Vánoce: historie, tradice a zvyky
Svátky · prosinec
Vánoce jsou křesťanské svátky připomínající narození Ježíše Krista. V Česku je slavíme 24. prosince (Štědrý den), 25. prosince (Boží hod) a 26. prosince (svatý Štěpán), všechny tři dny jsou dny pracovního klidu.[1]
Štědrý den24. prosince
- 2026čtvrtekza 59 dní
- 2027pátekza 424 dní
Jak Vánoce vznikly
Přesné datum Ježíšova narození neznáme. První zmínky o křesťanském slavení Vánoc pocházejí z 2. století, pevné datum 25. prosince je doloženo ze 4. století z Říma.[1]
Podle jedné z hypotéz je svátek Narození Páně křesťanskou odpovědí na římský svátek „neporaženého slunce“ (Sol invictus), který roku 274 ustanovil císař Aurelianus. Vánoce tak historicky navazují na oslavy zimního slunovratu.[1]
Pravoslavné církve se většinou řídí juliánským kalendářem, a tak jejich 25. prosinec dnes připadá na náš 7. leden.[1]
Odkud pochází slovo Vánoce
Slovo Vánoce patrně pochází ze staroněmeckého wāhnachten (dnes Weihnachten), složeného z wīha- (světit) a Nacht (noc).[1]
Vánoční tradice v Česku
Už kolem roku 1400 popsal benediktinský mnich Jan z Holešova sedm nejběžnějších českých zvyků Štědrého večera: půst, pohoštění a almužnu, vzájemné obdarování, pečení bílého pečiva (patrně vánočky), krájení ovoce, chození na koledu a kladení slámy na podlahu.[1]
První vánoční stromek v českých zemích postavil a ozdobil v roce 1812 Jan Karel Liebich, režisér pražského Stavovského divadla. Zdobilo se ovocem, ořechy a perníčky, později skleněnými ozdobami a svíčkami.[1]
Kapr se jako postní jídlo rozšířil ve městech v 16. století. Kapr obalený ve strouhance a smažený se u nás uchytil až ve druhé polovině 19. století a bramborový salát se v kuchařkách objevil ve 30. letech 20. století.[1]
Novější tradicí je Betlémské světlo: zapaluje se v Betlémě, přes Vídeň ho převezmou brněnští skauti a rozvezou po Česku v sobotu před 4. nedělí adventní.[1]
Proč si na Vánoce dáváme dárky
První zmínky o vzájemném obdarovávání pocházejí už ze starověkého Říma, kde se dary předávaly o saturnáliích na konci prosince. Nedílnou součástí Vánoc se dárky staly až v 19. století.[1]
Rodinné pojetí svátků výrazně ovlivnil Charles Dickens povídkou Vánoční koleda z roku 1843: Vánoce jako svátky štědrosti, přátelství a lásky.[1]
Vánoční dárek, na který se nezapomene
Pod stromkem se sejde spousta věcí. Zážitek si ale obdarovaný pamatuje déle: na malířském večeru ArtMoment si za tři hodiny namaluje vlastní obraz s lektorem, i když nikdy nemaloval, a plátno si odnese domů.
Dárkový voucher ArtMoment
Večer s plátnem a štětcem jako dárek
- Obdarovaný si sám vybere zážitek, město i termín.
- Elektronický voucher máte v e-mailu obvykle do 5 minut od zaplacení.
- Platnost 6 měsíců, s prodlouženou platností 12 měsíců (za 199 Kč).
- Chcete ho předat v ruce? Tištěný voucher v dárkové obálce za 99 Kč + doprava.
Motiv voucheru si vyberete při objednávce. Věnování až 140 znaků za 49 Kč.[2]
Vyrazte na ArtMoment
Chcete si sváteční náladu užít spolu? Na malířském večeru ArtMoment si za tři hodiny namalujete vlastní obraz s lektorem, i když jste nikdy nemalovali. Vyberte si nejbližší termín ve svém městě.
Časté otázky
Kdy jsou Vánoce?
V Česku se Vánoce slaví 24. prosince (Štědrý den), 25. prosince (Boží hod vánoční) a 26. prosince (svatý Štěpán). Všechny tři dny jsou dny pracovního klidu.
Proč se Vánoce slaví 25. prosince?
Přesné datum Ježíšova narození není známé. Datum 25. prosince je doloženo ze 4. století z Říma a podle jedné z hypotéz navazuje na římský svátek neporaženého slunce a zimní slunovrat.
Kdy slaví Vánoce pravoslavní?
Většina pravoslavných církví se řídí juliánským kalendářem, a tak jejich 25. prosinec dnes připadá na 7. ledna.
Odkdy se v Česku zdobí vánoční stromek?
První vánoční stromek v českých zemích ozdobil v roce 1812 Jan Karel Liebich, režisér pražského Stavovského divadla.
Co dát k Vánocům?
Zážitek místo další věci do poličky: dárkový voucher na malířský večer ArtMoment. Obdarovaný si vybere zážitek, město i termín, elektronický voucher máte v e-mailu obvykle do 5 minut.