monarchistickým postojům se veřejně hlásil. Jeho kresbu Turci před Vídní (1989) cituje publikace Dějiny Turecka.
• Kromě knih a filmů navrhoval od roku 1992 poštovní známky pro Českou poštu.
• V roce 1988 dostal od Salonu kresleného humoru žertovný čestný titul HUDr., tedy Doctor Humoris Causa.
• Poslední díl filmové série o básnících, do které kreslil animované vstupy, se dostal do kin měsíc před jeho smrtí v roce 2016.

Související malíři

• Bez obrázku
  Jiří Trnka

  🇨🇿 1912–1969 · ilustrace
• Bez obrázku
  Zdeněk Burian

  🇨🇿 1905–1981 · paleoart
• Bez obrázku
  Henri Rousseau

  🇫🇷 1844–1910 · naivní umění
• Bez obrázku
  Jean-Michel Basquiat

  🇺🇸 1960–1988 · neoexpresionismus